Choose one of us (1D)

5.

Harry

Nechápu co to semnou je. Vždyť jí chci jenom ošukat, ale když jsem viděl jak se o ní Niall snažil a jak jí zahrnul těma dárkama..cítil jsem žárlivost. Proč bych měl žárlit? Vždyť Jaimie znám jenom jeden den. Kurva mě to sere. Lehnul jsem si na postel a obličej namáčknul do polštáře. Co to má znamenat? Slyšel jsem zaklepání a vešla Jaimie. „Můžu se teda vysprchovat u tebe?" „Jasně kurva" řekl jsem až moc hnusně, ale jsem nasranej. Pak si musím promluvit s Niallem. Je moje. Nic jsem neslyšel , tak jsem se otočil. Stála tam s plnýma rukama tašek od Nialla a dívala se na mě dost vyděšeně. Zasranej Niall.. „Tak pudeš kurva do tý sprchy nebo ne?! To si tak blbá, že tam netrefíš?!" Zařval jsem, vstal a kopl do skříně. Nechtěl jsem na ní řvát, ale Niall mě tak naštval, jak jí balil..neovládal jsem se. Pohlédl jsem jí do očí a uviděl slzy. Sakra. „Jai já-" udělal jsem krok k ní, ale ona udělala krok dozadu. „Proč si na mě tak hnusnej?" Dořekla a začala brečet úplně. Chtěl jsem promluvit, ale ona se otočila a vyletěla ze dveří a zabouchla. No Harry, tak tohle si totálně podělal.

Louis

Přišel jsem domů a slyšel hluk z Harryho pokoje. Co tam zase dělá. Vyběhl jsem schody a blížil se k jeho pokoji. V tom ale najednou z pokoje vyběhla nějaká holka, brečela a měla plné ruce tašek. To je asi ta Jaimie, o který mi psal Liam. „Co se stalo?" Pomohl jsem jí s těma taškama a kývnul hlavou ať jde zamnou do pokoje. Otevřel jsem dveře, sedl si na postel a Jaimie vedle mě. „Co se teda stalo?" Už tolik nebrečela, ale byla smutná. „Eh..nic..já nechci dělat problémy" vstala a chtěla odejít. Chytl jsem jí za ruku a přitáhl zpátky. „Nikam, dokud mi neřekneš co se stalo." Podívala se na mě snad tim nejsmutnějším pohledem co jsem kdy viděl. „Pohádala jsem se s Harrym..ani nevim co jsem udělala, přišla jsem se k němu vysprchovat a on byl nějakej naštvanej a pak mě seřval.." Dala si obličej do dlaní a začala brečet. Chytl jsem jí kolem pasu a ukliďnoval jí. Ten Harry je vážně debil. „Klid Jaimie..všechno bude v pohodě"

Harry
Musím se jí jít omluvit. Vyšel jsem ze dveří a rozhlídl se. Kam asi šla. Najednou jsem viděl, že Louis má otevřené dveře. Sedí s Jaimie na posteli a drží jí okolo pasu. No to si snad už dělají všichni prdel. „Louisi okamžitě na ní přestaň šahat!" Zařval jsem, chytil jí za zápěstí a trhl k sobě. „Hele uklidni se jo? Ty nevidíš, že jí to bolí? A co ti vůbec je Harry? Nech jí na pokoji." „Je moje! Jdeme Jai."

Jaimie

Odtáhl mě do jeho pokoje a zabouchl dveře. Brečela jsem, protože mě držel strašně pevně. „Můžeš mě pustit? Strašně to bolí" podíval se na mě, pak na ruku, kterou mi držel a potom zase na mě. Pustil mě a já se okamžitě podívala na ruku a začala si jí mnout. Pomalu se mi tam začala rýsovat modřina. Super. „Můžeš mi říct co to mělo znamenat? Nejdřív mě seřveš a potom když mě Louis uklidňuje, tak máš zase problém?" „Jsi jenom moje! Nikdo mi na tebe nebude šahat a ani s tebou flirtovat!" Tak tohle mě nasralo. „Víš co Harry? Nech mě být. Já nejsem tvoje a ani nebudu! Dneska si to opravdu přehnal." Vyšla jsem ze dveří a namířila si to zpět k Louisovi. „Dobrý Jaimie?" Vyhrknul na mě Louis hned jak sem vešla k němu do pokoje. „Ano, ale nechci o tom mluvit..můžu se u tebe v pokoji připravit do toho clubu?" Snažila jsem se usmát, ale moc mi to nešlo. „Jasně, tak já zatim pujdu něco vyřídit, abys měla soukromí." „Děkuju." Kývla jsem na něj a šla do koupelny i s novým oblečením co jsem dostala.

S touhle kapitolou nejsem vůbec spokojená, ale měla jsem jí rozepsanou už celkem dlouho a nevěděla jsem, co tam ještě napsat. Ještě k tomu je krátká :(

Ale snad se aspoň trochu líbila:) Příští kapitola bude o dost delší :)

*pohledy osob jsou občas krátké, jenom abyste pochopili jak jaká osoba v dané situaci reaguje, tak snad to není moc velký problém.:) *