Nebelvírská smrtijedka [COMPLETED]

Naposled

Blonďatá hlava se probíjela davem,a nesoucitně srážela k zemi všechny smrtijedy,kteří se jí postavili do cesty.
Něktěří jen na bojujícího chlapce překvapeně zírali,nečekali,že by se sám Draco Malfoy zapojil do bitvy o Bradavice,a navíc,aby stál vjejich a řadách.

"Ahoj,Frede." vyjelo dívce ze rtů,když se postaví pomáhá chlapci útočit proti zakuklenci,aniž by jí došlo,že ryšavý Weasly jí nemá šanci poznat.

"Ahoj,ehh...Malfoyi? Draco?" zatváří se zmateně,a upřeně sleduje zmijozela.

"Ne," srazí tmavovláska smrtijeda kzemi,a natočí se čelem k Fredovi, "to jsem já,Lily."

"Coo? Holka ty nejsi mrtvá?" zahaleká okamžitě,a na tváři se mu rozlije ten nejširší úsměv na světě,který se rázem zamrazí...Ozve se hlasitá rána,všechno kolem letí všemi směry,a odstrečivá síla všechny přitlačí k zemi.

Vše je vmlze vířícího se prachu od prochroumaných sutin.

"Frede?" zachroptí Lily,která se pomalu vrací její podoba,a slepě se poukuší najít zrzkovu ruku.Jakmile jí nahmatala,pevně jí stiskla,ale...stisk jí nebyl oplacen...

"Frede..." vzlykla tiše,a opatrně se snažila očistit nebelvírovu tvář,která byla ztuhlá do jeho posledního veselého úšklebku.

"Tohle ne..." po tvářích se jí začaly kutálet slzy jako hrách...Bylo přímo neuvěřitelné,že kluk který žádnou situaci nebral vážně,který měl vždy tisíc vtipů vkaždém rukávu,aby zemřel.Nemohl přeci umřít.Nemohl.

Tmavovláska brečela jako dítě,kterému vzali hračku.Pevně držela rudovláskův trup,a ustavičně plakala do jeho nehybné hrudi.Vzali jí ho.On jí ho vzal.
Občas své uslzené oči zvedla ke nebesům-jelikož hrad už postrádal strop- a zakoukala na se temnou oblohu bez hvězd.Byla uprostřed bitvy.Uprostřed války,ale nebyla schopná se od mrtvého chlapce odtrhnout.Nemohla jeho tělo nechat ležet mezi troskami samotné.Věděla,že by jí dvojče teď řeklo nějakou uštěpačnou poznámku,nebo by jí okřiklo ať nebrečí a jde raději těm prašivcům nakopat zadek.A vtom se jí prostor rozbořeného hradu rozplynul,a ona se ocitla myslí někde jinde...Viděla přes cizí oči...

"Podívej se na mě..." zaskuhral Snape,jemuž tekla z ošklivé rány na krku krev."Máš matčiny oči."

Konec.Severus Snape zemřel,zhasl jako svíčka.Je tohle snad nějaký hloupý sen? On přece nemůže umřít! Je to hrdina,a hrdinové přeci nikdy neu-

Lily se zhluboka nadechla,a hned začala horlivě uvažovat nad tím co právě viděla,ale i ti nemělo dlouhé trvání,když se ozval známý,ostrý,táhlý hlas,který zněl přímo ze stěn hradu.

"Bojujete statečně,ale já nechci vaše mrtvá těla.Chci Harryho Pottera...Vydejte mi Harryho Pottera,máte na to hodinu...A taky chci to děvče,vím,že žiješ Lily Blacková.Přijďte i s Potterem do zapovězeného lesa,pokud nechcete,aby zbytek vašich přátel i nadále umíral.Máte na to hodinu."

Ticho.

Nejstrašlivější ticho,které kdy svět zažil.

Smrtijedi se na příkaz ihned začali vypařovat do vzduchu,a udivení studenti se otáčeli,aby spatřili alespoň jednoho z požadavků Voldemorta.

Tmavovláska se radši naklonila nad Fredovo tělo,aby na pár chvil unikla zvědavým pohledům.Na pár posledních chvil...

Bylo až děsivé,jak Bradavice najednou utichly.Lily vkoutku duše doufala,že je to jen kvůli rozkazu Voldemorta,aby se jeho poskoci stáhli,a né kvůli tomu,že tolik statečných studentů padlo.Ne,na tohle teď nesmí myslet.

Rozhodně se postavila,a s hlavou stále sklopenou prokličkovala až do prázdnější chodby,která byla zčásti zavalená.Zmoženě se schoulila na nějaký stavební kámen,a frustrovaně si složila hlavu do dlaní.Je v naprostém háji,neví co má dělat,neví co jí čeká...Nebo vlastně ví.Smrt.

"No tak,Blacková zmuž se!" zavrčela na sebe s očima uvrtanýma do kamenné podlahy.Vzpoměla si na mámu.Mandy.Tátu.Brumbála.Draca...Snapea.
Hlavou jí bleskla nedávná vzpomínka na náhlou vidinu jejího umírajícího profesora.

Lehce se napřímila,kousla se dortu a pokusila se vrátit do Harryho hlavy.

Harry?

Připomínalo jí to trochu nitrozpyt, jen na dálku.

Bylo to zvláštní,ale něco jí říkalo,aby šla dolů k velké síni,že tam najde to co hledá a potřebuje...

"Harry..." vydechla,když viděla záda jejího nebelvíra,který pátravě zvedl hlavu.

"Lil," vymrštil se na nohy,a podle suchých stop na jeho tváři bylo zřejmé,že brečel.Nebylo se čemu divit.

"Jo," pousmála se naprosto nesmyslně.Stáli naproti sobě,klopili oči,a hledali slova co si navzájem říct.Bylo to zvláštní,tak moc přála už zažít tuhle chvíli,ale teď by si možná i přála aby kní nedošlo.

"Fred je-" zamumlal a zamžoural do zaplněné síně,kde kdysi obědvali.Sakra,to už je davno..

"Já vím..." pokývala smutně.

"I Remus,Tonksová,Levandule,Colin...Snape" jmenoval jako v transu,a spodní ret se mu začal třást.To už Lily nevydržela a padla brýlatému kolem krku,kde se mu hlasitě rozplakala na rameni.

"Já-já se tak b-bojím!" zachroptěla mu do ucha,zatímco její slzy mu zmáčely špinavou mikinu.Chlapec nic neříkal,taky se bál.Jen stál jako opařený,a klidně jí hladil po zádech.

"Musíme tam jít." odtáhla se od něj,a napuchlé oči si otřela do rukávu.

"Lily,já nechci,aby jsi tam šla semn-"
"Ne," umlčela ho přiloženým ukazováčkem na rty, "půjdeme tam spolu."

V smaragdech se mihlo něco strašně zvláštního.Pevně vzal tmavovlásku za ruku,kterou přímo drtil.

"Tak jdeme." zahrčel,a na malou chvílu se ohlédl přes rameno na dva jeho nejbližší kamarádi,kteří se ksobě zamilovaně tulili.Některým je přáno,a některým ne...

"Chceš jít za nimi? Rozloučit se?"

"Ne."

A tak ruku vruce odešli do jinak tiché noci.Poslední jejich cesta.Údery jejich srdcí jsou sečteny.Brzy se vzácný mechanismum jejich těl navždy zastaví.

Zachvilku poslední díl! 🙌🙌....Kecám,ještě poslední dva😂