The walking dead - one girl and her secret

15. Usmíření

 V obývacím pokoji hlavní budovy farmy jsem se cítila jak v uzavřeném klaustrofobickém prostoru. Všechny páry očí přítomných se upíraly mým směrem a já si hned vybavila vzpomínky na ústní zkoušení před celou třídou na zdravotnické škole. Tohle jsem nikdy neměla ráda. I přes fakt, že jsem uměla všechno, co jsme probírali, vždycky jsem měla trému před tolika lidmi být zkoušená. Hold má povaha prostě nebyla stavěná na takovou pozornost.

„Vím, že to není ani pár hodin, co jsme pohřbili naše blízké. Taky jsem to chtěl začít řešit, až se z toho všichni relativně dostaneme. Bohužel konflikt mezi vámi už překračuje všechny meze, proto jsem nucen to vyřešit teď," začal Rick a tím na chvíli získal pozornost všech díkybohu.

Alespoň jsem měla další čas nasbírat veškerou odvahu.

„Pod svolením tady Hershella," děkovně kývl k zamlknutému přítomnému Hershellovi, „jsem nechal u nás Ashley, protože mě přesvědčila, že není pro nás hrozbou."

„To je ale kravina," skočil mu do toho otráveně Shane. „Moc dobře si pamatuji, jak jsi svolal schůzi a nechal nás hlasovat, kdo je pro a proti tomu, aby zde zůstala. Pokud mi paměť slouží dobře, vyšlo to nerozhodně. To nemluvím o faktu, že je akorát pro farmu přítěží."

Andrea se vedle něj souhlasně usměje a povýšenecky podívá mým směrem, jako kdyby říkala: já ti to říkala.

Sklopím zrak ke svým složeným rukám a spolknu ten příšerně hořký pocit z téhle skupiny.

„Není nakažená," vložil se do toho Hershell a zvedl pohled. „Dokončil jsem analýzu krve a nic nenasvědčuje tomu, že by byla infikována."

Klidným, ale zároveň zlomeným hlasem do zakončil a na moment zaváhal. Ucítím na sobě chvíli jeho pohled, ale pak zavrtěl hlavou, jako kdyby si rozmyslel a zase sklopil zrak k zemi.

To ovšem neušlo Rickovi, ale raději to zatím neřešil.

Jaké příjemné překvapení nastalo, když na to už Shane nebo Andrea neměli co na to říct.

„Dobře, tohle jsme vyřešili. Takže když už všichni máme jistotu, že není nakažená, mohli bychom konečně přijmout fakt, že je už jednou z nás. Kdo je stále proti, ať promluví," pobídne všechny pohledem bývalý policista

„Zapomínáš stále na fakt Ricku, že o ní nic nevíme. Já nevím jak vy všichni, ale moc mě nepřesvědčil její nedávný útěk z farmy. A teď ta stáj...," zamumlal Glenn sedící těsně u Maggie objímajíc ji ochranitelsky kolem pasu.

„Proto jsem pozval k nám i Ashley. Aby nám něco o sobě řekla a vy, co jste stále proti jejímu pobytu zde, nabrali trochu klidu, že nám neublíží," argumentoval starší Grimmes a hned na to pocítím jeho pohled na mně.

Zvednu i ten svůj na něj. Hleděl na mě vyčkávavě. Pochopím, že chce po mně, abych už mluvila.

„Jmenuji se Ashley Stevenson a je mi šestnáct. Pocházím z Atlanty, což je takové město-"

„Víme, kde to je," odsekl Shane. „Našel tě tam Rick, Carl i Daryl, pěkně vybombardované město, proto je mi záhadnou, jak se ti povedlo to všechno přežít."

Zmlknu a nejistě potěkám pohledem i po ostatních. Hershell, Beth a Jimmy sledovali zem, ale další upínali zkoumavý pohled na mou maličkost.

„Nech ji domluvit Shane," vydechne Rick a znovu mě rukou pobídne, abych pokračovala.

„Chodila jsem tam na střední zdravotnickou školu do druháku, když nás začali postupně svolávat do tělocvičny kvůli psychologickému průzkumu šikany, která se rozšiřovala po celé škole. Samozřejmě to byla jen zástěrka. Jakmile jsme se ocitli v těch stanech, začali nás testovat na tu rychle se rozšiřující a smrtící infekci naší věkové kategorie. Vzpomínám si, že mě zavolali zvlášť přes školní rozhlas, ale pak...," polknu a vydechnu.