Katsumi Uzumaki ( fanfic Naruto)love strory (czech)

Druhá zkouška a první zápas se slyzounem

Anko se podívala na hodinky."Pokud máte svitek, tak následujte svého průvodce ke vchodu, za třicet minut začínáme!", rozkázala a my jsme se tedy vydali  ke vchodu. Uteklo to kupodivu rychle a najednou se otevřela brána s číslem dvanáct. A my jsme se rozeběhli vstříc naší druhé chuninské zkoušce. "To někdo křičel, co?" podívala se Sakura směrem od kterého vyšel výkřik. My jsme jen přikývli a pomalu šli dál. "Musím na záchod!" křikl Naruto a otočil se, aby si mohl ulevit. "Přede mnou?!" křičela rozzuřená Sakura, která mu uštědřila pořádnou ránu. "Mazej za támhletu trávu" rozkázala a naruto se radši zdekoval. "Uff to je ale úleva, to byli snad 3 litry vody" culil se Naruto. "Co sem ti říkala?!" Rozkřičela se Sakura, ale nestačila doříct ten svůj proslov, protože Sasuke Naruta skopl a potom na něj začal útočit. "Sasuke, to jsi nemusel.." řekla překvapená Sakura. "Zmiz! To není Naruto" křikla jsem na ni a skočila vedle Sasukeho. "Kde je pravý Naruto? rozkřičela jsem se. "Co to povídáš?" divil se. "Nejsi pravý Naruto, kde máš šrám od Anko? A zranění na pravé noze?" ptala jsem se. "Navíc máš pouzdro na druhém stehnu, v proměně jsi horší snad než Naruto" doplnil mě Sasuke a oba dva jsme čekali na jeho reakci. Objevil se obláček a před námi stál nějaký kluk z deštné. Ušklíbl se, "vy jste,ale otravní, smůla, teď mi nezbývá nic jinýho. Kdo z vás má svitek?", prohlížel si nás. Všichni jsme se postavili do bojového postoje a dali jsme mu na jevo, že se ho nehodláme jen tak vzdát. "Když mi ho dáte po dobrém, ušetřím vaše životy", vysvětloval. Když jsme se ani nehnuli, tak mu sošlo, že to po dobrém vážně nepůjde. "Ahaaaa" ušklíbl se  a vyrazil proti nám. Sasuke poučil housenka no jutsu, takže všude začal plivat oheň a začal utíkat za tím klukem z deštné. Po cestě našel Naruta, tak mu hodil kunai, aby se rozvázal, jenže v tom začal ten kluk vrhat kunaie  po Sasukem , Sasuke se vyhnul, ale  byl tam i výbušný lístek, tak rychle seskočil, jenže ten kluk byl rychlí a držel mu kunai u krku. Ztuhla jsem a se Sakurou sledovala co se děje. "Ne!" křikla Sakura a já jen protočila oči. Použila jsem stínovou techniku a dostala se s kunaiem za toho kluka. Všimla jsem si jak ztuhnul a Sasuke se začal smát. "Nepodceňuj můj tým" ušklíbl se. V tom jsme uslyšeli ránu a všichni jsme se otočili směrem odkud vyšla. To Naruto seskočil ze stromu a běžel k nám.  Jak jsem se otočila, tak mi  vyklouzl a utíkal. Prohlížela jsem si Naruta jestli je v pořádku a Sasuke se vydal za tím klukem. Viděla jsem jak do něj v letu Sasuke zabodl kunai. "Pomoc mi Sakuro, nemůžu na to být sám" křikl. A já jsem se v tu ránu otočila od Naruta, kterému jsem ošetřovala škrábance a šrámy. Sakura tam jen tak stála a koukala, ani se nehla, zkoprněla.*pohni sebou Sakuro sakra! Proč to nejde?! křičela na sebe v hlavě* Viděla jsem, že ta se ani nepohne,měla strach. Rychle jsem běžela mu pomoci, protože Sasukemu ten kunai vytrhl a držel ho namířený proti němu, viděla jsem, že byl připraven se bránit. "Aghgg" uslyšela jsem, když jsem tomu klukovi z deštné zarazila kunai hluboko do hrudi. Rychle odskočil a utekl. "Děkuju" usmál se na mě Sasuke a já jsem mu úsměv oplatila. "Dobře mám plán" podíval se na všechny Sasuke a pokynul nám, abychom si sedli. "Když se rozdělíme nesmíme věřit nikomu, kdo vypadá jako my, proto si dáme heslo a když se sejdeme , musíme ho každý říci" vysvětlil a my všichni přikývly. "Ale jaké?" dumala Sakura. "Pro ninju je důležitý čas" odpověděl Sasuke a my kývli. Potom se Naruto se Sakurou začali hádat, jakto, že si to Naruto nepamatuje. v tom se zničeho nic proti nám objevila, veliká tlaková vlna. "Další nepřítel?" křikla Sakura a před námi se objevili tři ninjové, kteří měli okolo pasu nějaký fialový provaz, ukončený na zádech mašlí. "Vy dva se běžte pobavit jinam" rozkázal ten uprostřed a oba dva vedle něho zmizeli. Byli jsme se Sasukem schovaní v keři a pozorovali je. "Sasuke!" křikla Sakura a my se otočili. "Počkej řekni heslo" zarazil ji a ona ho odříkala. Hned za ní běžel Naruto, "hej počkejte, už jsem tady" doběhl k nám. "Heslo!" křikl Sasuke a Naruto začal odříkávat heslo. Sasuke po něm hodil kunai, kterému se Naruto jen taktak vyhl a padl na zem. "Heee co?!" křikl Naruto. "Tentokrát je to někdo tak dobrý, že se vyhne i útoku?" ptal se Naruta. "Co to děláš Sasuke?, Naruto řekl heslo správně!" divila se Sakura. "No právě Naruto by si ho nikdy nezapamatoval!" křikla jsem a všichni jsme se,  to už se i Sakura, postavila do bojového postoje, který jsme zaujímali do teď pouze já a Sasuke. "ukaž svou pravou podobu podvodníku" řekl v klidu Sasuke. Ten se jen ušklíbl a před náma se zjevil ten ninja s černými vlasy, klobouku a fialovém provázku v pase, který končil mašlí na zádech. "Když jsi věděl, že si to heslo nikdy nezapomene, proč jsi nedal lehčí?" ptal se. "Protože jsem věděl, že nás odposlouchávají ze země", ušklíbl se Sasuke a černovlasý ninja si sundal klobouk. "vypadá to, že nejste až tak hloupí, takže to asi bude ještě větší sranda než jsem čekal" zasyčel s tím svým dlouhým jazykem, který vypadal jako od hada. Vypadal skoro stejně jako Orochimaru, u něj jsem také jednu dobu byla v zajetí.

"Chci větší zábavu!" křikl po půl hodinovém boji a namířil na nás kunaie. *Chce nás zabít, hni se, pohni sebou, křičel na sebe v duchu Sasuke*  Viděla jsem, že oba dva zkoprněli, Sasuke chtěl vytáhnout kunai, ale strašně se třásl. Rychle jsem vstala a vyběhla proti němu. "Tohle ještě není konec" křikla jsem a udělala klony, kteří odnesli Sakuru a Sasukeho, který si bodl no nohy kunai, aby se pohl, pryč. "Odvážná" oblízl se tím jeho hadím jazykem. "Fuj vypadáš jako Orochimaru, dělá se mi z tebe špatně" procedila jsem skrz zuby. "Ty ho znáš?" podivil se a já s nechutí v očích kývla a pustila se s ním do boje. Po půl hodině náročného boje si povolal nějakého svého velikého hada. Zůstala jsem na něj koukat. Co mám dělat? Sílu desetiocasého použít nemůžu, neumím jí zcela ovládat, protože rok od roku sílí. A kdybych ho nezvládla, byla by to katastrofa, větší než tenhle slyzkej týpek. Najednou se obmotal okolo stromu a mířil nahoru, tam kde byl Sasuke se Sakurou. Sakra! Zaklela jsem si v mysli a rychle mířila nahoru. Naštěstí jsem rychlá, takže jsem před něj skočila těsně , než zaútočil na ty dva a vedle mě s tál v obraném postoji Naruto. Podívala jsem se na něj a on  na mě, viděla jsem ten jeho úšklebek a očích výraz *neboj, nic mi není*, tak jsem se musela usmát. "Proč to děláš?" křikl naruto a ten slyzkej se kousl do prstu. "Prostě vás musím všechny zabít, abych dostal svitek" řekl s klidem a začal si na nějakou pečeť matlat svojí krev. Oba dva jsme vyrazili proti němu. "Ne! Je to blbost!" křikl Sasuke. "Sasuke ztratil si víru!" křikl na něj Naruto a skočili přímo před slyzkýho, který teď stál ještě na větším hadovi. Oba dva jsme se na sebe překvapeně podívali a pokračovali jsme dál v útoku.  Ještě než jsme se k němu dostali nás v letu odhodil ten had. Padali jsme volným pádem. Byla jsem naštvaná, musím tenhle tým ubránit přeci, jsou mí jediný přátelé a je tu Naruto! Křičela jsem na sebe v hlavě. Najednou jsem v sobě ucítila sílu a otevřela oči, cítila jsem sílu desetiocasého. 

*Z pohledu Sakury - Ne! Oba dva padají, to snad ne, Kat! Naruto! Viděla jsem jak oba dva padají volným pádem a bylo na nich vidět, že jsou podráždění, bála jsem se aby si hodně neublížili při dopadu, letěli totiž dolů pohlavě. Zničeho nic, oba dva otevřeli oči, Kat je měla úplně svítivě modré a Naruto zase červené, oba dva trochu zrudli vzteky a rychle se vymrštili k tomu ninjovi, co stál na tom velikém hnusném hadovi* 

"Ještě jsme neskončili" křičel vedle mě Naruto. Byla jsem rozhecovaná a cítila jsem jak ve mě vztek narůstá a viděla jsem, že u Naruta také. Vím, že také v sobě cítil sílu devítiocaséhon a vím, že jí také jako já neumí zcela ovládat,puze z části,také  myslím, že to umí hůře než já a to je ta sílu menší, takže na sebe musíme oba dva dávat pozor. 

Začali jsme do toho hada mlátit, všude lítali klacky a dřevo. Byli jsme naštvaní, Naruto se orazil od kmenu stromu a mířil směrem k tomu ninjovi. Ten se jen usmál a z úst mu vyšel oheň. Naštěstí jsem stihla zareagovat a Naruta strhnout na stranu, přitom jsem se uhodila o několik větví a zůstala ježet na jednom kmenu. 

* z pohledu Sasukeho - Jsou to vážně oni, jakto, že jsou tak silní? Vím, že je Katty chytrá, ale že by měla i takovou sílu? To samé Naruto. Navíc mají zvláštní oči..."

Ležela jsem na kmenu a rozhlížela se okolo. Naruto byl o kmen níž a pomalu se snažil zvednout, naštěstí je v pořádku! Oddechla jsem si,podívala se nahoru a bleskurychle se zvedla. "Možná jsem holka a ty mě někdy kvůli tomu nebereš vážně,možná si o mě myslíš, že jsem hloupá, ale alespoň mám jedno - odvahu.! Strašpytle, ten kluk přede mnou není Sasuke nebo ne ten, kterého mám ráda a se kterým jsem prožila dětství" podívala jsem se na něj. Stála jsem zádami k hlavě hada, ve kterém jsem měla zabodlé kunaie, díky čemuž  jsem Sasukeho zachránila. Viděla jsem jak ztuhl a koukal mi do očí bez jediného pohybu. V tom mě omotal jazyk toho ninji a táhl mě nahoru, kde si mě postavil před sebe a prohlížel si mě. "Jsem překvapený, že tu mám vedle sebe devítiocasého a desetiocasého o kterém jsem si myslel, že už není" ušklíbl se a podíval se na mě a Naruta, který stál vedle mě, jelikož mi přišel na pomoc. Oba dva jsme ztuhli a v hlavách jsme měli to samé- jak na nás přišel?