19. kapitola - doba odjezdu z farmy - Uniklí chodci

13 2 1
                                    

„Maggie mi řekla, že mě miluje a já to nedokázal říct zpět," vydechne Glenn na cestě autem za Hershellem.

Rick sedící za volantem na něj krátce pohlédne a upře zase pohled na vozovku.

„Je to všechno pro mě nové, neznámé...teda jako se ženami jsem mluvil před apokalypsou, snažil porozumět. Však jsem byl každou chvílí se setřenicí, mámou, sestrou...Ale s Maggie? S Maggie to je jiný," zakončí svůj monolog korejec.

Šerif se pousměje a zároveň věnuje řízení. Pamatoval si na doby, kdy takhle začínal s Lori.

„Nenech se hned zastrašit prvními známkami toho, že si myslíš, že jsi selhal, protože pak už se samou ženou nebudeš mít možnost to napravit. Hned si usmyslí, že o ně nemáš zájem a dokážou pak dlouho ignorovat," promluví lehce pobaveně.

„Ty jsi měl tu možnost," namítne hned Glenn.

„To je něco jiného," zavrtí hlavou modrooký muž. „Lori se Shanem si mysleli, že jsem mrtvý. Já to chápu. Nejdříve jsem měl chuť mu rozbít tlamu. Pak jsem tomu rozuměl. Žili v domnění, že už se nikdy neobjevím. Tak se dali dokupy."

Oba na chvíli pomlčeli ponoření do svých vlastních myšlenek.

„Promiň Ricku, že jsem ti neřekl to o tom Loriným dítěti," promluvil zase Glenn provinile, ale bývalý policista nad tím mávnul rukou.

„Jestli tě Lori požádala o to, abys pomlčel, tak bych se právem měl zlobit na ni, ne na tebe. Ale ono to je stejně jedno, když jsem na to už přišel," uzavřel tohle téma Rick a zastavil u hospody.

Byli na místě. A vůbec se ani jednomu nechtělo zjistit, co za dveřmi do hospody spatří.

Nakonec se ale odhodlali a překvapivě na Hershella narazili hned na první pokus. Seděl na barové stoličce u pultu a mlčky popíjel whisky.

„Kolik jsi jich měl?" celkem s klidným výrazem v tváři se obrátil na Hershella Grimmes, jen co k němu došel a Glenn mezitím stál u otevřených dveří a kontroloval okolí.

„Ne dostatečně," vydechl veterinář a kopl do sebe poslední zbytky ve sklence.

„Hershelle, vážně tě teď potřebujeme. Beth tě potřebuje! Spadla do nějakého šoku a nevíme, jak ji probrat," vážně a opatrně vysvětlil situaci Rick a opřel se dlaní o bar.

Ve veterináři to sice na okamžik upoutalo pozornost. Nechtěl dopustit, aby se stalo něco s jeho dcerami. Ale k ničemu se neměl.

„Ona to zvládne. Je s ní Maggie?" zamumlal se sklopeným pohledem do sklenky.

„Je. Ale Beth hlavně potřebuje tátu. Já chápu, co se to tu děje. Truchlíte pro ženu. Truchlíte pro všechny ze stodoly. Ale je tu stále naděje, že-"

„Naděje?! Moc dobře víš Ricku, že naděje na lepší život už není. Viděl jsem to na tobě, když jsi obrátil svou zbraň na tu vaši holčičku a vystřelil. Bylo to ve tvých očích," utrhl se na něj starší muž. „Jen já byl hloupý a věřil donedávna v naději. Teď už to chápu. Oba to chápeme."

Rick se lehce zamračil a sklopil zrak. O Soph mu úplně nemusel říkat. Sami se se skupinou z toho jakž takž dostávali. Ještě že se alespoň mezitím vyřešila ta situace s Ashley.

„A co Ashley s Beth? Ty nejsou důkazem naděje? Jedna přežila infekci, druhá má proti ní imunitu," pokusil se na to jít jinak.

Na to Hershell neměl co říct. Věděl, že má zatraceně pravdu. Naděje tu stále byla. Jen on ji vzdal ze žalu, že už definitivně ztratil svou manželku a ostatní.

The walking dead - one girl and her secretKde žijí příběhy. Začni objevovat