Forbidden Love

Kapitola 6

Utíkali jsme rychle, jelikož se začalo stmívat. Normálně by bylo ještě světlo, ale jelikož jsme v hustém lese, tak sem toho světla moc neproniká. Sem tam se něco šustlo, ale zatím žádný démon. Pořád jsem cítila na zádech pohled pana Neznámého. Sleduje nás už od doby, co jsme začali a já nechápu proč. „Rin? Jak dlouho ještě poběžíme?" zeptala se Kurumi. „Kurumi, dokud tam nepřijdeme. Pokud to vzdáte, budete muset běžet sami na základnu. A pokud vás nějaký démon zabije, tak to vrchní řešit nebudou." Řekla jsem trochu surově, což jsem ani nechtěla, ale co už. „Aha... Takže je lepší doběhnout tam, než to vzdát a vrátit se." Řekla. „jo." Najednou jsem uslyšela klukův hlas v hlavě. „Zapomněl jsem na vedlejší účinky té techniky, nesmíš se zastavit, jak se zastavíš, nebudeš moct dál. Pokud se zastaví oni, ty třeba choď, nebo běhej na místě. Proto se můžeš zastavit až na místě. U mě to neplatí, ty jsi to dělala narychlo. Smůla." „Cože?! Jak to, že se mnou můžeš mluvit v mysli a já s tebou-" Větu jsem nedořekla, jelikož jsem napálila do stromu. „Rin? Si v pohodě? Byla jsi mimo, když jsme říkali, že je tam strom." Řekla Kurumi. Já se hned zvedla a pokynula, ať jdou dál. „Jsem v poho." Řekla jsem pak za běhu. „Nevýhoda té techniky, nejsi v reálu." Řekl a pak už dál nic nemluvil.

O hodinu později:

Už hodinu a půl v kuse běžíme. Já jsem na tom v pohodě, až na to, že se nesmím zastavit. „Já už nemůžu..." řekla Kurumi a pár lidí na to taky kývlo. „Fajn... Dáme si malou přestávku." Řekla jsem a chodila z místa na místo. Za keřem jsem uslyšela nějaké praskání a tak jsem vytáhla katanu. Naštěstí to byl jen nějaký ptáček. Chtěla jsem dát katanu zpět do pouzdra, ale v tu se vynořilo pět démonů, dva malý a tři velcí. „Přeci jen jsou tu." Ušklíbla jsem se. Všichni byli hned na nohou a tasili katany, nebo jiné zbraně. „Je jich na nás moc! Jak to, že nemůžeme jít se skupinou S, je zabíjet a musíme se skrýt, ale tady můžeme?!" křikla Kurumi. „Tam bývají větší, o mnoho... Tohle jsou jen ty lesní, nejsou moc velicí." Vysvětlila jsem, ale zase hned zbystřila. Začali jsme s nimi bojovat. Nebyli moc silní, takže jsme měli štěstí. Sekala jsem je jednou ranou, hned u krku. „Rin! Pozor!" křikla Kurumi, když jsem se vypořádávala s tím největším. Za mnou byl o něco menší než ten který přede mnou, ale nemohla jsem se jeho meči vyhnout. „Sakra..." řekla jsem. Už nemůžu nic udělat. Nikdo mi pomoct nemohl, jelikož přišli další čtyři a všichni měli jednoho na vypořádání. Těsně u mého ucha proletěl šíp a střelil onu příšeru přímo do hlavy. Já mezitím sekla tu největší. „Kdo to-" Už znám odpověď... Zase mě zachránil, sakra... Pak jsem pomohla ostatním s démony a zase jsme se dali do běhu. „Jak jsi zvládla toho za sebou?" zeptala se jedna dívenka. „Vlastně ani nevím, co se stalo... Byla jsem chvíli mimo." Odpověděla jsem. „Hm... jinak děkuji, že jsi mi pomohla s tím démonem. Začínám si myslet, že vážně dorazíme všichni. V každém týmu je nás osm a je sedm týmů, takže celkem to dělá (teď ještě vědět, kolik je 8x7...) asi padesát šest lidí. Když přičtu i druhý spolek, je nás sto dvanáct... Někdo možná zemře, plný počet nás určitě nebude..." řekla dívenka. „To ano... Jak se vlastně jmenuješ?" zeptala jsem se hnědovlásky. „Asami, můžeš mi říkat Asa-chan." „Dobře." Řekla jsem a zase jsme přidali. „Rinako začíná být dračice!" křikl ten modrovlasý dement. „Co-cože?!" křikla jsem po něm. „Nic... vypořádáš se s těmi největšími, zachráníš pak i nás, pořád máš sílu běhat. Jsi okouzlující, každej chlap tě chce... Dra-či-ce." Řekl. „Pako!" křikla jsem, přiblížila se k němu a dala mu pořádný pohlavek. Pak jsem uslyšela hlasitý smích v mé hlavě. „Přestaň se smát a lézt mi do hlavy!" křikla jsem v mysli. „Jasnýý... Bacha na strom." Řekl a já se automaticky uhnula na pravou stranu. Až jsem se vrátila znovu do reálu, zjistila jsem, že mě ten černovlásek drží za ruku. „Co-co děláš?!" křikla jsem po něm. „Promiň, ale jsi mimo, a pořád běháš tam, kde je strom." Řekl a pustil mě. „Hm... díky..." odpověděla jsem nejistě a už nevnímala, jak mi ten tupec mluví v hlavě.