Hned po naší první lekci jízdy na koně odešel Loki zařizovat nějaké své potřebné věci. Nevěděla jsem to přesně, jelikož se mi nesvěřil, ale myslela jsem si to.
Byla jsem ve stáji jen já a hřebec, jehož jméno bylo Blesk. Samozřejmě, že se tak musel jmenovat. Vždyť tento překrásný kůň byl Lokiho. Jakmile jsem ho dohřebelcovala a zbavila popruh, vyšla jsem ze stáje ven. Bylo něco před polednem podle stanoveného slunce na obloze. Rozhodla jsem se, že než zajdu na oběd, projdu se po okolí. Samozřejmě do lesa už mě nikdy nikdo nedostane!
Ptáci radostně skřehotaly, šustí ševelilo a vojáci, kteří právě pilovali svoje schopnosti, řvali po celém areálu. Musela jsem se zlehka usmát. Umí Loki taky takhle bojovat? Mohla bych se potom sama přesvědčit, kdybych zašla na pár lekcí...
Skousla jsem si ret a popřemýšlela o tom. Ne, teď ještě ne! A Loki jistě umí bojovat líp než oni. Vrátila jsem se zase do reality, která mě překvapila. Stála jsem totiž nevědomky před jakýmsi vchodem do podzemí. Vůbec jsem si neuvědomila, jak jsem se sem dostala, ale to bych nebyla celá já. Ztratit se v lese a poté se ztratit tady...
Jelikož mi zvědavost nedala, po dlouhých schodech jsem se vydala do podzemí. To, co jsem poté uviděla mi vyrazilo dech. Snad kilometr přede mnou se rýsovala chodba. Na každé straně té chodby byly cely, ve kterých spočívali vězni.
,, Máte povolení, madam?'' zeptal se stráže, který postával v pozoru hned vedle mě.
,, Ehm...'' zapřemýšlela jsem nad vhodnou odpovědí. Stráže si mě netrpělivě prohlížel. ,, Samotný král mi dal povolení. Pokud chcete, můžete se ho jít optat, zda nelžu.'' věděla jsem, že tohle stráže neudělá.
,, Dobře, můžete jít!'' prohlédl si mě do hlavy až k patě a poté mi umožnil přístup. Chvíli jsem tam tak sledovala vězně v těch celách, ale poté mě jeden vězeň natolik překvapil, že jsem se u jeho cely musela zastavit.
,, Proč jste tady vy? Co jste udělal?'' zeptala jsem se ho. Byl starý a podle jeho zpomalených reakcí také příliš vyčerpaný.
,, Nic jsem neudělal děvče! Nic...a to je ten problém...'' starý muž si povzdechl a poté zaměřil svoje šedé oči na mě. Byly mi tak povědomé. ,, Kdybych ho mohl jen zastavit.''
,, Lokiho?''
,, Neříkej jeho jméno!'' vykřikl nahlas a poté se prapodivně zasmál. ,, Samozřejmě, že je bůh, jak o sobě tvrdí. Ale bůh lsti, lži a hlavně smrti!''
,, Ano...'' povzdechla jsem si i já.
,, A vy? Neznám vás...kdo jste?'' zeptal se mě a já se zlehka usmála.
,, Clara Tyler. V podstatě nevím, proč mě Loki ještě udržuje na živu. Dokonce-'' v ten moment mě zarazila velká rána, která přišla od hlavního vchodu. Stráže se střídají. ,, Asi bych už měla jít, ale přijdu ještě.'' mile jsem se pousmála a odkráčela pryč.
Kdo myslíte, že je ten starý muž v té cele? :)
ČTEŠ
Kráska a zvíře | Loki
Fanfiction,, Láska pomíjí, ta má už pominula...'' Co když se do jeho života ale v mísí někdo, kdo ho přiměje milovat? Příběh, jež vás zatáhne do období Thora 2 a Avengers 1. Loki, jež narafičil svoji smrt už podruhé, ovládl trůn. Jeho bratr se vrátil zpá...