Začít znovu

Co tu děláš?

Když jsem se probudila, mohlo být kolem deváté večer.

Ian se mnou v pokoji nebyl, ale já byla přikrytá dekou a neměla jsem na sobě rifle.

Že mě přikryl je vcelku pozorné, ale nevadilo by mi ležet v kalhotách.

Oblékla jsem si je tedy a šla se po něm podívat.

Absolutně jsem nevěděla, kudy jít. Vila byla obrovská, ale já se přesto rozhodla to nějak zkusit.

Po tom, co jsem třikrát skončila pokaždé v jiném pokoji a dvakrát v jiných koupalnách jsem konecne otevřela dveře, které vedly do obývavího pokoje a tam seděl můj vysněný, jeho maminka a jestě jedna žena.

Vlasy měla dlouhé a blonďaté, na sobě měla elegantní halenku, ale seděla ke mě zády, tudíž jsem jí do onličeje neviděla.

"Tady jí máme. Dobré ráno šípková Růženko." uchechtl se Ian.

V tu chvíli se otočila ta žena.

"Claris?" vydechla překvapeně a stejně překvapená jsem byla i já.

"Kate?" absolutně jde nechápala, co tu dělá.

"Vy dvě se znáte?" zeptala se Amanda.

"Ano, je to moje studentka. Jedna z těch oblíbených." usmála se na mě Kate.

"Mohlo mě napadnout, že v Londýně těch konzervatoří není tolik." zasmála se zase Amanda.

"Co tu děláš Kate?" opravdu mě to zajímalo.

"Řekněme, že tohle je má rodina." Nechápala jsem.

"Adoptovali jsme ji, když byla opravdu malá." vysvětlila Amanda.

Přikývla jsem, jako že chápu.

"Chceš ještě někam jít, než půjdeme spát?" zeptal se Ian, aby vyplnil to trapné ticho.

"Co mi tu můžeš ukázat?" usmála jsem se a nechala kolem sebe ovinout ty jeho svalnaté paže.

"Takže už se nemusím ptát, co tu děláš ty Claris." řekla Kate, když viděla, jak mi dává Ian pusu do vlasů.

Řekla to zvláštním tónem. Jako by jí vadilo, že jsem s Ianem.

Jsme spolu vůbec?

Nestihla jsem ani nijak zareagovat, jelikož mě Ian už odtáhl ke dveřím.

Nazuli jsme si boty a vyrazili ven.

"Co takhle rozhlednu? Je od tama krásný výhled." přikývla jsem a ruku v ruce jsme šli.

"Jak to mezi námi vůbec je?" zeptala jsem se nervózně.

"Probereme to později ano?" zervózněl Ian taky a přidal do kroku.

Povzdechla jsem si a poslušně cupitala vedle něj.

Když jsme vyšlapali obrovský kopec, nejen že jsem byla absolutně vyřízená, ale ještě k tomu mě bolely nohy, jako bych uběhla maraton.

Na druhou stranu ten výhled byl překrásný.

V každém domě svítilo nejméně jedno světlo a pouliční osvětlení dělalo nahoře tu správnou atmosféru.

"Dáš si? Já se hned vrátím." nabídl mi cigaretu, tak jde si vzala a čekala jsem.

Už jsem byla v půlce, když mě Ian obejmul zezadu.

"Zahoď to, něco pro tebe mám." zašeptal mi něžně do ucha a já cigaretu odhodila.

Otočila jsem se na něj a v záři měsíce byla vidět obrovská kytice modrých růží.

Ruku jsem si dala před pusu a nemohla uvěřit svým očím.

"Claris Cooper. Hned, co jsem tě viděl poprvé v tom parku, kde jsi mi doslova padla do náruče..." oba jsme se nad touhle vzpomínkou museli zasmát.

"...jsem věděl, že nejsi obyčejná holka. Je výjimečná. Jsi jiná než ty ostatní. jsi vše, co můžeš být. Jsi chytrá, hodná, talentovaná, překrásná, mladá dívka. Prokázala jsi mi neskutečnou čest, když jsi mi vstoupila do života. Prokázala bys mi prosím ještě jednu a stala se mojí dívkou?" zeptal se na konci svého monologu a mně už tekly slzy z očí.

"Samozřejmě že ano." vrhla jsem se mu kolem krku a věnovala mu obrovský polibek.

Podal mi kytici, sedli jsme si vedle sebe na lavičku a koukali na město.

"O tomhle jsem snil od první chvíle, co jsem tě viděl." přiznal.

"Já taky." vtiskla jsem mu polibek na tvář.

"Nepůjdeme už? Je mi celkem zima." opravdu bylo chladno.

Ian se zvedl, vyslékl si bundu a dal mi ji.

Bez námitek jsem si ji oblékla. Vím, že by nemělo cenu mu odporovat.

"Ještě jsi mi neřekl, kde pracuješ." napadlo mě.

"Víš, je to složitější. Rekněme, že pracuji v terénu, ale víc ti řeknu až později." usmál se a já to brala.

Určitě měl důvod mi to zatím neříkat.

Domů jsme přišli o půl jedenácté. Hned jsem zalezla do sprchy.

Byla jsem tam asi pět minut, když si za mnou vlezl Ian.

"Co tu nacvičuješ?" zasmála jsem se.

"Chci se osprchovat se svojí holkou." bože. Znělo to tak dobře.

"Pojď ty můj kluku." zasmála jsem se a dál se mydlila.

"Mohla bych tě umýt?" zeptala jsem se stydlivě.

Přikývl, tak jsem si dala trochu sprchového gelu na ruce a začala mu jezdit rukama po hrudi.

Pokračovala jsem po zádech, potom jsem se vrátila na hruď a mířila níž a níž.

Když jsem byla na podbřišku, koukla jsem se mu do očí.

Viděla jsem chtíč a lásku. Bože jak já ho miluju.

Odhodlala jsem se tedy a moje ruka už brala jeho kamaráda do ruky.

Ian byl dostatečně obdařen, neříkám nic.

Zavřel oči a zaklonil hlavu, zatímco jsem rukou pohybovala nahoru a dolů.

Následně jsem ho opláchla vodou a klekla si.

Sprcha byla velká, takže v tom nebyl problém.

Koukal se na mě s očekáváním.

Pomalu jsem si ho vsunula do pusy a on mě chytl za vlasy, aby si mohl určovat tempo.

"Ohh Claris." to pro mě byl náznak toho, že mám zrychlit.

Brzy se moje pusa naplnila a já vše hezky polkla.

Postavila jsem se a Ian mě políbil.

"Jsi úžasná." chvíli jsme se ještě objímali pod tekoucí vodou a nakonec jsme vylezli a oba se osušili.

Další díl:))
Zítra většinu z nás čeká škola, takže vám všem přeju jen úspěchy a ať vám ten školní rok zase co nejrychleji uteče!😇
Nissa❤