Přišla jsem do kanclu Hokage, kde jsem oznámila, že jsme je nechytli.Ona jen kývla a nechala nás odejít. "Počkejte.. mám pro vás ještě jednu novinku, pár lidí v nemocnici podlehlo zraněním a mezi nimi byl bohužel i Chicky, přezdívaný slunce Konohy. Před budovou jsme se každý rozdělil jiným směrem, ale přesto jsme všichni měli jeden cíl - domov a jídlo. Sedla jsem si beze slova ke stolu a pustila se do jídla. "Kde jsou rodiče?" ptala jsem se ,když jsem je nikde neviděla. "Odjeli narychlo na misi.." dostalo se mi odpovědi,já dojedla a šla nahoru do pokoje. Sedla jsem si na zem a pořád tu informaci zpracovávala. Chicky je mrtví.. je to starý pán, který zde vlastní malý stánek a prodává tu to nejlepší kimchi na světě.Všude rozdával úsměv a dobrou náladu, proto i ta přezdívka. Vždycky, když jsem byla malá a šla okolo, tak jsme si povídali a smáli se. Byl jako můj děda, když jsem se vrátila, tak byl prý na nějaké misi a vrátil se až, když jsem dělala zkoušky. Nestihla jsem si s ním ještě od návratu promluvit a už ani nestihnu. "Jsi v pohodě?" zeptal se Reizo, který zrovna vešel do pokoje a zavřel za sebou dveře. Otočila jsem se na něho a běžela jsem ho obejmout. "Ne..." řekla jsem a plakala jsem. "Copak?" pohladil mě po vlasech a nechal mě vyplakávat se. "Chicky.." řekla jsem a on asi pochopil, protože mě pevně objal. "Mrzí mě to..." poslední slova nechal vlát ve vzduchu. "Mě taky" odpověděla jsem a zabořila do hlavu do hrudi. "Pojď si lehnout, musíš si odpočinout a nabrat síly na zítřejší pohřeb" řekl a pomohl mi uložit se do postele. "Počkej..nemůžeš tu zůstat?" chytla jsem ho za ruku a on si lehl vedle mě. "Neplakej" hladil mě po vlasech, když jsem mu fňukala do hrudi. "Nepláču" odporovala jsem a on se usmál."Jako vždycky, musí mít pravdu" culil se a pohladil mě po zádech. Pomalu jsem se začala uklidňovat, dokud jsem neusnula.
Ráno jsem se probrala a rovnou šla pod sprchu, abych ze sebe smyla ty zaschlé slzy a všechno..Potom jsem vyrazila na snídani, kde jsem potkala kluky. "Dobré ráno" usmáli se na mě. "Dobré" odpověděla jsem trochu mimo a sypala si do misky cereálie. Sedla jsem si ke stolu a pomalu snídala. "Kdy se mamka vrátí?" ptala jsem. "Asi za týden" usmáli se na mě a já jsem se s kývnutím odešla připravit.
ČTEŠ
Katsumi Uzumaki ( fanfic Naruto)love strory (czech)
FanfictionSpusta z vás zná seriál Naruto a komu se jen tak v hlavě nepotuluje nějaká tan fanfikce ? Kdo nechce aby to mělo třeba jiný konec ? Kdo si něco nepředstavuje ? Já bych se chtěla podělit o mojí fanfikci. Příběh o nebojácné a silné dívce Katsumi Uzu...