Začít znovu

Budu tě učit

Po snídani jsme si sedli k notebooku a projížděli okolí na mapách, protože já to tu moc neznám a Ian? Ten se přece nedávno přistěhoval zpět kdo ví po kolika letech.

"Hele tady je nějaký rybník." ukázala jsem na modré místo vyznačené mezi spoustou zeleně.

"Ano, tam to znám. Chodil jsem se tam koupat, když jsem tu dřív bydlel. Chtěla bys tam?" s úsměvem rozlitým po celém obličeji jsem přikývla.

"A vezmeš mě potom rovnou domů? Nechci aby Mike vyváděl." zasmála jsem se.

"Jistě. Hlavně si tu něco zapomeň, ať máš důvod se sem vrátit." mrkl na mě.

"Ten mám i bez toho." jakmile jsem tohle řekla, červeň se mi hrnula do tváří.

Sklopila jsem hlavu, načež mi ji Ian za bradu opatrně zvedl a políbil mě.

Byl to tak něžný polibek.

Jako bych byla porcelánová panenka.

"Bože proč?" zašeptal mezi polibky.

"Co proč?" zeptala jsem se, ale líbala ho dál.

"Proč jsi tak dokonalá?" vydechl. Přitáhla jsem si ho za krk blíž k sobě a z něžného polibku se stal polibek plny vášně.

"Princezno. Tohle nemůžeš. Nedokážu se ovládat pořád." uchechtl se, když se ode mě odtáhl.

Sama pro sebe jsem se usmála a dál to nijak neřešila.

Šla jsem si pro všechny věci a rozhodla se, že už je čas jít, protože Ian už čekal jen na mě.

"Můžeme?" zeptala jsem se a on mi jako pravý gentleman otevřel dveře, abych mohla vyjít z domu.

Stejně tak udělal i s dveřmi od auta a když jsem nastoupila, zavřel za mnou.

Usedl na místo řidiče a vyrazili jsme.

Nikdy mě nepřestane fascinovat to, jak vypadá, když řídí.

Vůbec nevypadá, že by se na to nějak soustředil, ale jeho výraz, který říká, že má vše na háku je nehorázné sexy.

"Zase mě sleduješ?" ten jeho úšklebek. Bože můj. Nejradši bych z něj právě teď strhala všechno oblečení.

"Ne." koukla jsem se z okna a on se od srdce rozesmál.

Dokonalost sama ten jeho smích.

"Jsi roztomilá, když se tváříš, jako bych tě nachytal u něčeho, co bys neměla dělat. Nemusíš se stydět za to, že se na mě díváš. Nejsem porno." uchechtl se.

"Ale za sledování porna se taky stydět nemusíš." dodal docela vážně po krátké odmlce.

"Ježiši přestaň." bouchla jsem ho do ramene, které bylo tvrdé jako skála a začervenala se.

"Ty se někdy koukáš, že jo?" ušklíbl se a já už vážně nevěděla, kam se koukat, aby nepoznal, jak jsem rudá.

No tak se někdy dívám. Buďme k sobě upřímní, dejme ruku na srdce a zeptejme se sami sebe, kdo to nedělá.

"No a co. Dělá to každej." usmála jsem se a koukla mu do očí. Ano. Koukala jsem se mu do očí a přiznala, že se dívám na porno.

"Páni. Nečekal jsem, že to přiznáš." usmál se a dal mi ruku na koleno.

"Obě ruce na volant Iane." plácla jsem ho po ruce a zasmála se.

Holčičko nic mu nevěř.

Zase ten hlas. Myslím, že začínám bláznit. Tohle není normální.

"Děje se něco?" zeptal se mě.

Až tehdy jsem si uvědomila, že se rozhlížím zmateně kolem sebe.

"Ne nic. Jen se mi zdálo, že slyším mouchu." zatvářila jsem se vystrašeně a on se mi opět smál.

Ten jeho huronský smích. Asi jsem se udělala.

"Jsme tu." Vytáhl klíčky a odepl si pás.

Udělala jsem to stejné a vystoupila z auta.

Počkala jsem, až Ian vyndá z kufru deku, kterou jsme s sebou vzali, abychom si chvilku lehli.

Vzal ji do jedné ruky, zavřel kufr, propletl si se mnou prsty a nakonec jsme konečně vyšli.

Bylo nádherně. Sluníčko svítilo a Ian měl sluneční brýle, ve kterých vypadal víc sexy než jindy.

Mlčky jsme se procházeli kolem rybníku a poslouchali, jak zpívají ptáčci a sem tam nad hladinu vyskočí ryba.

"Je to tu moc pěkné." vydechla jsem, když jsme zastavili a roztáhli deku.

Lehli jsme si a koukali na mraky, které pluly po obloze.

"Někdy si jen tak lehnu a koukám nahoru. Mám tam někde rodiče. Určitě tam musí být." zašeptala jsem.

"Neboj se, jsou tam. Andělé se o ně určitě postarali." usmál se, vtiskl mi pusu na čelo a povzdechl si.

"Děje se něco?" zeptala jsem se a on se zklesle usmál.

"Ne to nic. To je v pořádku." viděla jsem, že o tom nechce mluvit, proto jsem se k němu jen víc natiskla a jeho silné paže mě objímaly.

Pocit bezpečí, který jsem v tu chvíli pocítila se mi neskutečně líbil.

Byla jsem šťastná.

"Jak to bylo s tvýma rodičema?" zeptal se. Proč se mě na tohle sakra ptá?

"Já ani nevím. Vím jen to, že odjeli na turné. Zavolali mi, když měli pauzu při jednom z koncertů, aby mi popřáli dobrou noc a jako vždy mi řekli, že mě mají rádi. Potom mi volal Paul, jejich manažer. Prý tam vnikl vrah tátovým rodičů a prostě je zastřelil. Jsem neskutečně ráda, že jsem se s nima stihla rozloučit. Byla jsem poslední člověk, s kterým mluvili Iane." rozplakala jsem se.

Hladil mě konejšivě po zádech a já nezadržovala své vzlyky.

"Chci se pomstít víš? Chci toho chlapa najít a zabít. Potřebuju, aby mě někdo naučil určitým věcem. Potřebuju se naučit jakýkoliv druh sebeobrany a zacházet se zbraní. Chci se tomu hajzlovi podívat do tváře. Chci se mu koukám do očí, až bude umírat." řekla jsem vážně, když jsem se uklidnila.

"Myslíš to vážně? Zabít někoho, to není jen tak. Je to velká zátěž na psychiku, mohlo by tě to postihnout. Jsi si jistá, že je to opravdu to, co chceš?" přikývla jsem.

Věděla jsem na sto procent, že se chci koukat do jeho očí, až z něj bude vyprchávat život.

"Dobře jak chceš. Budu tě učit." znovu mě objal a byla jsem si jistá, že když nebudu chtít, tak mě nepustí.

Tady máte nový díl a vše začíná nabírat nové obrátky.
Snad se bude líbit.
Nissa💚