7.7.2022
Sofimu jsem řekl reakci kluků, jsou s tím v pohodě. Byl rád a v nejbližší době bych chtěl je i spolu seznámit. Sofian dneska má to setkání s Martinem, tak snad všechno dopadne dobře. Já budu doma s Tondou, asi s ním hrát, nebo nevim bro.
13:24
Lucie. Píše mi Lucie. Tyvole, co ta chce?
Luciekirchnerova: „Jsem doma, vypadá to, že mi žádný nebezpečí už nehrozí. Dneska mi vrátíš Tondu.“
Cože? Cože? Cože? COŽE? COŽE?! Já mam vracet Tondu??.. Ale to přece nejde, měl jsem ho teď u sebe asi tři týdny nebo dva, tolik jsem si na něj zvykl a on na mě též. Sofiho má moc rád, určitě by chtěl zůstat tady. Proč tohle Lucie dělá? Měls ho moc dlouho a ona je jeho máma, prostě ho chce taky vidět. Není jenom tvůj. Dobře, fajn. Jo. Pravda. Ale co když už mi ho nebude chtít zase vrátit? Proč dneska? Proč ne třeba zítra? Nejsem připravenej bejt zas bez Tondy, život s ním je skvělej. Sofian, Tonda, kocouři, já. Moje rodina. Tvoje rodina. Nemůže Lucie přijít a jen tak mi jí rozbořit. Ona ví proč to dělá, ví to. Nejde o Tondu, jde o mě. Odmítl jsem se k ní vrátit, odmítl jsem dát dohromady naší starou rodinu. Nechal jsem jí tak jak je do teď, rozpadlou. Mám svou rodinu, mnohem lepší. Mám lepší život než byl s Lucií. Ví proč to dělá, ví to. Chce mi ublížit a bude dělat vše proto abych se k ní vrátil. Do očí se mi nahrnou slzy. Hrozně chci brečet a vůbec se tomu nebráním. Rozbrečel jsem se jak malý děcko. Tonda spí, takže neuvidí svýho taťku v otřesným stavu. Slyším dveře. Kurva. Kurva. Kurva. Kurva. Sofian je doma. Utřu slzy a snažím se dělat, že je vše v pohodě. „Ahoj láskoo.“ pozdraví mě. Vypadá šťastně, takže Martin je s tím určitě v pohodě. Jinak by nebyl tak šťastný. Sofian se na mě podívá tak divně. Jakoby.. jakoby poznal že jsem brečel. Sedne si ke mě na gauč. „Co se stalo?“ řekne hlasem ve kterém jde slyšet starost a lítost. Nedokážu říct nic. Rozbrečím se.. „Péťoo.. copak se stalo?“ je smutný z toho, že já jsem smutný. Achjo. Brečím mu do hrudi jak malý děcko, on mě hladí po vlasech, dá mi pusu do vlasů. „Copak se stalo?“ řekne a dá mi ruku na tvář, palcem mi utře slzy. „Lucie chce dneska vrátit Tondu.“ hned jak to dořeknu tak se rozbrečím ještě víc. „Péťooo, sakraa.. to je mrdka fakt. Dobrý, pšš. Bude to v pohodě, určitě ho nevidíš naposled.“
Sofi se otočil a lehnul si, opřel se o polštáře. Ležím na něm a po tvářích mi stále stékají slzy. „My to zvládneme, neboj. Když ti ho Lucie nebude chtít dát, půjde to přes soudy. Zařídím to, zaplatím ti toho nejlepšího právníka. Nakonec skončí u tebe a jedinej kdo ho nebude moct výdat bude ona.“
ČTEŠ
Prázdno. //FF Stein27, Sofian MedjMedj//
FanfictionPřemýšlím nad ním a zrovna mi přijde zpráva. Instagram... Sofianmedjmedj: „Kde jsi? Mám o tebe strach. Prosím odepiš mi." Sofiane jdi do píči. Vytáčím starého dobrého „Kámoše". Zvedne to hned po chvíli:„Ale alee.. někomu jsem chyběl?" „Ty ne, spíš...
