Začít znovu

Návrat

"Zlato vstávej, jsme na místě." uslyšela jsem konejšivý hlas muže, kterého miluji z celého srdce. Pootevřela jsem oči a tím se mi naskytl pohled do jeho modrých očí.

Pousmála jsem se a s ještě stále unaveným výrazem ve tváři se na sedadle taxíku napřímila a protáhla.
Pohledem z okýnka jsem zjistila, že jsme před Ianovým domem.

Vystoupila jsem z auta a přešla ke kufru, abych si vzala své věci. Ian mě ale samozřejmě vzal za ruku a jemně od auta odtáhl. Neprotestovala jsem, protože vím, že je to marné.

"Myslím, že Jess s Kylem mě budou chtít vidět." odvětila jsem těsně před domem. Vteřinu na to Ian otevřel dveře a za nimi už moji dva "opatrovníci" stáli s úsměvy na tvářích a pažemi roztaženými pro objetí. Okamžitě jsem po nich skočila. Chyběli mi.
Jak jsem se trochu rozkoukala, zjistila jsem, že v místnosti je i Mike, kterého jsem pozdravila také objetím.

Jakmile jsem se od něj odtáhla, pocítila jsem šílené napětí mezi Mikem a Ianem. Nebylo mi to vubec příjemné, tak jsem se na Iana smutně pousmála a ten ihned pochopil.

Udělal krok vpřed a ač nerad, nabídl Mikovi na usmíření svou ruku a čekal. Mike se chvíli rozmýšlel, nakonec ale ruku přijal, oba pokývali hlavou a pustili se. Sice to celé proběhlo bez úsměvu z jedné nebo druhé strany, ale považuji to za veliký pokrok.

Když jsem si chtěla jít dát věci k Jess a Kylovi do auta, Ian mě zastavil a poprosil mě, abych s ním šla ještě do pokoje. Nic jsem nenamítala a rozešla se za ním do patra.

Jakmile se mi v pokoji naskytl pohled na spoustu krabic s mým jménem a na nápis "Vítej doma lásko!", okamžitě se mi nahrnuly slzy do očí. Skočila jsem Ianovi kolem ramen. Překvapení - Jess, Kyle a Mike mi sbalili všechny mé věci a přestěhovali, zatímco jsme byli u Ianové rodiny.

Jakmile všichni odešli, Ian mě vzal ještě do suterénu, kde na mě čekaly všechny moje hudební nástroje v prázdné místnosti.

"Tady ti můžeme udělat tvoje vlastní nahrávací studio. Nechtěl jsem to zařizovat bez tebe, protože věřím, že to budeš mít raději podle sebe." znovu jsem neudržela slzy a nechala je volně stékat po mých tvářích. Mám pocit, že si ho ani nezasloužím. Je tak pozorný a milý.
"Miluji tě." zašeptala jsem mu do tváře a on mě k sobě přitiskl. "Já miluji tebe." odpověděl mi potichu, ale upřímně. V tu chvíli jsem věděla, že jsem šťastná.

Zbytek dne jsme odpočívali, z letu jsme byli oba hodně unavení. Celé odpoledne jsme se dívali na filmy, jedli popcorn a užívali si přítomnosti toho druhého. S ním bude můj život dokonalý.

O ROK A PŮL POZDĚJI

Ráno jsem se probudila plná energie. Venku se rozednívalo a mě čekal poslední den školy. Ian už vedle mě neležel. Bylo mi jasné, kde ho najdu. Došla jsem tedy do kuchyně, kde můj manžel připravoval kávu. Krásná vůně. 

"Dobré ráno, připravena na výuku, ty moje školačko?" zasmál se a já pokroutila hlavou. Moc dobře věděl, že dnes už žádná výuka nebude, jen si to chtěl naposledy vychutnat.

"Dobré ráno, víš moc dobře, že si školu do poslední chvíle užiju." usmála jsem se a upila z čerstvé kávy. K snídani jsem si dnes vzala jen jogurt a utíkala si dát rychlou sprchu. Když jsem z koupelny vyšla zpět do pokoje, na posteli jsem našla položené krásné letní šaty. Ve dveřích stál Ian s úsměvem na tváři. Poděkovala jsem mu a oblékla si šaty. Měly bílou barvu a na sobě květy. V pase byl všitý pásek a lemování kolem dekoltu bylo také zdobené. Krásně vzdušné a pohodlné. Celkově se mi opravdu moc líbily.