Katsumi Uzumaki ( fanfic Naruto)love strory (czech)

Čekání na zkoužky

"Překvapenej?" culila jsem se a on přikývl "trochu". Já jsem vstala z postele, na které seděla četl s a vyrazila do kuchyně. Měl to tu zařízené celkem skromně, ale útulně. Stoupla jsem si k lince a začala jsem připravovat. Kakashi za chvíli přišel, sedl si a pozoroval mě. "Copak, to jste ještě neviděl ženskou v kuchyni ?"culila jsem se.  "Popravdě, ani moc ne" usmál se a dál mě pozoroval. Sedla jsem si na linku a odpočívala, musím počkat dvacet minut, než se to dovaří. "Páni, voní to pěkně" usmál se a čel si k tomu přičichnout blíž. Já jsem vzhlédla od té jeho knížky a podívala jsem se na něj. Byla jako dítě, které vleze do kuchyně mamince a ujídá jí. Musela jsem se usmát. "Proč se tak usmíváš?" otočil se a přišel ke mě. Opřel se rukama vedle mých noh o linku a naklonil se ke mě. "Kvůli tobě" usmála jsem se a on se odtáhl a celou si mě změřil pohledem. "A to proč?" ptal se zvědavě. Já jsem ho chytla za tvářičku, jako to dělají babičky, "protože jsi byl teďkon děsně roztomilý" usmála jsem se a šla jsem se podívat na to jídlo. "Tak a je to" usmála jsem se když jsem mu nesla na stůl plný talíř. Sobě jsem dala jenom malinko, protože jsem už po večeři byla a neměla jsem moc hlad. "Mmmm" je to vážně dobrý" liboval si a za chvilku slupl vše co bylo na talíři. "Chceš ještě přidat nebo ti to už stačilo?" usmála jsem se na něj a když jsem viděla jeho výraz, šla jsem mu rovnou přidat."Nic lepšího jsem ještě nejedl" liboval si a snědl úplně všechno co jsem udělala, nezbyli ani kapička. Musela jsem se nad tím usmát. Potom jsem šla umýt nádobí. "Počkej pomůžu ti " usmál se na mě a já přikývla. Po umytí nádobí jsem se rozplácla na gauč "jsem děsně unavená" řekla jsem si tak do vzduchu a odpočívala.  

Ráno jsem se probudila tím, že jsem spadla z postele, jak krásné probuzení. Vstala jsem a promnula jsem si oči. Tohle není můj pokoj ! Projelo mi hlavou a já jsem si uvědomila, že to není moje postel, ale Kakashiho, Prošla jsem do kuchyně, kde už stál a dělal si snídani. "Dáš si taky?" podíval se na mě, když si sypal ovesné vločky do miska a já jsem přikývla.  Sedla jsem si pozorovala jsem ho. Stál tam jen v teplácích a pasce. Koukala jsem na jeho hruď na které měl také par škrábanců. Potom jsem si projela celý pokoj. Viděla jsem tam gauč na kterým byla deka, takže spal tady, došlo mi. Probrala jsem se jakmile Kakashi položil misku přede mě na stůl a sedl si naproti mě. "Dobré ráno" mžourala jsem a jedla. "Dobré" usmál se a také jedl. Po snídani jsem se sebrala a šla jsem se domů převléknout.

Odpoledne jsme se měli sejít, abychom potvrdili naše zúčastnění, nechtěla jsem, ale musel jít celý tým, nechtěla jsem je zklamat a tak jsem souhlasila. Když už jsme to měli za sebou měli jsme na Kakashiho. Mezitím se tam objevil nějaký divný kluk s tlustým obočím. Nevnímala jsem ho, začala jsem vnímat, když jsem si všimla, že se do sebe se Sasukem pustili. Viděla jsem, jak zůstal Sasuke na zemi. Pomáhala jsem mu vstát, když už byl  na noháh, přepadl na mě a objal mě, koukej na tohle, nenechám se zahambit. Sice jsem neviděla jeho úšklebek, ale věděla jsem to. V očich se mu objevil sharingan a chtěl se na něj vrhnout. To by nedopadlo dobře,  chtěla jsem si před něj stoupnout, ale někdo mě předběhl. Vypadal jako ten kluk s tlustým obočím, akorát byl starší, asi je to jeho mistr. "Uklidněte se" řekl a všichni jsme se na něho podívali. "Vy jste kakashiho, že?" usmál se. "Jak se má?" ptal se zájmem. "Dobře"  řekla jsem a rázně jsem se ho zeptala kdo to je. "Jsem Gai, Rockovo mistr a také Nejiho a Tenten" usmál se. "Vy se znáte s Kakashim?" zaptal se Naruto. "Ano, známe se už dlouho.." Nedokončil větu protože se tam zjevil kakashi "nemusíš i je chudáky unavovat tvojí historkou" ušklíbl se a vedl nás pryč. "Ale..." stál tam Gai a ukazoval prstem do blba. Zatímco mi jsme si ukazovali prstem na blba. 

Odvedl nás do jiné místnosti, "teď se oficiálně můžete zúčastnit chunninské zkoušky " usmál se na nás a my jsme vyrazili ke dveřím, za kterými čekali i i ostatní účastníci. Otevřeli jsme dveře a otevřeli pusu dokořán. Bylo jich tu moc a spousta z nich vypadala celkem silně. Bylo tu spoustu lidí z cizích vesnic, spoustu z nich jsem procestovala, taky tu byl ten kluk v klobouku a ti tři z minula. 

"Sasuke!" křikla Ino a kočila na něj. Ten jen protočil oči a sundal jí ze sebe. Potom se Ino se Sakurou začali hádat, to jsem nechtěla poslouchat a tak jsem se radši zpakovala a šla si sednout někam do rohu. "Tak co krásko, nebojíš se?" uslyšela jsem nade mnou hlas a podívala jsem se. Stál tam nějaký kluk a pozoroval mě. "Měla bych?" zeptala jsem se bez zájmu. "no možná i docela jo, pro holku  to asi bude dost nebezpečné" vysvětloval. "Myslím, že to zvládnu" usmála jsem se  na něj.  K těm dvoum hádajícím se holkám přišel i Inin tým a zbytek našich týmů z Konohy. "Promiň už budu muset jít" umluvila jsem se tomu klukovi a šla za nima. "Ahoj!" křikla jsem a skočila na Shikamara. "Ahoj!" usmál se a objetí mi opětoval. "Taky jdete na zkoušky jo?" usmívala jsem se a on přikývl. "Ahoj Choji" usmála jsem se a objala i jeho. Potom k nám přišel nějaký kluk v šedivím culíku a řekl nám, že tam moc povykujeme. Mě zajiskřili oči a stoupla jsem si před něj. "Máš nějaký problém?" usmála jsem se na něj. "Jestli jo, můžeme to vyřešit" řekla jsem tvrdě. "Klídek holka, nemusíš je tak bránit" usmál se a dal ruce do gesta, že se vzdává a smál se. "A kdo si myslíš, že jsi?" ptala se Ino naštvaně. "Kabuto" usmál se. "Nic o tom nevíte.Zkoušky jsou dvakrát do roka a já tu jsem už po čtvrté" oznámil. "Takže toho o nich víš asi hodně" prohodil Naruto a Kabuto kývnul. Potom odešel a my čekali dál. Všichni byli nervózní, naruto se dokonce i klepal, chtěla jsem mu říct, že vše bude v pohodě, když v tom se zvednul a zakřičel "Já jsem Uzumaki Naruto, třeste se" všichni se na nás podívali a já se plácla do čela, protože ten pitomec zase něco vyvedl. Viděla jsem jak se něco mihlo, rychle jsem skočila před Naruto a s kunaiem v ruce jsem odrazila útok. "Jestli se ho jen dotkneš, zabiju tě" ušklíbla jsem se a podívala jsem se na nějakého kluka ze zvučné. "Slušná rychlost" kývl a já jsem se na něj usmála.