Začít znovu

Hodina tance a zkouška

"Ahoj holky." Pozdravila jsem je a ony mi to oplatily. Ani jsme si nestihly nic říct, a do učebny vešel Chris. "Tak třído, dnes budeme pracovat s pocity. Dělá se to tu každý rok. Claris to určitě zná od rodičů, tak by vám to mohla vysvětlit." Usmál se na mě a já zavzpomínala, co mi rodiče vyprávěli. Mám to. "Jde vlastně o to, že si vyberete nějaký určitý pocit. Lásku, smutek, nenávist, vášeň a přenesete to do svých pohybů. Učitel, což je v našem případě Chris se pokusí poznat, na jaký pocit se soustředíme." Řekla jsem to, na co jsem si vzpomněla. "Přesně tak. Řekla jsi to dobře. Takže si začněte vybírat pocit a u toho se trochu rozcvičte." Poslechli jsme ho a já s holkama jsme se šly protáhnou k zrcadlu. "Dnes má nějakou dobrou náladu ne?" Šeptla mi do ucha Sam a já si vzpomněla na to, co se stalo v kabinetu. Musela jsem se ale usmát i přes to, že mi bylo spíš do pláče. "Jo vypadá to, že se dobře vyspal." Podotkla jsem. "A nebo se s někým dobře vyspal." Uchechtla se Lucy a mě poskočil žaludek. "Už to máte namyšlené?" Všichni horlivě přikývli a já se k nim přidala. "Dobře. Tak Lucy, půjdeš první." Ukázal na moji kamarádku a ona si stoupla před něj. Chris zapl ovladačem hudbu a Lucy začala. Její pohyby byly hodně pomalé a dokonce i já poznala, že je to smutek. Chris jí jen dával chvilku, aby si to užila. "Smutek." Řekl najednou a Lucy přestala tancovat. Hudba se vypla a nastoupil Alex. Ten měl strach. Lily lásku, Emily vášeň, James nenávist, Sam vztek, Mark štěstí, Max lítost, Jake odvahu. A byla řada na mně. Šla jsem jako poslední a můj výběr byl jasný. Bolest. Dala jsem do toho všechnu bolest co se ve mně skrývala. Bolest ze ztráty rodičů. Bolest z Mikova chování. Bolest ze všeho, co se mi v životě stalo. Ani nevím jak dlouho jsem tančila, ale Chris to poznal. "Bolest." Řekl a já přestala. On vypl hudbu a chvíli nám ještě říkal, co udělali za chyby ti, u kterých to hned nepoznal. Zbytek dne jsme měli celkem fajn hodiny. Teorii hudby a zpěv. Potom jsme měli možnost zkoušet na projekt. S Jamesem jsme si zalezli do učebny zpěvu a on hrál na keyboard. Pořád mi to nějak moc nešlo. Zkoušela jsem to, ale myslela jsem na Mika. "Promiň, zkusíme to znovu."omluvila jsem se už asi po patnáctém pokusu. "Hele skočím si pro vodu. Donesu ti taky a budeme pokračovat potom jo?" Přikývla jsem a on odešel. Nevím, proč mi to nejde s ním. "Vím, že bych neměl, ale poslouchal jsem." Zaslechla jsem ten známý hlas. Otočila jsem se a ve dveřích stál Mike. "Co tu děláš?" Zeptala jsem se. "Zkus to semnou." navrhl a zalezl za keyboard. Začal hrát a já se hned chytla. Bylo to dokonalý. Zpívali jsme spolu a najednou to šlo líp, než kdy jindy. "Tady je ta voda." James byl opřený o futra a koukal na nás. "Vidím, že s ním ti to jde." Nevěděla jsem co mám říct. "To budou ty city." Vysmál se mu Mike a já ho zpražila pohledem. "Miku odejdi prosím. Musíme zkoušet." Usmála jsem se na Jamese a za chvilku už hrál zase on. Tentokrát to bylo mnohem lepší. "Asi má pravdu." Zklesl James. "Co?" dělala jsem blbou. "S těma citama. Ty ke mně nic necítíš, ale k němu ano." Přikývla jsem. "Měli jsme mezi sebou teď dost problémy, tak jsem ns to pořád musela myslet." přiznala jsem se. Nemělo cenu mu lhát. "Claris vždyť je o tolik starší než ty! V tomhle věku to není normální." Vyjel na mě. "Hele neotvirej si tu na mě hubu. Je moje věc, ke komu něco cítím a věk nehraje žádnou roli." Bránila jsem se. "Budeme pokračovat zítra ano?" Souhlasila jsem. Všechny věci jsem si hodila do batohu a šla za Mikem. Našla jsem ho ve skladu s hudebními nástroji. Uklízel tam. "Tohle jsi nemusel. Věděl jsi jak to dopadne." Vyprskla jsem na něj. "Věděl a je celkem hezký sledovat takovýho malýho smrada jak žárlí." zasmál se a zalezl dál do skladu. Vlezla jsem teda za ním a ještě něco na něj řvala, jenže jsem si potom všimla, že se za námi zavřely dveře. Chtěla jsem znovu otevřít, ale klika mi zůstala v ruce. "Kurva!" Zaklela jsem. "Ukaž to." Odstrčil mě a zkusil ty dveře vykopnout. To se mu ale nepodařilo. "Ještě nějakej nápad ty chytráku?" Provokovala jsem. "No být tu zavřený zrovna s tebou se mi moc nelíbí." Tohle se mě dost dotklo. Bušil do dveří a já si stoupla za něj a bouchla ho do zad. "Co máš za problém?! Už od rána jsi protivnej jak prdel." To mi ujelo, ale jsem vážně naštvaná. "Ty jsi můj problém. Už dlouho jsem nepotkal holku,ke které bych cítil to, co k tobě a nelíbí se mi to." Nevěděla jsem, co na to mám říct. Stála jsem tam jako opařená. "Já.." začala jsem. "Nic neříkej." Přiložil mi ukazováček na rty a přitáhl si mě za pas k sobě. Pomalu jsme se k sobě přibližovali. Už stačil jen kousek a já zase mohla ochutnat jeho rty...
Tadaaaa:3 další díl. Pololetí je za nama a já bych se teď chtěla příběhům věnovat co nejvíc.
Tak jak dopadlo vysvědčení? Dobrý,nebo špatný?
U mě to bylo dost dobrý. Tak se pochlubte v komentech:)) milují vás!<33
Nissa<33