Přináším vám exkluzivně odpovědi přímo od mých postav:
Za mnou se ozvalo odkašlání a nervózní podupávání.
Ohlédla jsem se a mé oči se setkaly s očima tmavovlasé dívky stojící za mnou. Kolem jejího ramene měl omotanou ruku chlapec, který stál vedle ní. Ona se o něj důvěrně opírala, ruce založené na prsou.
„Vteřinku." Zabrumlala jsem k nim a obrátila se zpět ke stolu. Pak mé oči padly na papír úplně na kraji stolu. Chvatně jsem po něm chmátla a slavnostně jsem jej vytáhla zpod hromady ostatních papírů. „Mám to."
Za mnou se ozval výsměšný potlesk.
Otočila jsem se a věnovala jeden vražedný pohled Lukovy. „Můžeme začít."
„Skvělé. Ráda bych se už vrátila. Pokud jsi si toho vědoma, naposledy jsem byla na pokraji smrti, takže..." Khali nechala větu nedokončenou.
Sev se na mě naštvaně podíval. „Za což tě mimochodem nesnáším."
Věnovala jsem mu jeden šklebivý úsměv. „Však počkej. Ještě mě začneš mít rád."
Khali, Sev i ostatní kolem mě na mě pozvedli obočí.
„Co chystáš?" ozval se Luke, stojící za Khali a Sevem, propichujíc je pohledem.
Pokrčila jsem rameny. „Kdo si počká, ten se dočká. A kdo je zvědavý, bude brzo starý. A taky trpělivost růže přináší."
„Cože?" Khali rozhodila rukama a naprosto nechápavě na mě zírala. „Růže, stáří, co to povídáš, Tess?"
Mávla jsem rukou. „Nějaká naše přísloví."
Sev se zatvářil podobně jako jeho přítelkyně chvilku předtím a přitáhl si ji k sobě ještě blíž. Jako by ji jen svojí paží mohl ochránit.
„Tak proč jsme tady?" zeptala se netrpělivě Neena, sedíc v jednom z mála nezaházených křesel.
„No, někteří ze čtenářů vám chtěli položit otázky. Jsou to zvědavci a tak jsem jim dala tu možnost." Nasadila jsem si brýle a ostřila na to naškrábané písmo na papírech. Pomalu jsem to po sobě nepřečetla.
„A nám povídej něco o trpělivosti a čekání." Luke převrátil oči v sloup a usadil se na zem vedle křesla své matky.
Neena po něm vrhla káravý pohled a pak se na mě vyčkávavě podívala. „Proč jsme tu jen my čtyři?"
„Jste ti žádaní. Tedy hlavně ty, Neeno, a tvůj syn. Sev a Khali tu jsou, aby slyšely, co se bude řešit. Přeci jen je nechci nechat v nevědomosti." Odpověděla jsem ženě s bílými vlasy.
Ona jen trpělivě přikývla. „Tak se tedy pusťme do toho."
Sev a Khali se ruku v ruce usadili na zem a čekaly, co přijde.
Zhluboka jsem se nadechla a můj pohled se zavrtal do Luka. „Je tu otázka na tebe. Meri se tě ptá, jestli se ti líbí Khali, naše lučištnice?"
Jeho oči se rozšířily a jeho pohled padl na dívku v objetí chlapce, sedící vedle něj. „Je to moje sestřenice! Fuj! Promiň, ale tohle je divná otázka. Komu by se líbila jeho sestřenice?" Ale moc jsem jeho odpovědi nevěřila, jeho pohled říkal něco jiného. To jak se na svoji příbuznou díval, to nebyl znechucený pohled.
„Taky se mi nelíbíš, takže si nefandi." Mrkla na něj Khali přes Sevovo rameno.
Luke se zašklebil a otřásl. Pak rychle vyskočil na nohy. „Nehodlám koukat, jak se tady ti dva k sobě tulí. Myslím, že moje práce skončila. Takže prozatím sbohem, Tess. A buď na mě milá."
Přikývla jsem a sledovala, jak se jeho tělo pomalu vypařilo. Neena starostlivě pozorovala mizící tělo svého syna.
„Tímhle máme jednu otázku uzavřenou. Další tu je pro tebe, Neeno. Je od Adél. A také se týká Khali." Snažila jsem se rozluštit to naškrábané písmo na papíře.
„Jsem nějaká oblíbená." Zamumlala Khali nenápadně Sevovi, ale já ji slyšela. Sev se uchechtl a pak pod mým přísným pohledem, jeho úsměv zmizel. Uhnul před mým pohledem a raději se podíval na svoji lásku.
Neenin podpatek do podlahy vyťukával netrpělivé staccato. „Můžeme se prosím pohnout dál?"
„Dobře, dobře. Adél se ptá, jestli máš Khali alespoň trochu ráda?" přečetla jsem rychle otázku z papíru a zvedla jsem pak hlavu zpět tak, aby se můj pohled ukotvil na Neeně.
Neena nasadila sladký úsměv, věnovala ho Khali a poté Sevovi. „Samozřejmě že mám svoji neteř ráda. Proč bych si ji jinak brala k sobě?"
Nadzvedla jsem obočí. „Já nevím."
„Napsala jsi mě ty. Vytvořila jsi mě ty. Měla bys to vědět." Neenin úsměv pohasl. „Snažila jsem se jí vynahradit to, že jsem ji připravila o matku. Takže ano, Khali mám ráda."
„Jasně." Khali se na ni nedůvěřivě dívala a vrtěla hlavou. Z jejího hlasu čišelo pohrdání.
Neena zavrtěla hlavou. Nedokázala své neteři dokola vysvětlovat to, že v té době měla jistý důvod. A tak se se mnou jen kývnutím rozloučila a i ona zmizela. Zůstala tam se mnou již zamilovaná dvojce, která si užívala každé minuty společně, protože věděla, že se blíží jejich loučení.
„Je tu ještě poslední otázka, lidi. A ta je na mě." Nechtěla jsem je moc rušit, ale přeci jen jsem to musela dokončit.
„Tak proč tu jsme my?" Khali na mě znepokojeně koukala.
Po zádech mi přejel mráz a já se otřásla. „Jelikož se to týká vás obou. Řekla jsem si, že byste třeba chtěli slyšet, co s vámi zamýšlím."
„Tak spusť, Tess. Ať je to, co nejrychleji, za námi." Pobídl mě Sev.
„Skittleska se mi položila otázku týkající se budoucnosti vás dvou. A to, jestli budete do konce příběhu spolu." Zmuchlala jsem papír a hodila ho napříč místnosti.
„A budeme?" Khaliny oči se strachem rozšířily. Zírala střídavě na mě a pak na svého přítele.
Sundala jsem si z nosu brýle a položila je na stůl. „Bohužel to zatím nevím, ale co mám do budoucna pořádně rozmyšlené, tak se vám to nebude líbit, lidi. Víte, že vás mám ráda, ale vyskytnou se jisté problémy a ty vás rozdělí. Víc vám toho říct nechci. Hlavně toho nechci víc sdělit čtenářům. Ale prostě. Nevypadá to růžově."
Khalina ústa se otevřela a ona zalapala po dechu. Sev se postavil a přiblížil se ke mně, až moc blízko. Jeho zuřivé oči mě probodávaly. „Proč nám to děláš?!"
Pokrčila jsem rameny. „Rozlučte se. Musíte jít zpět."
Khali také vstala, její pohled už nebyl vystrašený, ztuhl do něčeho tvrdého, nepropustného. „Budu připravená na vše, co si pro mě nachystáš, Tess."
Sev si ji k sobě ještě rychle přitáhl, věděl, že jejich čas se krátí. Dlouze ji políbil. Odvrátila jsem se od nich, abych se na to nemusela dívat.
Když jsem se znovu o chvíli později podívala do míst, kde stáli, byli pryč. Ocitla jsem se sama.
Doufám, že se vám odpovědi líbili. Teď už jen krásný Nový rok, plný štěstí a úspěchů vám všem přeji.
Jen a jen vaše šílená Tessienka.
ČTEŠ
Lučištnice
AdventureKhali je dívka. Pro vás to asi není nic divného, ale pro ni ano. Je to jediná dívka v celé akademii. Jako malou ji našli před branami akademie a věděli, že je to Ona. Ta dívka na kterou čekali. Nebojácná a bystrá bojovnice, která se n...