- Clara -
Bolest! Probudila mě strašná bolest, která se nedala potlačit. Nemohla jsem pohnout hlavu. ,, Už jste vzhůru...'' promluvil kdosi, koho jsem neznala. ,, Počkejte, zavolám pána.''
,, Ne! Stůjte...'' uslyšela jsem, že se ta žena zarazila. Pokračovala jsem tedy: ,, Proč...proč se nemohu hýbat?'' zeptala jsem se s bušícím srdcem. Žena hlasitě polkla.
,, Prosím, pán vám to vysvětlí.'' a zmizela dříve než jsem ji stačila znovu zarazit. Čekala jsem se slzou na tváři, jelikož bolest nabírala na síle a poté jsem uslyšela těžké kroky. Dívala jsem se jen do stropu, takže jsem nevěděla, kdo to je.
,, Halo?'' zkusila jsem říct a čekala jsem, že se někdo ozve, ale ne. Praskající podlaha, která mi říkala, že se někdo přibližuje byla čím dál tím více intenzivnější. Nakonec jsem ucítila, že si ke mě někdo přisedl a chytl mě za ruku. ,, L-Loki?'' avšak pořád žádná odpověď. ,, Proč mi nechceš odpovědět!'' bývala bych se rozkřikla, kdybych neměla poraněné hlasivky.
,, Vrátíš se domů.'' ozvalo se konečně, ale těmito slovům jsem nerozuměla.
,, C-cože?''
,, Nebudeš si nic pamatovat.''
,, Počkej...já...nerozumím tomu.''
Jenže on mi nehodlal odpovědět. ,, Je mi to líto!'' a v ten moment jsem pocítila skrz ruku, kterou mi držel příval energie. Začala se mě zmocňovat temnota a když jsem konečně usnula, všechna ta bolest mě opustila.
***
,, Její stav je stabilizován.'' uslyšela jsem. Zažala jsem pomalu otevírat svoje oči a velice mě překvapilo místo, kde jsem se nacházela. V nemocnici na pokoji. Vedle mě byly sestry a nějací doktoři, kteří si okamžitě všimli, že jsem vzhůru. ,, Ležte... utrpěla jste vážnou nehodu. Vaši rodiče už jsou na cestě.''
Nehodu? Nepamatuju si žádnou nehodu! Vlastně si nepamatuji nic, co se stalo...
,, Nemohu si vzpomenout...'' vydrala jsem se zebe.
,, Ach ano...vaše paměť to schytala, ale všechno bude v pořádku. Operace se vydařila.''
I přesto, že jsem stále nemohla uvěřit tomu, že jsem prodělala jakousi nehodu, jsem se rozhodla, že tomu teď nebudu věnovat pozornost. Rodiče by tu měli být každou chvíli. Něco ve mě mi říkalo, že jsem je neviděla strašně dlouhou dobu. Těšila jsem se až uvidím mámin úsměv a ucítím tátovu kolínskou, která mi smrdí...
Všem přeji krásné Vánoce <3
ČTEŠ
Kráska a zvíře | Loki
Fanfiction,, Láska pomíjí, ta má už pominula...'' Co když se do jeho života ale v mísí někdo, kdo ho přiměje milovat? Příběh, jež vás zatáhne do období Thora 2 a Avengers 1. Loki, jež narafičil svoji smrt už podruhé, ovládl trůn. Jeho bratr se vrátil zpá...
