13. Kapitola

2.6K 231 4
                                    

Po návštěvě toho starého muže jsem se odebrala zpátky do paláce, kde se měl podávat oběd. Od rána jsem nic nejedla, takže mi v břiše velice podivně kručelo. Ale ještě předtím, než jsem se vydala do jídelny jsem zašla do svého pokoje, kde jsem se trochu zcivilizovala. 

,, Ehm...'' odkašlala jsem si, když jsem vstoupila do ohromné místnosti. Loki, který právě hovořil s jedním ze strážců, se na mě otočil a prohlédl si mě od hlavy až k patě. ,, Ahoj?'' dodala jsem a skousla si ret. 

Loki se mírně zlomyslně usmál a rukou mi pokynul, abych se posadila. Na sobě jsem měla Asgardské šaty, které mi byly nepohodlné, ale musela jsem to přetrpět. 

Hned, jakmile se Loki dobavil se stráží, posadil se naproti mě a lpěl na mě svůj zrak. ,, Děje se něco?'' zeptala jsem se trochu s hnedlíkem v hlase. Byla jsem nervózní a ani jsem nevěděla proč?

,, Mělo by se něco dít?'' zeptal se s nádechem pobavení.

Prohloubila jsem svůj úsměv a odpověděla: ,, No...ne!'' 

V ten moment do místnosti dorazily služebné, které nesly na podnose spousty jídla. Všechny ty chutné pochoutky se naservírovali přímo přede mě. Jen jsem na to s otevřenou pusou zírala a nezmohla se slova. Měla jsem hlad jako vlk, jenže když jsem viděla Lokiho ještě víc pobavenější úšklebek, neodvážila jsem se po jídle natáhnout.

,, Vem si!'' poručil.

,, Nemám hlad!'' zalhala jsem, avšak to nebyl dobrý tah.

Loki se krutě zamračil a dodal: ,, Zapomněla jsi, že poznám, když lžeš! Navíc...kručí ti v břiše.'' a také mi bylo špatně od žaludku z téhle ostudy. 

Odtrhla jsem od něj oči a nabrala si na talíř pár stehen. Pomaličku jsem je začala uždibovat a vychutnávat si jejich šťavnatost. A po celou tu dobu ze mě bůh lsti nespustil oči. Netvářil se nijak mile ani krutě. Nedokázala jsem vyčíst, co si o mě myslí. Jsem nenažranec? Nebo snad něco horšího? Ach...jen doufám, že to jídlo není otrávené.

V ten moment mi něco došlo. Loki nejí...

Upustila jsem stehno zpátky do talíře a pohlédla jsem Lokimu do duše.

,, Jídlo není otrávené...'' avšak z jeho úšklebku jsem vyčetla pravý opak. Začala se mi mírně motat hlava a všechno kolem se zhouplo do mlhy. Jeho obličej se mi začal rozostřovat, až jsem nakonec zavřela oči a usnula...


Kráska a zvíře | LokiKde žijí příběhy. Začni objevovat