Ztroskotanci

26. července

Zrovna jsem seděla na své měkké posteli a přes zalepené oči unaveného člověka se snažila zaostřit na článek, kde lidé psali různé problémy, které mají ve vztahu nebo v milostném životě a odborníci na ně reagovali s možnými variantami řešení, když do pokoje vstoupila mamá. Neutrálním tónem mi oznámila, že je potřeba ze mě zase udělat něco živého. Přesně vím, co si pod tímto pojmem představit. Za chvíli dveřmi projde Elizabeth, Johana, nebo ještě nějaká úplně jiná make-up artistka se svým kufříkem mučících nástrojů, hned za ní se pohrne monstrózně vysoké nasvalené chlapisko se zlatými nůžkami osázenými drahokamy v ruce (ten extrovertní šašek mi už několikátý rok tvrdí, že jsou ty drahokamy pravé, ale já si stejně myslím, že je objednal někde na aliexpressu, protože kdyby byl tak bohatý, aby si mohl dovolit pravé zlato a pravé drahokamy, rozhodně by nepracoval pro rodinu, jako je ta naše) a v závěsu za nimi drobná studentka návrhářské školy. Taková děvčata mi mamá posílá s přesvědčením, že si s nimi mám co říct. (Kdykoliv některé z těch ,,mladých děvčat, se kterými si mám co říct" promluví, z úst jim vyjde jen ,,vám to tak sluší!" nebo ,,kéž bych měla tolik oblečení jako vy...")

Frustrovaně jsem zaklapla svůj notebook a ještě frustrovaněji (pokud to vůbec šlo) jsem rukou s odrostlou manikúrou přejela po jeho povrchu. Nakousnuté jablíčko jsem kdysi přelepila nálepkou Disney princezny ukazující prostředníček (můj vnitřní boj s prostředím, do kterého jsem se narodila) a všude okolo holografická srdíčka z nejlepší párty v mém životě (z mateřské školky). To všechno bylo samozřejmě pryč. Protáhla jsem se a okamžitě zatoužila po masáži. Místo ní jsem dostala jen mamá, která mi hřebenem doslova rvala vlasy z hlavy. A kufřík mučících nástrojů byl na cestě. Visela z něj napůl odlepená a značně potrhaná samolepka Disney princezny ukazující prostředníček. Ty mrcho zlodějská, vrčely mi obě verze Charlotte, stará i nová, v hlavě. Hans by tomu řekl démoni. Jo, on nepochybně je šílenec, ale nejsme náhodou všichni? ,,Každý člověk má v sobě kousek psychopata," vyjadřoval se jeden psychiatr na dlouhý příběh muže, který tvrdil, že jeho žena je šílená, když po něm v afektu hodila svou oblíbenou vázu a následně několik hodin v kuse brečela, protože ta váza byla skutečně její oblíbená a její manžel byl taky její oblíbený (a hlavně snad taky jediný). Přemýšlela jsem, jestli bych byla taky schopná hodit po někom svou oblíbenou vázu. Jenomže to je těžké. Já nemám žádnou oblíbenou vázu. Všechny vázy v mém okolí jsou příšerné (nebo taky příšerně drahé, to už vyjde na stejno). Hodila bych po té make-up artistce (zlodějce) svůj macbook? Mon Dieu, to asi ne! Vždyť ona k tomu chudák beztak přišla jak mamá k penězům. Dovedla jsem si představit, jak se Elizabeth (je to vůbec Elizabeth?) prochází po chodbě, zpívá si, jak to z nepochopitelného důvodu dělají všechny make-up artistky a najednou narazí v koši na zajímavou věc, kterou ještě neviděla. Princezna sice není v nejlepším stavu, ale pobaví ji, a protože k ní nezná žádnou backstory, směle si ji připlácne na svůj podělaný kufříček, jde dál, a protože zapomněla, kde předtím skončila, začně si zpívat jinou písničku úplně od začátku. Rozhodla jsem se po ní tedy nic naházet. Psychiatrovi z článku bych tím určitě udělala radost.

,,Ty tvé vlasy jsou vážně příšerné" vzlykala mamá a když říkám vzlykala, myslím tím, že skutečně bulela, jakoby se jednalo o závažný problém a ne jen o vlasy! Vždyť co to jsou proboha vlasy?!

,,Přítel zmlátil mou maličkou dcerku jen proto, že jsem ji měla s jiným," svěřila se teprve osmnáctiletá Pavlína z Nového města nad Metují. Jestliže už v osmnácti měla malou dcerku, těhotná musela být nejpozději v sedmnácti. Ta určitě neřešila vlasy.

,,Nejde to ani rozčesat, budu muset zavolat Paula!"

Zavolat Paula jinými slovy znamenalo estráda na druhou. ,,Nesnáším estrády," psal jednadvacetiletý student VUT, který sice nemá vztah, ale po půl roce vztahu na dálku s Italkou, který skončil estrádou po telefonu, měl jasno. Souhlasím s ním a je škoda, že neuvedl jméno. Psycholog z Ostravy byl proti nám. Snažil se ho motivovat, aby situaci s Italkou napravil, protože Italky bývají dobré v posteli. Neznámý student odpovídal prostředníčkem. (Bohužel ne, urážlivé komentáře nebyly v dané rubrice vůbec zahrnuty, ale kdyby byly, ten prostředníček bych tam určitě našla.)