Orphan ~ BTS cz (Taegi)

14. Kapitola - Odpuštění. A nebo ne?

Vzbudil jsem se brzy ráno. Spíše mě vzbudilo silné bolení hlavy a něčí slova. Pomalu jsem otevřel oči. Myslel jsem si že mi snad to sluníčko vypálí oči.

Pomaličku jsem se rozhlédl po pokoji. Všechno bylo uklizené. Probudil jsem se své posteli. Uviděl jsem Jungkooka sedět na mojí posteli. Seděl blízko mých nohou a koukal na mě s uslzenýma očima. Chytl jsem se za hlavu a snažil se pohnout, ale mé tělo bylo strašně slabé, tak jsem se ani nezvedl. Moje první kocovina. Už nikdy do pusy znova nedám alkohol.

"Vypij to, udělá se ti líp," podal mi Kookie skleničku něčeho, když zjistil že jsem vzhůru. Nenápadně utřel slzy a narovnal se. Zhluboka se nadechl a zase vydechl.

"Fuj co to je?" ucucl jsem nápoje ze skleničky a málem se pozvracel. Zacpal jsem si nos a rychle do sebe vyklopil tu hnusnou tekutinu. Odložil jsem skleničku na noční stolek vedle a koukl zpět na Kooka.

Koukal na mě s ustaraným výrazem a já nechápal o co mu jde. Naklonil se ke mě a koukl mi do očí. Hned po tom mi naklonil hlavu napravo a já se trochu vzpíral. O co mu jde? Povolil jsem, když jsem zjistil, že se chce na něco kouknout. "Máš to tam," narovnal mi zase hlavu a já si šáhl na místo kam koukal. "Co tam mám?" pokrčil jsem obočí a koukl na něj.

"Ty si nic nepamatuješ?" oddálil se ode mě. Zavrtěl jsem hlavou. "Co bych si měl pamatovat?" otázal jsem se mladšího. Odvrátil ode mě zrak a já viděl jak mu po tváři teče slza. "Sakra, co se stalo v tu noc?" začal jsem být neklidný.

Doopravdy jsem si nic nepamatoval. Mám jen útržky něčeho, co se zdá jako sen. Nevím jestli to byla realita nebo jenom sen. Jungkook chňapl po svém mobilu a najel tam na zprávy. Hned po té mi vrazil ten mobil a otočil se ode mě.

4:32 Taehyung; Vyřiď té malé kurvě ať se s Jiminem klidně kurví, jelikož mě tu už neuvidíte. Nikdy~

4:58 Taehyung; Vyřiď mu, že..

4:58 Taehyung; Že jsme spolu skončili.

Projela mnou husina. Tohle Tae napsal jasně a stručně Jungkookovi. "Já jsem taky s Jiminem chodil," hlesl, když jsem mu vrátil mobil a snažil se rozdýchat co napsal. Co jsem provedl? Vyspal jsem se s Jiminem?

"Chodil," rozbrečel se jako malá holka a tvář schoval v dlaních. Neměl jsem náladu ho uklidňovat. Co když si Tae něco udělal? Tohle jsem podělal. To jsem podělal. Sice si nic nepamatuju, ale cítil jsem se hrozně zlomený. Zlomil jsem mu srdce. Flustrovaně jsem si prohrábl vlasy a snažil se zahnat neprolité slzy v mých očích, které lehce štípaly.

Ihned jsem vzal mobil do ruky a beze slov vytočil Taeho číslo. Musím slyšet jeho hlas. Musím ho slyšet a ujistit se, jestli to pako je ještě na živu. "Komu voláš?" řekl ubrečeně Jungkook. Ukázal jsem mu prstem ať mlčí.

*Je nám líto, ale účastník hovor nepřijímá*
        *Je nám líto, ale účastník hovor nepřijímá*
                *Je nám líto, ale účastník hovor nepřijímá*

Vytáčel jsem jeho číslo. Nezvedal to a pořád se ozýval jen otravný hlas ženy, která mi oznámila, že to nepřijímá. Jako bych to sám nevěděl. Začalo mi být úzko. Silně jsem zmáčkl mobil a po chvilce ho odhodil daleko ode mě. "Ty nejsi na mě naštvaný? Za to co se stalo?" nejistě jsem se optal chlapce vedle mě. "Proč bych měl být na tebe? Ty kterej si nic nezačal?" vzhlédl ke mě a odpověděl mi skoro neslyšně. Přes to silné brečení nemohl skoro ani mluvit.

"To Jimin je tady kretén, který spal s půlkou Koree a nutí i ostatní do sexu," postavil se nohy a koukal na mě ze shora. Měl co dělat aby ustál svůj nával emocí. Bylo mi ho líto. "Stalo se ti to stejný?" zeptal jsem se a on mi neodpovídal. Jen si skousl ret a dal ruce v pas. "Pak jsem se do něj zamiloval," nadechl se abych zahnal slzy. "A já mu i přesto, že jsme spolu chodili, dovoloval spát s ostatními holkami nebo kluky. Tak moc jsem ho miloval," prohrábl si vlasy a pokračoval "Když jsem se dozvěděl od Jina, že jste spolu něco měli, tak jsem to málem neutáhl. Nevím proč tě z toho viní Tae," vysvětloval mi svojí minulost a po té o sebe plácl rukama. "Co Jin o tom ví?" vykulil jsem na něj oči.