Běžela jsem, jak jen jsem mohla. Bolest v kotníku moje mysl sice dokázala potlačit, ale moje tělo ne. Brána, jež oddělovala hrad od chudých lidí, byla téměř na dosah. Ještě kousíček! Vydrž to! Jenže v ten moment černý hřebec se svým jezdcem stáli přede mnou. Jak jsem prudce zabrzdila, znovu jsem upadla. Loki na mě beze slova shlížel. jeho výraz byl tentokrát jiný. Pobavený! dokonce i jeho oči to zcela naznačovaly.
,, Doufám, že ses poučila!'' pověděl a rázem seskočil z koně. Já raději mlčela. Pokusila jsem se zase vstát, ale můj kotník mi to už na podruhé nedovolil. Loki se ke mě sehl a podíval se na moje zranění, jež pěkně začínalo otékat. Hned poté se mi zadíval do očí, ale nic neřekl. Co chce slyšet? Prosbu o pomoc? To raději zemřu, než abych ho o to žádala...
,, Pokud dovolíš, ráda bych vstala.'' pověděla jsem dost krutě. Loki se zase postavil na nohy, ale nepouštěl mě z očí. Viděla jsem na něm, jak se mou neomaleností a neschopností baví.
Podepřela jsem se a konečně se mi podařilo si stoupnout na jedu nohu. Konečně jsem byla zase ve stejné výšce jako on, ale ne na dlouho. Moje nemotornost a špatná rovnováha mě právě teď zasáhla jako tisíc ledových jehlic.
Už jsem myslela, že dopadnu znovu tvrdě na trávník, ale něčí pohotové a silné ruce mě zachytily včas. Lokiho ruce. Byla jsem v mírném záklonu. Cítila jsem Lokiho klidný dech na tvářích. Začal mě pomalu narovnávat a stále nic neříkal.
,, Děkuju...'' odhodlala jsem se promluvit, jelikož to vážné ticho mi nedělalo dobře. Neodpověděl, místo toho mi položil otázku.
,, Neměla by jsi dávno spát?!'' jeho zákeřný, zlomyslný hlas byl opět zde.
,, Já...'' vůbec jsem nevěděla, co na to říct, jelikož mě tak ranil ten jeho přístup. Proč jen se ke koni choval tak laskavě, ale k lidské bytosti se chová tak zle? Nedávalo mi to smysl. ,, Já jsem potřebovala na čerství vzduch.'' konečně se ze mě vydralo. Stále mě držel za pas, což mi způsobovalo zvláštní šimrání v břiše.
,, Myslím, že už jsi byla na čerstvém vzduchu dost dlouho!'' v ten moment mě pustil. Otočil se ke svému koni a rychlým švihem na něj nasedl. Jeho pobavený výraz i laskavý úsměv byl dávno pryč. ,, Dobrou noc...'' zvolal ještě a odjel na svém koni pryč.
ČTEŠ
Kráska a zvíře | Loki
Fanfiction,, Láska pomíjí, ta má už pominula...'' Co když se do jeho života ale v mísí někdo, kdo ho přiměje milovat? Příběh, jež vás zatáhne do období Thora 2 a Avengers 1. Loki, jež narafičil svoji smrt už podruhé, ovládl trůn. Jeho bratr se vrátil zpá...
