Šedou místnost prozářila světle modré záře,párkrát zablikala a pak zase zmizela...
"Páni" vydechla tmavovláska zírající na blonďáka,který ještě stále zhluboka dýchal.
"Mým patronem je lev..." vydechl a stále upřeně zíral na místo kde se mlhové zvíře vytratilo.
"To je úžasné!" zavýskla Lily, "na co si myslel?" rozevřela do široka oči,které tepaly zvědavostí.
"Nevím" špitl,ale tmavovláska pocítila,že jí lže.
"Na co vlastně myslíš ty?" opáčil jí a zároveň urychleně změnil téma.
"Není to vzpomínka,je to pocit, krásný pocit..." zasnila se a vplula do oné myšlenky do které se vrací když chce vyčarovat patrona."před očima mi běhá spousta barev,občas slyším smích,cítím krásnou vůni- zvláštní kombinaci jemnosti,něžnosti a podivné mužnosti s ochranařástvím,cítím jemný dotek rukou,které jsou velké a tvrdé,ale zároveň jemné.Jsem na nějakém zvláštním místě,které je plné lásky" šeptala Lily se zavřenýma očima a každou svou buňku chtěla zasytit tím krásným pocitem.
"Tak tohle si nemohla zažít tady" ušklíbnul se Draco a s nechutí kopnul do zdi.
"Víc si nepamatuju,je to divná vzpomínka" zatřepala hlavou Lily.
Blonďák brzy pochopil,že o tomhle se jeho kamarádka nebude moc ráda bavit a tak usoudil,že je čas opustit tuto schovávací místnost."Draco,Liv,nemohli jsme vás najít ,pokud máte hlad běžte se najíst do kuchyně" houkla na ně Narcisa,která právě vycházela z jídelny a opatrně zavírala dveře,aby nevyrušila hosty,kteří o něčem horlivě diskutovali.
"Nemáme hlad" procedil mezi zuby Draco když i kněmu dopadli hlasy z vedlejší místnosti.
"Běžte si zabalit" proplou místností nechutný hlas Luciuse.
"Proč?" sykl Draco.
"Zítra odjíždíme na mistrovstí světa ve famfrpálu Draco,na pozvání pana ministra" odpověděl mu blaženě otec a už se chystal na odchod.
"Budete společně se smrtijedy dělat rozruch,co?" vyštěkl na něj Draco až sebou všichni přítomní cukli.
"Ne Draco,budeme dělat naši povinost!" opravil ho s úšklebkem Lucius a bez dalších okolků zmizel za dveřmi.
"Draco,Liv,běžte se zabalit" špitla knim Narcisa prosebně.Blonďák nasupeně popadl drobnou dívku stojící vedle něj za ruku a táhl jí do ložnice."Nechte mě být" zabručela tmavovláska a rozmrzele si přetáhla deku přes hlavu.
"Ale no tak Lily,musíš vstát" pohladil ji po vlasech Draco.
"Nikam nejedu" zamručela a nohy si přitáhla blíže k tělu.
"Hele,jestli okamžitě nevstaneš zavolám Bartyho,aby tě přišel vzbudit" poškádlil ji blonďák, a ani nemusel pokračovat a už byla Lily na nohou."Máte vše?" zamračil se na ně Lucius a nasadil si kožené rukavice.
"Kde je ta malá potvůrka" zabrblal Barty,který si přes sebe navlékal cestovní plášť.
"Ten jede snáma taky!?" neudržela se Lily,ale Bartyho její otázka velmi polichotila.
"Ano,půjde s Lexem" zadíval se na ni dlouze Lucius a popadl svou malou brašnu.
Barty na rtech stále nesl svůj 'okouzlující' úsměv a chytl se nebohého Lexe.
"A opatrně ty příšero nebo si tě podám!" sykl kněmu a výhružně mu dupl na jeho drobnou nohu.
"S Bartym pojedu já" vyhrkla Lily,když viděla tu nebohé stvoření ve spárech toho zmetka.
"Fajn" zacukal koutky Lucius a Barty se jen potěšeně usmál.
"Tak dobře,Lindie s Bartym,ty Draco semnou a Lex to zvládne sám" zašklebil se Lucius a pevně uchopil blonďákovu paži.
"Drž se mě pevně kočičko" zašeptal Barty a ovinul drobné dívce kolem pasu.
"Já nás přemístím" zamračila se a shodila ze sebe jeho vlezlou ruku.
"Ne,Barty vás přemístí,tobě ještě nebylo sedmnáct" vložil se do toho Lucius a Barty si k sobě opět přivinul drobnou dívenku.Pak se začalo všechno točit.Barty k sobě tisknul Lily a té se zvedal žaludek,a z cesty to určitě nebylo...
"Vpohodě?" mrknul na ni když tvrdě dopadli do trávy.
"Hm...jo" zabručela a mnula si naražená kolena, "kde to vlastně jsme?" zamračila se,když spozorovala hustý les kolem nich.
"Musím se první zamaskovat" zasmál se a pak rychle dodal; "neboj se,místo famfrpálu je odsud kousek."
Lily jen protočila panenky a otráveně si sedla na pařez.
"Hmm...mohlo to být horší" zabručel Barty a tmavovláska se otočila.Nyní před ní nestál ten vysoký kluk s pískovými vlasy,ale vcelku pohledný černovlasý chlapec s očima oceánové barvy.
"Líbím se ti,co?" zamrkal na ni a Lily sebou ucukla,došlo jí,že na něj udiveně zírá.
"Tak jdem?" nabídl jí rámně,ale tmavovláska ho s úšklebkem odmítla."Výborně" rozpřáhl ruce Lucius jakmile spatřil přicházející dvojci.
"Skvěle Barty" špitl kněmu a poplácal ho po zádech.
Dál už šlo ve jako po drátkách.Lucius se nesl jako páv a všichni mu radši uhýbali z cesty.
"Ten nejlepší stan" kývl povrchně k jednomu kouzelníkovi,který byl poněkud zvláštně oblečený.
"Malfoyi,prosil jsem vás,abyste byli oblečení jako mudlové" pokáral je,ale Lucius to vesele ignoroval.
"Byl by si tak laskav Luciusi a respektoval naše pravidla!?" štěkal po něm zavalitý čaroděj.
"Poslyš, Johnsne,moc bych si nevyskakoval nebo snad chceš,aby tvou manželku,tebe i vašeho synáčka vyhodili?" provokoval ho výhružně Lucius a na muži,kterého teď držel pod krkem šlo vidět čiré zděšení.
"Dobrá,nejlepší stany jsou přímo u stadionu,stan 17 přímo u bulharského stanu" usmál se mile muž a hned podával Malfoyiovy lístky.
"Děkuji" ušklíbl se ironicky Lucius a bez dalších řečí pyšně odešel."Hm...vytáhl se ten dědek" zamumlal Malfoy když jim zraky spočinuli na dvou menších stanech spojených v jeden velký.
"Dobře,Draco a Lindie do jednoho stanu a ty Barty pojď semnou" ukazoval na ně prstem a rozděloval pokyny.
"Ehm..Luciusi,nemyslím si,že je dobrý nápad nechávat dva nezletilé kouzelníky o samotě,někdo by je měl hlídat a o ochraňovat.Navrhuji tedy,aby ty si měl vmerku svého syna-je přece jen v pubertě,a já budu chránit tuhle drobnou čarodějku" přednesl Barty a zněl jako opilý policista,který skládá svou přísahu,že bude pomáhat a chránit.
"Asi máš pravdu Barty.Draco jdeme" zatlačil svého syna do stanu a Lily se snažila vzpamatovat.Nebude spát stím úchylem ve stanu!
"Chci do stanu Lexe!" vypískla a Luciusova slizká hlava se vynořila ze stanu.
"Je váš!" zasmál se a surově vykopl drobné stvoření ven."Říkal jsem ti,že budeme sami,jen my dva" zašeptal jí do ucha Barty jakmile vešli do opravdu luxusního stanu.Díky zvětšovacímu kouzlu byl velký jako Malfoyovic jídelna,dvě palandy zdobící nebasa stály přímo uprostřed na huňatém koberci.
"Půjdu pro vodu" vysmekla se mu tmavovláska a popadla tašku.
"Budu čekat" mrkl na ni výsměšně a skočil na jednu z postelí.
Lily si zašla za roh a našla pár kousků mudlovského oblečení-přeci jen když to dodržujou všichni měla by taky.Když si dopla starou mikinu,upravila roztrhané rifle a natáhla ošoupané tenisky,popadla džbán a odešla pro vodu.Celý tábor přímo tepal soutěživou atmosférou.Někteří si na stany vyvěšovali Bulhárské či Irské vlajky a vesele si broukali jejich pokřiky.Lily se snažila nasát plnými doušky všechen ten děj a nechala úsměv ať si pohrává s jejími rty.
"Harry! Pomoz mi!" ozvalo se někde za jejími zády a srdce se jí zběsile rozbušilo.
"Nebrblej Rone!" strčila do zrzka Hermiona a unaveně za sebou tahala hrnec s vodou.
"Harry,ale mohl by si nám trochu pomoct!" osopila se na brýlatého chlapce,který si před nimi vykračoval celkem po lehku.Lily se stáhlo hrdlo,stála kousek od nich,ale zatím si jí nevšimli,měla sto chutí jim zamávat-připoměli jí její milované Bradavice,její opravdový domov...Tmavovláska se otočila na podpatku a pokusila se nepozorovaně vzdálit ,ale moc se jí to nepovedlo.
"Lily!" zapištělo zrzavé děvče a jedním skokem přeskočilo menší plot ohraničující poněkud opotřebovaný stan.
Tmavovláska spatřila jásající Amandu,ale také tři zaražené tváře...To to,ale pěkně začíná...Další díl! A krásného Valentýna přeji! :*
ČTEŠ
Nebelvírská smrtijedka [COMPLETED]
Fanfiction-It is our choices that show what we really are far more than our abilities-