Orphan ~ BTS cz (Taegi)

Konec je nový začátek.

EPILOG

„Takže říkáte, že trpěl plno psychickými poruchami o kterých se nikdy nedozvěděl?"

„Ano,"

„Díky vám si našel rodinu?"

„Ano,"

„Byl to váš přítel?"

„Ano,"

„Proč jste ho nezastavil?"

„Nebyl jsem dostatečně rychlý,"

„Miloval jste ho?"

„Co to je sakra za otázky?!"

„Odpovězte mi,"

„Ano a nikdy nepřestanu,"

„Dobře,"

„Takže se znáte z dětství?"

„Ano,"

„Oba dva jste sirotci?"

„Ano,"

„Pokusil se někdy o sebevraždu?"

„Ano,"

„Kolikrát za život byl pod vlivem alkoholu?"

„Dvanáckrát,"

„Jak to, že o něm víte tolik i když jste ho hodně dlouhou dobu neviděl?"

„To je lež. Byl jsem celou dobu s ním,"

Ale nikdy si mě nevšiml...

Po těch nekonečných a nesmyslných otázkách Taehyung opustil policejní stanici a vykročil do nočních ulic Soulu. Vyčerpaný, velmi psychicky vyčerpaný. Osamocen chodil po chodníku se sklopenou hlavou a po tvářích mu tekly slzy, které se ani na chvíli nezastavily. Stáhl na sebe jeho černou kapuci a ruce vložil do kapes, aby se aspoň trochu zahřál. Byla zima, déšť zamočil vše, co se dalo. Neměl kam utéct před nadávkami ostatních. Nedokázal se ubránit a nadával hlavně sám sobě.

„To je ten z televize mami!" zapištěla jedna malá dívka před ním a začala utíkat. „To je ten, co může za smrt toho chlapce?" ozvalo se vedle něho. Jeho hlava se zvedla o pár stupňů a spatřil dvě mladé ženy. „Ubožáku," šel dál. „Měli by tě zavřít do blázince," zvyšoval na kroku. „Jdi od něj pryč," začal utíkat. Nestíhal si utírat slzy. Nestíhal vnímat své myšlenky. Všechno bylo tak zrychlené a zpomalené zároveň. Cítil prázdno. Ztratil člověka, kterého miloval a mohl za to on sám. Viděl smrt na vlastní oči. Tohle se na člověku poznamená do konce života. Už nikdy nebude stejný, jako dřív.

Běžel. Nemohl dýchat, ale běžel. Nohy mu klouzaly po mokré, bahnité cestě. Zakopl, ale nespadl. Přesunul se na beton a doběhl k velkému domu. „Jungkook!" bouchal do dveří ze všech sil. Potřeboval společnost někoho, kdo ho pochopí. Nic přátelům neříkal, ale věděl, že to i tak ví. Rozšířilo se to snad kamkoliv a to jen díky zprávám. Opřel se rukama o dřevo. Dveře se rychle otevřely a on spadl na člověka, který ho ihned objal. „Prosím, řekni mi, že to je jen špatný a zvrácený sen," objal ho ještě více. Zabořil se mu hlavou do ramene a jeho prsty zaryl do jeho zad. „Je mi to líto," vyslovil Jungkook a začal brečet také. „Taehyung?" ozvalo se za Kookovo zády. Tae zvedl pohled a uviděl ostatní členy. 

„Můžu za to já," hlesl a odtáhl se od mladšího. „Co to povídáš? Nemůžeš!" přiběhl k němu Jin, ale Tae ho silně odstrčil přímo ke zdi. Když se na ně podíval, nic necítil. Neviděl v nich to, co viděl před tím. Jakoby už pro něj nebyli kamarádi. Rozeběhl se do domu. Potřeboval to. Potřeboval smrt. Prahl po tom. Běžel do kuchyně a zastavil se o nejbližší linku. Dech měl zrychlený stejně jako tep. Uviděl nože. Chtěl to. Chtěl spáchat sebevraždu. Už mu nic nezbývalo.

„Taehyung!" přiběhl k němu Jimin. „Nechoď ke mně, ty děvko!" popadl nejbližší nůž a ochomýtnul se s ním kolem sebe. Stal se zkrat v jeho hlavě. Nemohl přestat. Brečel a ruce se mu klepaly. Měl je fialové. Pořádně se neprokrvovaly a jeho oči byly rudější než krev. Přiložil si nůž ke krku a lehce s ním přejel doleva, což mu vytvořilo malou ranku. „Co to děláš?!" přiběhl k němu k němu Hoseok snažejíc mu vytrhnout nůž z ruky. 

Bylo ale pozdě. Taehyung se dostal do takové polohy, kdy se mu zarazil nůž přímo do srdce. 

Spadl na zem a celý v šoku se kroutil a brečel. Kolem něho se rozlila kaluž čistě rudé krve, která dosahovala až k Hoseokovým špičkám noh. „Budu ho od vás pozdravovat," koukl se na ostatní. „Yoongiho," usmál se. V očích již měl smrt. Nebyl daleko a už tu nebylo cesty zpět. Nebyla záchrana. 

„Uvidím se s ním v nebi," oči se mu pomalu zavřeli a z úst vyšel poslední výdech.

-

Tak tohle je konec. 
Tohle je už definitivní konec téhle FF 
*3.1. - ┼22. 7. 

Trochu dlouhý proslov plz:

Musím říct popravdě, že jsem brečela :'DDDD Njn ... xDDD  
Loučení s vaší první FF je těžké. Ještě když měla takový úspěch .. No "úspěch" xD .. 1 100 votes a skoro 10 000 přečtení. Nevím, jak vám poděkovat za to, že jste tuhle patlaninu četli, že vás bavila a vydrželi jste až sem. Tak se přihlašte do komentů, kdo je tu až od začátku téhle ff? Od Zimy? :D Je to víc jak půl rok - dlouhá doba. Kdybych chtěla, tak tuhle ff mám do měsíce dopsanou, ale ta lenost no :'DDD Co tu říkám, jsem spíše líná to opisovat z sešitu na Watt xD

To, že skončil Orphan, neznamená, že přestanu psát. Chci se dál rozvíjet a být známější. Ano, kdo by to nechtěl, že xD Na tomhle účtu mám rozepsané 3 ff, které jsou zveřejněné a na dalších 5 pracuji .. a tich nových 5 nebude o BTS (Hlavní 3 - Seventeen, Exo, Monsta X). Můžu také prozradit, že začnu psát kpop ff inspirované Creepypastama. Takže nezapomeňte dát follow, aby jste měli přehled o mé tvorbě :D C:

Trochu jsem přemýšlela - Chtěla bych zkusit spolupráci s někým .. Tím myslím, psát společně nějakou ff. Chtěla bych to zkusit a myslím, že pro lidi jako já, by to bylo i výhodnější mít nějakého parťáka :D Kdo by to chtěl zkusit, tak mi napište na Watt do zpráv či do komentářů. 

Ještě mi můžete napsat, co se vám na FF líbilo a naopak, co nelíbilo. Jak jste na moji FF přišli? 

Přeji vám pěkný den zlatka,

- Vaše Kaiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii