17. Problém za problémem

11 2 2
                                    


 Sedím mlčky na posteli a držím ležící Beth na ní za ruku. Vůbec se mi nelíbila. Měla naprosto nečinnou tvář a zírala do stropu. V podstatě byla katonická. Jediná známka, že žije, byl nadzvedávající se hrudník.

„Copak nám to děláš Beth?" hlesnu a druhou rukou jí odhrnu pár vlasů z čela.

Maggie sedící z druhé strany se stejně starostlivě stáhnutou tváří na mě na moment pohlédne, než zase upře oči na svou sestřičku.

Ostatní se potichu domlouvají ve vedlejší místnosti, co budou dělat dál. Zatím po Hershellovi nalezli jen zabalené věci jeho zesnulé manželky a prázdnou placetku.

V tom se Maggie zvedne a jde za nimi. Konverzace lehce nabyla hlasitosti od té doby.

Lori, Shane, Rick, Glenn a teď i Maggie si vyměňovali názory ohledně najití Hershella. Nakonec to zakončil Rick se slovy, že ho jede hledat do nejbližšího města do hospody, načež se Glenn přidal. Maggie sice zpočátku nesouhlasila, ale Rick ji ujistil, že ho přiveze zase v pořádku zpět.

„Ashley, chvilku budeme pryč, ano? Jdeme najít Hershella, tak hlavně neblbni a dohlédni na Beth," prošel kolem mě Rick, lehce stiskl rameno a zase zmizel z pokoje následován Lori a Shanem.

Nelíbila se mi moc představa, že tu zůstanu bez jeho ochrany před Shanem a Andreou, ale ostatní mě už snad nedají. Navíc mě oba ignorují, tak nevím, co tu mám zase za paranoiu.

Neuběhlo ani pár minut a za okny bylo slyšet nastartování motoru auta. Glenn s Rickem odjeli.

Maggie se vrátila zpátky ke mně a Beth a posadila na své původní místo. Vzala ji za druhou ruku a zoufale si povzdechla.

„Je to hrozný pocit. Vidět svého nejbližšího v takovém stavu a nevědět, jak pomoct," zamumlám do chvíle ticha s pohledem na nečinnou tvář Beth.

Pocítím na sobě Maggin pohled, ale mlčí. Nejspíše uvažuje, jestli má vůbec na to odpovídat. Přece jen jsme spolu neměli možnost ještě moc mluvit, když pominu její úkoly týkající se kydání boxů nebo projížďky na koni.

„To samé jsme zažili s naší mámou," odmlčí se a pohlédne zpět na Beth. „Měla vysoké horečky, které nešly srazit. Pak umřela a my jsme ji museli zavřít do té stodoly, jen co proměnila."

„Mrzí mě to. Tohle jste si nezasloužili," vydechnu a lítostivě svraštím obličej. Koutkem oka ale vidím, že se pousměje.

„Jsi hodná Ashley, děkujeme."

Věnuji jí přátelský úsměv a opatrně pustím Bethinu ruku. Vyškrabu se pak na nohy z postele.

„Půjdu zahnat koně z ohrady do stáje," oznámím a zamířím za doprovodu jejího pohledu ke dveřím. „Kdyby něco, víš, kde mě najdeš."

S těmito slovy opustím pokoj a následně i hlavní budovu farmy. Ještě sice bylo vidět světlo, ale slunko už se pomalu celé schovávalo za obzorem. Na čase je zahnat, aby na ně nepřišli chodci. Nechtěli jsme je vystavit takovému riziku, když spíme.

Ve stáji vezmu dvě ohlávky s voďákama a vyrazím na louku, kde se ti dva lumpové poklidně pásli.

Hnědá Nala, trochu hysterická klisna si v klidu nechala nasadit ohlávku i připnout voďák. Ale ten ryzák...Jakmile mě spatřil s ohlávkou i voďákem, zvedl hlavu od pasení a zíral na mě jak na blbce.

„No už bylo dost louky zlato, šupem do stáje," zazubím se na něj a s klisnou za zády k němu dojdu.

To už si odfrkl a pohodil hlavou.

The walking dead - one girl and her secretKde žijí příběhy. Začni objevovat