Začít znovu

Minulosti neutečeš

"Dobře, ale potom chci vědět všechno o tvé minulosti." přikývl a pobídl mě k mluvení. "Od malička jsem vyrůstala s mámou. V určitém věku jsem si začínala všímat, že všechny děti mají tátu a já ne. Vyptávala jsem se proč, ale vždycky stejná odpověď a to, že táta není. Když mi bylo sedm, přišla jsem domů ze školy a byl u nás nějáký pán. Byl to Dylan Cooper." zastavil mě zvedlým prstem. "Moment, moment, moment. Co dělal Dylan Cooper u vás doma?" vykulil oči. "K tomu se dostanu. Stál tam a já se zeptala, kdo je ten pán. Na konci otázky jsem použila slovo 'mami'. On vystřelil a zařval v otázce 'mami'?! Šla jsem na rozkaz nahoru do pokoje a oni něco řešili. Když jsem se vrátila, řekla mi, že je to ten pán, na kterého se pořád dívá v televizi. Bylo to zvláštní. Dylan u nás nějákou dobu bydlel a potom se s mámou vzali. Brala jsem ho jako vlastního otce. V den mých patnáctin mi oznámili, že je můj pravý otec a všechno mi řekli. Takže ano, moji rodiče byli Alexandra a Dylan Cooperovi." slzy mi jako potůčky tekly po tvářích a Mikovi se taky zaleskly v očích. "Je mi to tak líto Claris." obejmul mě. Nebránila jsem se, ale pořád jsem v něm viděla toho namyšleného idiota, který se nikdy nezmění. "Teď já. Vyrůstal jsem sice s oběma rodiči, ale chyběl mi bratr, Kyle. Bydlel s babičkou tady v Londýně a já s našima v Liverpoolu. Chtěl studovat hudbu. Jako kluci jsme dělali všechno spolu. Hráli jsme fotbal, dělali takové ty kanadské žertíky každému, koho jsme neměli moc rádi. Potom se teda odstěhoval. Bylo mi v tu dobu sedm let, takže jsem to tolik nevnímal. Všechno, co se dělo. V patnácti jsem začal hulit trávu a šlo to semnou dost z kopce. Ztratil jsem kamarády, byl jsem jen já a weed. Sem tam nějáká děvka na noc. Chci se změnit, ale zatím mi to moc nejde." uchechtl se a s kapsy vytáhl krabičku cigaret. Jednu vyndal a nabídl mi taky. Odmítla jsem. Byl by to trapas. Nikdy jsem to nezkoušela, protože jsem neměla možnost. "Aspoň to zkus. Naučím tě to." řekl a já si teda jednu vzala. Zapálil si ji a já taky. Potáhla jsem si a vyfoukla. Zasmál se. "Naučím tě šlukovat. Potáhneš si a jako by ses nadechla pusou, chápeš? Takhle." řekla a předvedl mi to. Udělala jsem co řekl a rozkašlala se. "Na začátečníka dobrý. Nezačala ses úplně dusit." zasmála jsem se a zkoušela to dál. Ke konci cigarety to šlo bez kašlání. "Vidíš jak ti to jde." usmál se. Típla jsem cigaretu stejně jako on do popelníku. Bylo mi s ním v tuhle chvíli dobře. "Hele. Co kdybychom sem v pátek zajeli? Přespíme tu. Bude sranda." navrhl a já souhlasila. Pátek byl za dva dny, takže jsem se hodně těšila. "Jedeme?" zeptala jsem se a on kývl. Vyšli jsme z chaty a nastoupili do auta. "V pátek si to užijeme. Hlavně večer." oblízl si ret a potom si ho skousl. Jak to proboha myslel? Co když mě znásilní? Nebo zabije? Nechci na to ani myslet. Nemusím se bát. Nic mi neudělá. "Jasný." zasmála jsem se. V rádiu jsem zaslechla tátovu písničku tak jsem ji dala víc nahlas. Začala jsem zpívat taky a jak jsem ho slyšela, zase se mi hrnuli slzy do očí. Chybí mi oba. "Vážně máš nádherný hlas." podotkl Mike a přidal se ke mně. Nikdy jsem ho neslyšela zpívat, ale byl dost dobrej. I když ho nemám zrovna v lásce, bylo mi s ním fajn.
Přijeli jsme před barák a jakmile jsem vstoupila dovnitř, Jess na mě vychrlila snad milion otázek. "Jak bylo první den ve škole? Co učitelé? V jaké jsi skupině? Našla sis kamarády?" musela sjem se zasmát. "Jess, spomal trochu. Ve škole je to úžasný, učitelé jsou moc milí, jsem v A, ano, kamarády jsem si našla." informovala jsem ji. "Mám z tebe velikou radost." objala mě. Objetí jsem jí opětovala a šla nahoru do svého pokoje. Okamżitě jsem zavolala Chloe. Dlouho jsem s ní nemluvila. Neodepisovala jsem jí na zprávy ani nezvedala mobil. "Ahoj Claris! Konečně voláš. Už jsem se o tebe bála." jojo. Dva týdny jsou celkem dlouhá doba. "Potřebovala jsem být sama. Chápeš mě. Pořád mi chybí." vysvětlila jsem. "Ano chápu, ale musíme zase někdy ven a musíš mi všechno říct. Jen jedno chci vědět hned. Co Mike? Už jste na tom líp?" pořád ta samá Chloe. "Jo o trochu jo. V pátek s ním jedu na chatu a přespíme tam. A mimochodem, asi jsem začala kouřit." pousmála jsem se. "Vítej v klubu kočko. Jinak s Mikem něco bude?" musela jsem se jí zasmát. "To fakt ne." byla jsem pořád rozchechtaná. V podobném duchu jsme mluvili ještě asi hodinu a půl. Potom jsem spáchala hygienu a šla spát.
Nový díl je na světě<33 moc vám děkuju za ty krásný komenty, kterýma mě doslova nakopnete ke psaní nových dílů:3
Nissa