Naděje sirotka jsou velké asi jako mravenec. Žít život jako v bavlnce? O tom se mu může jenom zdát.
- V příběhu je plno smrtí
(JESUS TENHLE SHIT UŽ NEČTĚTE DÍK)
Cover by: @glitterlisa_
To vás tahle šajzovina pořád baví, že se sem i tak pořád vracíte? :D :D :D
- - -
"Proč jsi nic neřekl? Proč jsi mlčel?" odtáhl jsem se od něho a koukl mu do očí. "Měl, no teda pořád mám z něho strach, nikomu jsem nic nemohl říct, jelikož mi vyhrožoval smrtí pokud se to někdo dozví. Nezmohl jsem na nic jinýho než se mu poddat," doopravdy tohle Tae udělal? On a poddat se někomu? "Jak dlouho to trvá?" tahle otázka mě zajímala asi ze všeho nejvíc. Tae sklopil výraz k dece "Měsíc," vytáhl jsem mobil a hned napsal všem klukům *Sraz u Jungkooka doma, něco se stalo Taemu~ *
Rozeslal jsem zprávu všem ze skupiny. Je mi jedno, že Tae na mě bude naštvaný, že jsem jim řekl, že se něco děje. Ale musí se to řešit jinak to skončí špatně.
Pokynul jsem mu ať si ještě lehne a já jdu napustit vanu. Rychle jsem vběhl do velké koupelny a sehnul se k vaně, kde jsem pustil teplotu vodu, tak aby Taemu byla příjemná. Nalil jsem do ní něco co utvořilo bublinky a já nechal vanu napouštět skoro až po okraj.
Ruce jsem si osušil a rychle běžel do Taeho pokoje. Málem tam usnul, ale to mu nedovolím. Vím, že je vyčerpaný, ale nenechám ho usnout tady.
Poplácal jsem ho po tváři a on se hned probral. "Tae, musíš se jít umýt," párkrát se ošinul a sedl si do sedu. Šlo vidět na něm že se stydí. Nemá důvod se přede mnou stydět. Mám to stejný co on.
"Tae, nemusíš se přede mnou stydět, nebudu ti koukat někam kam nechceš," zatahal jsem mu tvář a snažil se aspoň trochu uvolnit atmosféru. "Fajn, já se otočím a ty běž do vany,"
Otočil jsem se a Tae se zvedl. Všechno mě bolelo za něj. Chvíli jsem počkal a pak se také zvedl. Pomalu jsem šel do koupelny a přemýšlel o tom všem. Prošel jsem dveřmi a uviděl Taeho jak je zabořený v bublinkách a jde mu vidět jen hlava. "Všechno mě bolí," snažil se sednout do sedu, ale nezvládl to. Rychle jsem k němu přiběhl a pomohl mu.
Klečel jsem před vanou a chvíli jsem přemýšlel proč jsem šel vůbec sem. A jo, už jsem si vzpomněl. "Tae, moc se ti omlouvám za to co jsem ti řekl," opřel jsem se rukama o vanu a sklopil výraz k vodě.
Tae nechápavě naklonil hlavu. Pak mu to došlo "To je v pohodě Yoongi, myslím, že máš pravdu. Měli by jsme si dát menší pauzu a já bych to měl všem říct," uznal Tae až nějak moc klidně. Překvapeně jsem se na něj koukl. Vážně to udělá?
"Jsi si jistý?" pokynul jsem mu ať se otočí a já mu začal umývat zpocené tělo. Tae to odsouhlasil hlavou. Cítil jsem se docela poctěný, že myji jeho tělíčko. Tae si opřel hlavu o mojí, když jsem zrovna měl hlavu blízko jeho ramene. "Nevím co bych bez tebe dělal," usmál se a já mu úsměv opětoval. Začal jsem mu lehce masírovat záda, ať se uvolní z křeče. "Uvolni se, věř mi, už ti nic nehrozí a já ti neublížím,"
Když celé jeho tělo bylo umyté, zbývala už jenom jedna část a to spodek. Tae mě chytl za ruce "To zvládnu sám," tiše dodal a ukázal mi ať odejdu. "Nenechám tě tu samotnýho, jen se otočím,"
Otočil jsem se a zády se položil o vanu. Vzal jsem mobil do ruky a následně ho odemkl. Přišlo mi plno smsek ohledně Taeho. Co s ním je? Kde je? Jak na tom je? Jediná odpověď byla, přijďte k Jungkookovi a neřešte to do té doby, dokud nespustí sám.
Začal jsem přemýšlet nad tím útočníkem. Kdo to sakra mohl být a proč byl tak překvapený když mě viděl? Vyslovil mé příjmení. "Tae? Kdo byl ten kluk?" optal jsem se ho, ale pořád se na něj neotočil. Žádná odpověď. Zopakoval jsem otázku. Opět nic. Otočil jsem se na něj a bylo mi všechno jedno "Tae, kdo to byl?" zopakoval jsem to ještě jednou a silně se mu zakoukal do očí. Na chvíli jsem se odmlčel a čekal co z něho vypadne. "Prosím, řekni mi to," hlesl jsem. Tae opět zaplul do vody a spustil.
"Neříká se mi to lehce, doopravdy ne. Když mi bylo 14 let, tak jsem si uvědomil jaké orientace vůbec jsem. No vlastně to vím tak nějak od dětstvé, ale to je jedno. Snažil jsem se to ignorovat, ale ty city k tomu klukovi se ignorovat nedaly. Byl jsem hrozně hloupý a nechal se ovládat. Nakonec to dopadlo tak, že mě znásilnil," promnul si oči a začal silně brečet. Pořád jsem nedozvěděl jméno, ale aspoň jsem se dozvěděl to co mě delší dobu zajímalo.
"3 roky jsem se z toho zpamatovával až do teď a teď to začalo znova," spustil se mu další hysterák a spadl tělem na hřbet vany "Nemyslím ty city, miluji tebe," snažil se vyslovit, ale moc mu to nešlo. "Prosím, dones mi oblečení ze skříně abych se mohl obléct," ukázal na dveře a snažil se v klidu dýchat.
Doopravdy jsem měl co dělat, abych se taky na místě nerozbrečel. Něco takovýho se dělo a on mi to ani neřekl. Měl jsem zlost sám na sebe, že jsem ho nemohl chránit. Proč to ten člověk dělá?
"Řekni mi jak se jmenuje, jinak ti nic nedonesu a budeš si proto muset jít sám, celý obnažený a před mými zraky," Tae na mě hodil doslova psí očka a já nemohl odolat. Mlčel. Neochotně jsem se zvedl a namířil si to k němu do pokoje.
* * *
Otevřel jsem jeho skříni a zahleděl se do ní. Mohl jsem mu vybrat cokoliv se mi zlíbí a on si to bude muset vzít na sebe. Škodolibně jsem se pousmál. Ale nic takovýho mu zrovna teď neudělám. Popadl jsem nějakou mikinu, džíny, triko a spodní prádlo.
Vzal jsem to do jedný ruky a šel s tím za Taeem. Vešel jsem do koupelny a pomalu za sebou zavřel. "Tak tady má-" ohlédl jsem se po vaně, ale Tae tam nebyl. Rozeběhl jsem se k vany a oblečení hodil vedle vany. Zuřivě jsem hrábl do vany do vany a doufal, že si Tae dělá jenom srandu a potapí se. Nebyl tam. "Sakra Tae, tohle není sranda," povzdechl jsem si u vany.
"Je pěkný jakou o mě máš starost," ozvalo se za mnou. Rychle jsem sebou škubnul a otočil se na něj. Stál tam Tae s ručníkem okolo pasu. Měl jsem ho chuť uškrtit právě teď. Nesnáším když tohle udělá.
"Běž se radši oblíct a zabalit," hodil jsem po něm oblečení a protočil očima. Tae poslušně poslechl a já s ním šel do pokoje.
Nechápavě se na mě koukl a já mu pohled oplatil. Koukali jsme na sebe takhle asi třicet sekund "Neoblíknu se před tebou," tahle slova mě docela bolela. Já vím, já vím, já vím. Ale je můj přítel a i tak ho jednou uvidím sakra, nemá proč se přede mnou stydět. Podle toho co jsem slyšel, se před Jungkookem, Jiminem i Namjoonem normálně oblékal a svlékal bez problému. Ve sprchách normálně chodil nahý a přede mnou? Vždycky zdrhal, jako bych byl snad nějaká ženská.
Zkřížil jsem ruce na hrudi a pozvedl obočí "O co ti jde? Proč se přede stydíš? Jako promiň, ale já tě zkoumat nebudu. Jsi můj přítel a docela mě to bolí, že si to před všemi promenáduješ a já jsem ve vztahu jako ženská," nafoukl jsem tváře a koukl na obraz za ním abych s ním nemusel navazovat oční kontakt.
Tae pomaličku ke mě přišel a stoupl si blízko mě. "Tak takhle se cítíš?" cítil jsem jak mi přejel po obličeji očkama a já pořád stál ve stejný pozici, akorát víc ztrnulý. Cítil jsem jak mě šimral jeho dech na tváři. Lehce jsem pokýval hlavou na souhlas. Tohle mě celou dobu iritovalo.
Bez žádného slova si předemnou Tae sundal ručník a odhodil ho na postel. Chvíli přede mnou stál a já pořád stál ve stejný pozici. Zhluboka jsem vydechl a koukl se mu do očí. On se červenal. Doopravdy se červenal. Ah, byl tak roztomilý, že jsem měl chuť ho na místě políbit, ale nesměl jsem.
Ani jsem si neuvědomil, že měl ručník dole, jelikož jsem byl zasněný jeho obličejíčkem. Sjel jsem očima trochu níž a já věděl že mě Tae taky skenuje pohledem "Ježiši," zakoktal jsem a zrak opět vztyčil k němu do obličeje. Tae se pousmál úsměvem, že to nevadí.
Dobře, možná že jsem se fakt choval lehce jako holka, ale kdo by se tak nechoval, kdyby viděl poprvé svého přítele nahého? Na sucho jsem polkl, když se ke mě otočil zády. Měl tak úžasně vytvarovaný zadek.
Sedl jsem si omámeně na postel a koukal do blba.
* * * (Mezitím u Jungkooka doma)
Celá parta seděla na gauči a čekala kdy přijdou zbylí dva. Čekali docela dlouho. Skoro všechny nehty na rukou si okousali a nohama nepřestali klepat.
"Co si myslíte že se mu stalo?" pronesl nervózně Jungkook a tázavě se podíval na všechny členy. Všichni zavrtěli hlavou. Nikdo neměl ani tušení o tom, čím si Tae procházel.
Jungkook šel udělat pár skleniček s pitím a donést je chlapcům. Začal cvakat zámek u dveří a všichni zpozorněli. Očima hypnotizovali dveře a čekali kdo se v nich objeví.
* * *
Pomaličku jsem otevíral dveře, jelikož jsem měl plné ruce hyungův tašek. Se zámkem jsem zápasil, ale já to nevzdával. Položil jsem je na zem a dveře konečně otevřel.
Ve vnitř bylo rozsvíceno, takže na nás už zřejmě čekají. Tašky jsme naskládali na zem do předsíně. Ani jsme se nenadáli a kluci už byli nahromaděný u nás. Sakra, teď mi došlo, že o tom Tae vůbec nevěděl. Podrbal jsem se na zátylku, když jsem uviděl Taeho, jak mě zabíjí pohledem. "Já, myslím že by si to měl říct i ostatním," řekl jsem nejistě a tak se i na něj koukl.
Tae mě právě teď asi zabil. Kdyby samozřejmě pohled zabíjel. "Sakra Tae, musí se to řešit. Ten dotyčný očividně zná i mě!" vyklopil jsem na něj a on strnul na místě. "Ja-jak zná i tebe?" nechápavě na mě vytřeštil oči "Co já vím," máchl jsem rukou kolem sebe "Když vylítl z pokoje, tak vyslovil moje příjmení a vypadal docela překvapeně," založil jsem ruce na hrudi a prohoupl se bokami.
Taemu se objevil strach v očích. Uklidnil jsem se a koukl na ostatní. Nechápavě na nás čučeli jako na svatý obrázek. Asi jim do pusy za chvíli vletí moucha. "Řešíme tu nějakýho zloděje?" optal se nás Namjoon. Jasně zloděje, kdyby jenom to. "Tae, musíš jim to říct," otočil jsem se na něj a hodil na něj psí očka, jak to udělal naposled se mnou. Starší se neochotně otočil a namířil si to do obýváku. Všichni plácli sebou na své místo a čekali, jestli Tae vůbec něco začne.
Tae se začal hýbat a odkašlal si. Najednou všichni zpozorněli nad čím se Tae pousmál. Jestli začne využívat toho, že má pozornost, tak se asi půjdu za chvíli fakt někam odstřelit.
"Já," spustil a najednou se zasekl. Jakoby mu slova nešly z hrdla ven. Jeho oči se začaly opět lesknout jako minule. Vzal jsem Taeho kolem ramen a přitáhl si ho k sobě. Chtěl jsem mu dát pocit důvěry. "Ať je to cokoliv, nám to můžeš říct a uděláme všechno aby jsme ti pomohli," prohlásil Jin a všichni mu to odkývali.
"Víte, jak jsem byl jednou znásilněný?" zamumlal si pod pusu. "Počkej, co? On byl znásilněnej? Proč o ničem nevím sakra?" vyskočil na nohy Hoseok a celý neklidný přešlapoval na místě. Namjoon ho stáhl zpět k sobě aby se uklidnil.
"Fajn, teď už to víte všichni. Ten hajzl si mě před asi dvěma nebo třemi měsíci opět našel," řekl potichu starší vedle mě a spíš to zamumlal do mého ramene, ale i tak ho slyšeli. "Počkej, on to byl kluk?" Hoseok byl celý zmatený a nevěděl, která bije. Rychle se zpět opřel o sedačku a nedostalo se mu odpovědi.
"Začalo to znova," sklopil výraz na své boty a potichu začal brečet. "Začal mě zase mučit, týrat a znásilňovat," říkal neklidně a strašně zhnuseně. "Každý den, popotáhl "Bože, to je nám líto, co budeme dělat?" začali říkat soucitně kluci a hned k němu vstávat, ale já na ně rukou ukázal ať k němu nechodí.
Taemu začal další hysterák a svalil se mi na hruď. Nejistě jsem se koukl na ostatní. Cítil jsem jak se mi začíná mokřit triko jeho potoky slz. Začal jsem ho hladit po hrudi a snažil se ho co nejvíc uklidnit.
"Jak se jmenuje? Řekneme to policii a ta to vyřeší," rychle se zvedl Namjoon a vzal mobil do ruky. Tae začal po něm chňapat rukama aby nic nedělal. Kroutil hlavou, ale Namjoon ho neposlouchal "Tae, tohle není jen tak nějaká věc, tohle je trestný," zvedl ruku nad hlavu a snažil se vysvětlit Taemu káravým hlasem.
Tae se koukl na mě jakoby něco provedl. Nadechl se a vydechl "Min Jungwoo," řekl neklidně a odvrátil ode mě zrak. Min? Prosím ať je tohle jenom shoda příjmení. Projel mnou tak nepříjemný pocit.
* * *
Namjoon popadl ostatní a vyrazil s nimi někam. Nakonec jsme tu zůstali jen já, Tae a Jungkook. Pomohli jsme mu s věcmi do našeho pokoje.
"Spíš v mojí posteli," rozkázal jsem mu, když se stěhoval s dekou na gauč. Udělal náznak na to, že to je v pohodě. Vzal jsem ho za ruku a začali se přetahovat jako malý děti.
"Budeš spát se mnou?" rozzářili se mu oči jako malému dítěti. "Chceš?" pozvedl jsem obočí a pousmál se. Tae se zachumlal stydlivě do deky. Už jsme párkrát spolu spali v posteli, takže nic nového pro nás.
Tae pokýval hlavou. Vyrazili jsme spolu do pokoje. Pomalu jsem otevřel dveře s nadějí, že už Jungkook bude spát, jenže on ne, on jako pravý závislák fachčil na mobilu. Byl na břiše a v pokoji tma. S hyungem jsem nejistě vstoupil do místnosti.
"Takže spíte spolu jo?" snažili jsme se nenápadně provrtat k mojí posteli, ale jaksi se nám to nevydařilo. "Jestli s tím máš problém, tak to je tvůj problém," vyplázl jsem na něj jazyk a Tae se zavrtal do postele.
"Ne ne, to je mi jedno, jen vám to spolu sluší," pousmál se Jungkook a vzhlédl k nám. "My spolu ne-," vypustil Tae ale já ho zastavil u prostřed slova a prosebně se na něj koukl. Prosím, netaj to už. Chvíli bylo ticho. Bylo pronikavé ticho, který mě zabíjelo. "My spolu chodíme," změnil svou větu Tae a vytratil se v peřinách. Lehce do nich zaúpěl a snažil se schovat. Já mu ale Tae odtrhl od těla a nevěřícně na něj koukl. Doopravdy to teď řekl?
"To mi už jaksi došlo," nenechal se rozhodit Jungkook. "Vážně?" vykoukl na Jungkooka a usmál se. "Myslím že to došlo i ostatním," pokračoval a Tae poslouchal. Tae se přesunul do sedu a koukl zklamaně na mě.
Sedl jsem si na proti němu a koukl mu hluboko do očí. Vzal jsem jeho ruku a propojil naše prsty. "Co-co ta pauza?" silně zmáčkl mou ruku a zakoukal se mi do očí. "Kašli na ní," hlesl jsem a pomalu se blížil k jeho rtům. Starší uhnul hlavou "Je tu Kook," zašeptal mi do ucha a já věděl že nás pozoruje. "A myslíš, že mi to nějak vadí?" obmotal jsem své nohy kolem jeho pasu a přisunul si ho do zdlouhavého, procítěného polibku.
Jako bych jeho rty necítil věčnost. Chybělo mi to a já pomalu začal pociťovat, že se vše vrací do normálu.
Tae silně vydechl a přitáhl si mě blíž. Cítil jsem jak se jeho rty pomalu roztahovaly do úsměvu. Cítil jsem jak začíná být šťastný. Tohle jsem chtěl. Nechtěl jsem aby trpěl.
Jungkook si nenápadně odkašlal a my se rychle odtáhli. "Nejdřív jsem chtěl říct ať se jdete ocucávat na záchod, ale popravdě jste spolu strašně roztomilý," s hyungem jsme si vyměnili pohledy a pousmáli se na sebe. "Vidíš? Proč jsi se to bál říct? Nevadí mu to," pobídl jsem ho loktem do žeber a Tae sykl.
"P-promiň," začal jsem šahat po jeho hrudi a po té mi to došlo. Sundal jsem z něho ruce a oba se koukli na Jungkooka. "Ukaž mi to," Jungkook se rychle postavil a začal se přehrabovat šuplíku. Rychle běžel k světlu a po té skočil k nám. Párkrát se pod námi prohoupla postel.
Kook držel v ruce velkou mastičku. "Tohle používám, když dostanu před držku na tréninku. Možná ti to pomůže z toho nejhoršího," ukázal se a Tae na něho nechápavě koukal. "Karate," dodal aby nás uklidnil. Proč nevím o tom, že dělá karate? Moc mi to k němu nesedí.
Jungkook ho párkrát pobídl aby se k němu otočil zády. Já se trochu odsunul a hlídal Jungkooka. Tae si až moc klidně a bez žádných řečí sundal triko. "Bože," vyjekli jsme oba. Sice jsem viděl jeho poranění, ale teď vypadali ještě hůř. "Pořád lepší než roztrhlá díra," oba jsme se na něj koukli. Měl jsem se chuť trochu zasmát, ale nepřišlo mi to vhodný.
Kook nabral mastičku a začal mu s ní přejíždět po těle. Pečlivě po každém kousku těla. Nevím proč jsem na něj koukal a pociťoval nepříjemný pocit, že se někdo takhle dotýká mého kluka. Lehce jsem se zavrtěl na místě. Tae otočil aby mu Jungkook mohl namazat i hruď. Dobře, tak teď jsem se začal cítit fakt neklidně. Tae se začal červenat a vypadalo to jako by si to Kookie až moc vychutnával.
"Neboj Yoongi," ozvalo se z úst Jungkooka a já uhnul pohledem. Dělal jsem že nic. "Tak hotovo,"zavřel mastičku a stáhl mu triko zpět dolů. Skočil jsem svému příteli kolem krku a přivlastnil si ho. Nafoukl jsem na Kookieho tvářičky a probodával ho pohledem. Jungkook se začal smát, ale mě to moc vtipný nepřišlo.
"Jde se spát," prohlásil Jungkook a zhasl všechny světla. Jak jsem měl teď něco vidět. Namáčkl jsem se na kraj postele aby se sem vešel i Tae. Připadalo mi to nepohodlné, tak jsem Taeho otočil na bok a ruce obepnul kolem jeho pasu.
Konečně zase usínám v náruči s nejúžasnějším člověkem.
* * *
Ze spánku mě probrali divné zvuky u mého obličeje. Chvíli mi trvalo než jsem se pobral a zjistil co to je. Tae se celý třásl na posteli a brečel. Chytl jsem ho za ruku a zavřel oči. Nevěděl jsem co dělat, byl jsem mimo a zrovna probuzený ze spánku. Ani jsem si neuvědomil že venku zuřivě buší do parapetu déšť. Lehce se zablejsklo a já nalezl tvář staršího. Koukal se do okna a celý se klepal. Mám strašně tvrdý spánek a neprobudí mě ani jarní bouřka.
Obloha silně zaduněla a Tae se ještě víc roztřásl. Po té mi to došlo "Hyung," snažil jsem se dostat do sedu. Šáhl jsem na jeho rameno "Ty se bojíš bouřky?" snažil jsem se nahmatat jeho tělo, jelikož jsem nic neviděl, tak to bylo docela těžký.
"Jo," pípnul a já zavrtěl hlavou. On se bojí bouřky? Silně jsem ho stáhl zpět k sobě. Ležel na proti mě a já mu chtěl dát pusu na rty. No jenže jsem se omylem trefil na oko. "Ty víš kam to mělo být," začali jsme se oba po tichu smát, tak aby jsme nevzbudili spící děťátko vedle nás.
Tae zabořil hlavu do mé hrudi hlavu a přehodil přes sebe deku. Pevně jsem ho sevřel "Neboj se," hladil jsem ho po hlavě.
Hladil jsem ho do té doby, dokud jsem necítil, že také usnul a já mohl usnout také.
- - -
Dobře, v tomhle dílu jsem se chtěla věnovat celé skupině, ale jaksi se to roztáhlo víc než jsem předpokládala xDD Jen se vás chci zeptat, chcete aby takhle FF skončila u 15. dílů, 25. dílu a nebo 30+. dílu? Jak už jsem jednou psala, tahle FF nebude mít šťastný konec, takže radši ještě jednou upozorňuji :D A víte co naštve? Napíšu novou FF.. úplně novou na BTS + 2. nový díl Chatrooms a vše se mi smaže.. no nevím jestli se mám zabít hned nebo až potom :'DDDD Jinak moc vám děkuju za komenty, jste úžasní <3
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
