Pár velmi slabých slunečních paprsků padlo do pokoje na dva mladé kouzelníky v pevném objetí.
Oba spali po dlouhé době klidným,spokojeným a ničím nerušeným spánkem.
Lily se spkojeně zavrtěla,a pomalinku odlepila od sebe ospalá víčka.
"Dobré ráno," přivítal jí vřelý úsměv brýlatého chlapce který jí zřejmě už notnou chvíli pozoroval.
"Dobré," zachroptěla a nechala si vtisknout letmý polibek.
Po pár minutách mazlení se neochotně,zvedli,oblékli,a vyrazili dolů na snídani.
"Dobré ráno,drahouškové!" přivítala je paní Weaslyová a položila na stůl talíř s topinkami.
"Dobré ráno," pronesli oba svorně,a zasedli k jídlu.
"Harry," zaprskal Ron s ústy plnými slaniny ,"kde si celou noc byl?"
U stolu se rozhostilo ticho.Pan Weasly přestal míchat svůj šálek čaje,Lupin odložil příbor,a Sirius včele vykoukl zpoza Denního věstce.
Jediný,kdo si uměl dát dvě a dvě dohromady,byla Hermiona,jelikož zrzka pod stolem varovně kopla,až syknul bolestí. "Au,co to děláš?""Je to přece Harryho věc,kde spal! Třeba ae mu nelíbí vaše ložnice,protože si nejsi schopný uklidit ani ponožky,Ronalde!" pokárala ho Hermiona se snahou změnit téma.
"Ty sis ještě neuklidil ty ponožky do kufru!?" zahrměla paní Weaslyová,a Harrymu s Lily se ulevilo.
"Ale mamko," povzdechl si. "Vždyť do Bradavic jedeme až zítra!"
"Zítra!?" vyprskla tmavovláska Dýňovou šťávu.
"Ano,neboj se zlatíčko,všechno jsme ti nakoupili,dneska se tu staví Brumbál,aby ti dal novou hůlku-" vysvětlila Molly.
"-a taky Moody s Pastorkem,ti se postarají o tvou bezpečnost."
Doplnil Sirius.Dopoledne proběhlo kupodivu vklidu a uspořádaně.
Uklízel se dům,a studenti postupně sbírali své věci,či pomůcky.Brýlatý chlapec měl dojem,že musí svou dívku neustále chránit a pomáhat jí,když nemá hůlku.
Lily to ovšem vůbec nepřidávalo,byla ráda samostatná ,a tohle jí připomínalo podivnou prázdnotu v pravé ruce,kde nosívala svůj magický kousek dřeva."Ale já ti chci pomoct!" vyhrkl chlapec,když dívce pomocí kouzel pomáhal uložit věci ,a rozbil přitom sklenici.
"Já vím,Harry! Ale uděláme to takhle; dej mi hůlku a já to budu mít raz,dva."
Nebelvír zaváhal,ale nakonec jí hůlku předal.
Lily obmotala prsty kolem oválně štíhlého těla,a zajistila si tím prazvláštní pocit...
Nedostavilo se žadné příjemné brnění,jako u její vlastní hůlky,ale ztéhle šlo velmi příjemné teplo a dokonale jí padla do ruky.
Provedená kouzla byla skoro stejně účinná a silná."Lily! Pojď dolů!!!" zahřměl Black z přízemí,a tmavovláska se za ním ihned rozběhla.
Posledních pár schodů prostě přeskočila,a zamířila do kuchyně,které ovšem zela prázdnotou...
Najednou se ozvalo hlasité prásknutí obohacené o oblaka sazí a dýmu.
Chvilku to vypadalo,že se vyhaslý krb rozletí na kusy do všech stran,ale nic takového se nestalo.
Dívka zareágovala instinktivně,dravě mávla zápěstím,a odněkud ze clony prachu kní přiletěla něčí hůlka."Ach,drahá Lily,myslíš,že by jsi mi mohla tu hůlku vrátit?" ozval se velmi milý hlas,a později vykročil do světla i jeho nositel.
"Eh,pane profesore Brumbále...Já-um...nevěděla jsem,že je to vaše hůlka!" vychrlila vyjeveně,a lehce neohrabaně mu jí podávala.
ČTEŠ
Nebelvírská smrtijedka [COMPLETED]
Fanfiction-It is our choices that show what we really are far more than our abilities-