Nebelvírská smrtijedka [COMPLETED]

Další rána

Roztřesenou dívku posadili za jejího bývalého profesora,a společně vyletěli.

Byla už téměř tma,a oni mohli zahlédnout jak se pod nimi rozsvěcují mudlovské lampy,které ozařují krátký úsek cesty.

Vzduch byl mnohem chladnější,a nepříjemně je bodal do tváří.
Ruce měli zkřehlé,a všichni byli hluboko ponořeni v moři smutku.
Lily dokonce zaslechla tiché vzlykání Remuse,a vsadila by se,že jí na ruce dopadlo pár jeho slz.

Připadala hrozně otupělá,a neschopná.Všechno se stalo tak rychle,a zároveň tak pomalu...
Co bylo pro ní hlavní,že je Harry vpořádku,a stojí při ní,ale bála se,že i o něj brzy přijde.
Vlastně si přála,aby nemuseli nikdy přistát.

Kjejímu neštěstí klesání přišlo ještě dřív než čekala.

"Poslyš," odtáhl jí bývalý profesor,když se jejich nohy dotkly opět země. "Chci abys věděla,že Sirius byl strašně dobrý člověk, že tě měl nadevše rád,a určitě umřel šťastný,protože umřel pro tebe."

"Díky,Remusi." letmo otrhaného muže obejmula.

"Zlato!!!" zavřískla Tonksnová, "podívej! Obloha!"

Všichni jako na povel zvedli hlavy,a spatřili to,co nikdy neoznamovala dobré zprávy.Znamení zla.

První,kdo se pohnul z místa byl Harry,který se jako blesk řítil přes školní pozemky ke vstupním dveřím.

V dívce se pohnulo spoustu emocí najednou.Cítila se hrozně vyčerpaná a zlomená,ale když viděla nebelvíra běžícího do náruči jisté smrti,neváhala,a úplně stejně letěla za ním

Při zběsilém běhu,kdy brala schody i po pěti jí vhlavě naskakovala šílená skutečnost: Draco dokončil rozplývavou skříň,a dal vědět ostatním,kteří byli poblíž Borgina&Burkese,protože snimi právě bojovali na ministerstvu!

Sprint ještě mnohonásobně zrychlila,a jen tiše doufala,že nejde pozdě.

"....v-vybral si mě!" zaslechla rozklepaný hlas,jakmile se ocitla na astronomické věži.

"Já vím,Draco." přisvědčil poklidně stojící Brumbál,kterého evidetně mladý Malfoy předchvilkou odzbrojil.

"Nic nevíte!" vyštěkl chvějící se blonďák.

Tmavovláska vklouzla do prostoru pod prkenou podlahou,kde se schovávaly dalekohledy,a doufala,že zde najde toho,koho hledala.Nemýlila se.

"Lily!" zasyčel tiše brýlatý chlapec,který nejistě zvedal hůlku proti mladému zmijozelovi.

I ona vzhlédla,aby skrz mezery v podlaze zahlédla oba muže,a na malý okamžik se na ní podívaly i dvě pomněnkové oči schované pod půlměsícovými brýlemi.Ředitel krátce myknul víčky,jakoby jí dával najevou to,že souhlasí.A dívku zamrazilo v zádech,přišel čas...Čas o kterém Brumbál mluvil na začátku školního roku,ve správnou chvíli se má připojit ke smrtijedům a on se chystá zemřít...

Stočila pohled na dva překrasné smaragdy,které byly naprosto zmatené.Jak dlouho tenhle pohled neuvidí?Jestli ho vůbec ještě uvidí...

"Harry..." řekla téměř neslyšně,a natáhla kněmu ruku,kterou lehce vykolejeně stiskl.Je čas se rozloučit.

Chtivě si ho přitáhla za hábit až do sebe narazili hrudníky.
A jedním pohybem spojila jejich rty vněco magického,krásného,a silného...
Nechtěla aby tahle chvíle skončila,a ona ho musela opustit.Vhlavě se jí honily otázky,jestli jí tohle Harry někdy odpustí.

Trošku ho zatahala za vlasy na znamení,že chce jejich polibky trochu prohloubit.
On jí hladil po pase,a nemohl se nabažit jejích dvou růžových polštářků.

Zní to šíleně,ale polibky na rozloučenou jsou ty nejsladčí a nejprocítěnější.Chtěla do nich vložit všechna slova,která už mu nestihne říct.

Odtáhli se,a tmavovláska nečekaně mávla hůlkou.
Chlapec ztuhnul,nemohl se hýbat,ani mluvit,dokonce mu vypadla i hůlka,kterou dívka zvedla a šetrně mu jí strčila do kapsy.

"Miluju tě." špitla ještě strnulému nebelvírovi do ucha.

"Výborně,Draco!!!" zavřískl odporný hlas,který zněl hůř než přejíždějící nehty po tabuli.

"Rád vás vidím,Bellatrix." přivítal jí Brumbál,jakoby se tam všichni sešli na čaj.

"Dobrá práce,Draco." poplácel blondýna další příchozí smrtijed,který právě skončil s pustošením hradu.

"Podívejme! Co nám to tu stojí? Náš ředitel!" rozštěkal se Šedohřbet,který vrukách žmoulal nebelvírskou vlajku a utíral si do ní tlamu od krve.

Brumbál mu věnoval jen zdvořilý úsměv.

"No tak dělej,Draco,nemám chuť se koukat na ten jeho obličej!" zavrčela zlostně Bella.

"Nedělej to!" vyskočila z úkrytu tmavovláska,čímž způsobila velké pozdvižení.

"Kdopak nás poctil svou přítomností?" ušklíbl se škodolibě Avery.

"Naše drahá zrádkyně! Pán zla už se schání po tvém těle!"

"Pán zla mě potřebuje," pronesla, "já jsem vyslyšela věštbu,kterou náš pán chce slyšet.Jednám pouze v jeho prospěch."

Smrtijedi se rozřechtali. "To povídej hlupákům!"

"Je to pravda!" vyhrkl Draco mnohem pevněji a utnul tak hlasitý smích ,"ona mi pomáhala opravit tu skříň."

Bellatrix se zatvářila dotčeně,a ostatní smrtijedi jen kulili oči.

"Pomohla jsem červíčkovi k pánu zla! A díky němu je přeci zpátky!" vybavila si nešťastnou vzpomínku z třetího ročníku,kdy pomohla tomu prašivci utéct před spravedlivým soudem.

Letmo pohlédla mezi prkna,aby se ujistila,že tam Harry stále bezpečně stojí,a byla si zcela jistá,že její slova mu právě způsobují ukrutnou bolest...Zradila ho...

"Fajn!" odsekla Bella, "tak ho zabij ty!"

Lily naprázdno polkla,ale věděla,že nemá jinou možnost.Pomalým krokem nahradila Dracovo místo,a vstyčila stejně jako on svou hůlku.

Ruce se jí třásly jako nikdy předtím,a divila se,že vůbec stojí na nohou.Teď má navždycky ukončit životní pouť největšího kouzelníka,poslední naděje,a hlavně spravedlivého muže.

Smrtící kletba se jí formulovala na jazyku jako žulový kámen.Stačí to jen říct,a může jít...

Vztyčila hlavu,aby viděla své nebohé oběti do očí.Stařík se na ní usmál,jakoby jí viděla poprvé.

"Avada Kedavra!"