Obliviate

1.4K 84 6
                                    

Lily se vláčela po školních pozemcích jež dávno zahalila tma a přemýšlela...
Nějakým záhadným způsobem nebyla schopná vstřebat to,co se před pár hodinami stalo.Šla tiše a nekoukala před sebe,což se jí vymstilo,když zakopla o jeden neposedný kořen a rozplácla se do trávy.Tmavovláska tiše zaklela když pohlédla na své zablácené oblečení,které vinou jejího pádu nemělo už svou původní barvu.Vztek se zní vytratil když svůj nos znovu zabořila do zeleného trávníku a ucítila tu svěží vůni.Nejradši by takhle zůstala ležet,ale chlad jí ze školních pozemků rychle zahnal do hradu.

Školní chodby zely prázdnotou,jediné co se po nich potulovalo bylo zkřehlé tělo patřící jedné utrápané dívce.Lily se nechtělo do nebelvírské věže,měla pocit,že musí ještě něco zařídit.

"Emm...Nechám vás o samotě" špitla Hermiona sedící u spícího Rona když se dveře ošetřovny rozletěly a vnich se objevila drobná dívka. "Ne ,zůstaň, prosím" kývla kní Lily a oči upnula k Harrymu,který hbitě seskočil z postele. "Zachránili jsme Siriuse!" křikl a vítězoslavně rozpřáhl ruce. "Já..." začala Lily s úmyslem větu nedokončit. "Lily?" zeptal se staroslivě brýlatý chlapec. "Obli-" dívka ani nestačila doříct kouzelnou formuli a scéna před ní se zastavila. Tmavovláska s údivem pozorovala postavu rozcuchaného chlapce stojícího naproti ní,jeho výraz byl ztuchlý v jakousi grimasu strachu a obav.Opodál seděla další postava a hleděla tentýž směrem jako chlapec s téměř stejnou grimasou v obličeji.Lily zatřepala hlavou,dění jakoby někdo zastavil a před ní postavil tři figurýny. "To bych nedělal" ozval se za ní ledový hlas,který se nesl místností.
"Já..mmm..." koktala když spatřila profesora Snapea. "Přátelství či lásku neodstraníte obyčejným oblivate...většinou nejde odstranit vůbec ,pokud na tom obě strany netrvají.Dá se jen poupravit na určitý čas,ale pokud jsou ty city pravé vrátí se..."dokončil Snape monolog,který připomínal školní výklad. "Jak to víte?" neodpustila si dívka dotěrnou otázku. "Jednou Vám to prozradím" řekl s lehkou ironií.Lily se už dál nevyptávala. "Děkuji" dodala ještě před tím než Severu Snape vyslal mocnou kletbu zapomění.
S dívkou se zatočil celý svět,cítila jak dopadá na studenou podlahu.V hlavě se jí konalo pořádné tornádo,až se jí ztoho obracel i žaludek.Nakonec vše ustalo a dívka propadla do sladkých snů.
...

Dívka zatřepotala řasama a svůj pohled upřela na palandu nad ní.
Už dlouho se takhle sladce nevyspala.Pomalu se posadila a protáhla se,chvilku se dívala na své nohy a snažila se vybavit co se vlastně stalo předešlý večer.
Setkání s vězenským uprchlíkem,oddaným smrtijedem bylo už v mlze a dál se jí vybavovala jen velké černá mezera.
Dívka se nehodlala svým výpadkem nějak ovlivnit a spokojeně vstala z postele.Když vykoukla zpoza závěsů zatežených kolem postele zjistila,že zůstala v ložnici sama.Naprosto uvolněná si hodila studenou sprchu a provedla ranní hygienu,pak se nasoukala do hábitu,čapla brašnu a sešla schody do společenské místnosti.
"Sakra!" zaklela když na cestě společenskou místností spozorovala hodiny,které ukazovaly pět minut před osmou a dál nepřátelsky tikaly.
Tmavovláska běžela chodbou až k velkým dveřím a dále na školní pozemky ke skleníkům kde ji čekala hodina bylinkářství.Utíkala rychle,neohlížela se,jen se občas mrkla na hodinky.V zápalu běhu prudce do někoho vrazila a vzpápětí ji zahalila bouřka pergamenových svitků,které osoba nesla. "Och,promiň,nechtěla jsem"omlouval se pisklavý hlásek. "Ne,to já promiň,nekoukala jsem kolem sebe" vyhrkla Lily snažíc se zvednou z pergamenové záplavy."Počkej Lily,pomůžu ti" ozval se opět něžný hlásek a pomohl tmavovlásce vstát.Dívka si změřila majtelku hlásku pohledem.Byla to drobná dívenka s krásnými ohnivými vlasy a laskavou tváří. "Odkud mě znáš?" nakrčila Lily obočí když si přiklekla k dívence a pomahla jí sbírat rozsypané svitky. "Jsme spolu vložnici" mrkla na ní a dál se věnovala pergamenům,které strkala do brašny. "Mm...cože!?"vyhrkla Lily a nevěřícně zakroutila hlavou. "Jsem Amanda Nelsonová" natáhla kní energicky ruku.Tmavovláska jí ruku jemně stiskla,ale stále nemohla uvěřit tomu,že po necelém roku v Bradavicích si teprve teď všimla,že má o jednu spolubydlící navíc.
Děvčata se posbírala a společně zamířila ke skleníkům kde je čekala společná hodina bylinkářství.

"Ano, jistě máte skvělou výmluvu proč jste přišly pozdě,ale dnes nemám čas poslouchat výmluvy typu 'přišel jsem pozdě,jelikož jsem musel utíkat před paní Norrisovou,která je jistě posedlá ďáblem'" citovala profesorka Prýtová,která evidetně neměla dobrou náladu a poslala je sednout. "Lestrengová vyspinakala si se do růžova" uculil se na Lily brýlatý chlapec,který seděl naproti ní. "Ticho Pottere!" osopila se na něj a dál se snažila věnovat výkladu profesorky.Po pár neúspěšných pokusech ignorovat poznámky toho přiblblého kluka začala nabírat do obličeje barvu totožnou s odstínem vlasů její společnice. "Pottere zmlkni!" udeřila pěstmi do desky stolu,která se pod jejím úderem zachvěla. "Rád bych milá Lily,ale právě teď musím nahlas vyjádřit své city k tobě" zazubil se a se zálibou pozoroval dívku,které teď z očí šlehaly blesky "Jsi roztomilá když se zlobíš" mrknul na ni provokatérsky a to už se tmavovláska neudržela a jednu chalpci vlepila.Harry si dotčeně chytl tvář na které se stále vyjímal otisk drobné dlaně. "Ehm...ehmm.."přerušila jejich potyčku naštvaná profesorka. "No vidím,že pan Potter a slečna Lestrengová už našli společné téma k hovoru při společné práci" řekla škodolibně a podala jim dvoje rukavice z dračí kůže. "No a vy ostatní se rozdělte sami do dvojic a přistupte ke květináčům" poručila už klidněji profesorka a jednotlivým párům začala podavát ochranné pomůcky.

"Vidíš Lestrengová,jsem si souzeni" ušklíbl se na ni brýlatý chlapec když opouštěli skleník. "Já toho kluka jednou zabiju!" zaskřípala zuby Lily když se kní přidala Amanda. "Zajímavé Pottera si pamatuju jako celkem klidného kluka" pokrčila rameny tmavovlásčina společnost,ale když spozorovala Lilyin pochybný pohled dodala "ale je pravda,že kvítko byl vždycky,jenom se jaksi neprojevoval k dívkám"

Po nudné hodině přeměňování,kdy profesorka Mcgonagallová musela neustále napomínat Harryho,který se neustále provokoval Lily a ta mu to vždy peprně vrátila,se všichni vydali na oběd.
"Nenávidím Pottera!" soptila Lily když nakvašeně usedla před svou novou kamarádku. "Kvůli tomu ničemovi máme školní trest!" pokračovala zuřivě. "Hele myslím,že to bude vpohodě" uklidnila ji Amanda a nabrala své rozzuřené společnici trochu jídla na talíř.Lily zabrousila do davu přicházejících zmijozelských a hledala jedny-jí dobře známé bouřkové oči.
Po chvilkách usilovného pátrání je opravdu našla.Úsměv blonďatého chlapce se rozšířil když spatřil tmavovlásku u stolu. -jsi vpořádku?- poslal kní dotaz naplněný obavami, - ano,proč?- skoukla se dícka spodní ret na důkaz přemýšlení proč by neměla být vpořádku. - včera byla celá škola na nohou kvůli těm mozkomorům,ty sis toho nevšimla?- přivřel chlapec oči a bylo to poprvé co před ním dívka uzavřela své vzpomínky. Draco jemně pootevřel ústa a udiveně zíral na dívku - vysvětlím ti to pak!- dodala rychle a chlapcova grimasa povolila úlevou.Tmavovláska byla asi tak zaměstnána blonďákovími myšlenkami,že přeslechla Amandinu otázku,kolik chce pečených brambor a teď se snažila do sebe nasoukat každé sousto,aby trochu zmenšila hromadu,která se jí tyčila na talíři.
Lily se nemohla zbavit dojmu,že jejím směrem se pořád někdo kouká a tak ještě jednou odlepila oči od talíře. - kdo je ta dívka?- bleskla ji hlavou chlapcova otázka,- Amanda- zašklebila se na něj a se zájmem pozorovala chlapcův pohled upřený na záda její kamarádky.

Oh yeah! Je tady další kapitola ^.^ .Určitě jste si všmili malé změny co se odehrála,Lilyno chování,Harry atd...možná Vám trochu připomenou Lily a Jamese a to je účel! Tuhle kapitolu si zapamatujte budeme s kní během příběhu ještě vracet! Děkuji všem koment či votes moooc potěší!

Nebelvírská smrtijedka [COMPLETED]Kde žijí příběhy. Začni objevovat