Kráska a zvíře | Loki

28. Kapitola

Ani ne za minutu jsem měla oblek na sobě. Byl kupodivu lehký a dalo se v něm hýbat velmi dobře. Obrazovka , jež se přede mnou objevila, reagovala na moje myšlenky. Bylo to neskutečné! Až na to, že se mi ozval povědomý hlas. J.A.R.V.I.S. ,, Slečno, neměla by jste ovládat tento oblek!'' pověděl hlas.

,, Ano, přesně! Claro, co to děláš?!'' a tento hlas patřil Starkovi. 

,, Omlouvám se, ale...musím!'' bylo těžké přimět, abych s tímhle vzlétla, ale nakonec se podařilo. Bylo to těžší než jak to vypadá u Tonyho. Pomalu, ale jistě jsem mířila k raketě. Hned, jakmile byla na dosah, popadla jsem ji a přesměrovala ji na bránu, která se měla za chvíli zavřít. Měla jsem pocit, že Tony mi je v patách, ale snažila jsem se to nevnímat.

,, Co to děláš?! Ne!'' slyšela jsem Tonyho řev. Řídit Tonyho oblek nebylo lehké. Bála jsem se, že se to nepovede, ale...konečně jsem prošla bránou a vypustila raketu. Neuvědomila jsem si, že oblek není vhodný do kosmu. Začal mi docházet kyslík a tím pádem jsem pomalu začala ztrácet vědomí.

,, Ještě to nezavírejte!''

,, Starku, musíme!'' slyšela jsem hlasy ve vysílačce. Nevěděla jsem, jak to dopadlo, jelikož hned poté jsem byla v bezvědomí a nebo...nebo už mrtvá. 

                                                                                                         ***

                                                                                               - LOKI -

Pomalu jsem se začal zvedat. Ohavný zelený monstrum! Házelo se mnou jako s kusem hadru. To mu nepřeji! Avšak když jsem se posadil, kolem mě se shromáždilo celá úžasná skupina! Avengers, která mi jistě zhatila plány. Nenávidím je! ,, No...teď bych si dal ten drink.'' zvolal jsem. Hulk ještě víc zavrčel, ale to mi nenahánělo strach. To, co mi přišlo divné bylo ve Starkovo tváři. ,, Co? '' zeptal jsem se směrem k němu.

,, Doufám, že s Clarou to nebylo nijak vážné...myslím váš vztah. Jsi padouch. Neměl by jsi milovat. Aspoň takové to je ve filmech, takže-''

,, Mluv!'' téměř jsem zakřičel.

,, Je v kómatu v nemocnici!'' srdce mi vynechalo jeden úder. ,, A jak vidím, tak se ve filmech spletli. Že by i padouši mohli milovat? Jo...asi bych si dal ten drink.''

,, Starku!'' okřikl ho ten voják. Měl jsem sto chutí všechno rozbít. Hlavně je! měl jsem sto chutí všechny zabít. 

,, V podstatě to byla tvoje chyba.'' Stark dál pokračoval. ,, Kdyby si nechtěl ovládnout svět, neudělala by to. Ukradla můj oblek a vletěla s raketou do vesmíru. Avšak tam bla moc dlouho...'' vztek ve mě narůstal. Ještě jedno slovo a už bych vystartoval. ,, Neuvidíš ji...'' a to ve mě vypěnilo.

Pomocí mých triků, které jsem se naučil od Friggy, jsem se přemístil a se svojí zbraní v ruce jsem udeřil Starka do hlavy. Téměř zkolaboval, ale to jsem neměl vyhráno. Všichni Avengers se po mě ihned vrhly, ale já stihl utéci. Seskočil jsem z budovy a využil znovu své triky...

Dopadl jsem jako pírko. Smrtící pírko, který zabije každého na potkání. Zamířil jsem do nejbližší nemocnice. Každý člověk, který mi přišel do cesty prošel smrtí...

A poté...

Poté jsem prudce vykopl dveře nemocnice.