Orphan ~ BTS cz (Taegi)

24. kapitola - První vystoupení 2/2

Tohle bylo neuvěřitelný. Nechápal jsem to do té doby, dokud mi nedošlo, že naše menší sláva byla způsobena zveřejněním našich pre-debut videí. Oblíbili si nás aniž by nás znali. Konalo se to venku a třičtvrtě vystoupení jsme se zaobrali pokecem s lidmi, co tam přišli. A že jich nebylo málo. Nic z toho jsem nečekal, ale byl jsem zaskočen. Velmi zaskočen. Lidé si všechno točili a fotili na své chytré telefony. Nejvíce jsem byl zaskočený, když se se mnou chtěla vyfotit mladá slečna. A poté další a další. Můj mozek to nestíhal pobírat, ale zaručeně jsem si to užil.
S Taehyungem to na place bylo divné. Pozornost věnoval hlavně mě a i se mě odvážil před všemi lidmi obejmout. A to zezadu a přímo okolo pasu. Řekli jsme si, že bude ale lepší náš vztah utajit před fanoušky. Nechceme způsobit rozruch. Ne každý v Korei homosexuály uznává. 

Holky neustále lezly za Taehyungem, což ve mně  probudilo menší.. Co si to namlouvám, větší žárlivost. Nikdy jsem se o něj s nikým nedělil, ale teď mi nic jiného nezbývá. Musím z dálky sledovat a hlídat ho, jestli neudělal něco více než obyčejné obejmutí. Dlouho mi trvalo si připustit, jak mco jsem žárlivý. Ani jsem to do téhle doby nevěděl a nějak to nevnímal. 

S kluky jsme se rozhodli, že hned po vystoupení pojedeme domů. Mohli jsme tu zůstat, ale už po tak krátké době nám chyběl domov. Domov.. Stále se cítím jako bez domova a bez usazení. 
Už jsme z okýnek auta viděli jak se po obrovské ploše rozepíná naše město Soul. Byla noc a pár členů již v autě spalo. Až na mě, Jungkooka a Taeho. Byl klid. Šlo slyšet jen slabé pochrupkávání ostatních a kola šoupajíc o asfalt. Taeho ruka se přesměrovala na mé stehno a lehce po něm přejela. Chtěl upoutat mou pozornost, jak to vždycky dělal. Podařilo se mu to. Cukl jsem sebou a ruku mu ihned položil do jeho klína. Ohlédl jsem se na Jungkooka, který seděl o sedadlo před námi. Něco tam ťukal do mobilu a v uších měl nasazené sluchátka. Oddychl jsem si. Nemohl nic vidět. 

„Tae, prosím, tady ne," odendal jsem mu ruku znova, když to udělal po druhé a ještě blíže k mému rozkroku. „Nevím, co to do tebe vjelo, ale nechme si to na doma, ano?" snažil jsem se ho odbýt, ale on neposlouchal. Choval se jinak než obvykle. Byl více náruživý. Tuhl stránku jsem u něho nikdy neviděl. Palcem mě vzal za mou bradu, zakroutil hlavou a jeho rty se přitiskly na ty mé. 

„Nebuď jak nadržený pes Tae," odtáhl jsem se od něj s úsměvem. „Nezapomeň, kdo je tu starší," pokáral jsem ho prstem. „Ale ty mi říkáš hyung," zapadl do sedašky, jako malé dítě a ruce si skřížil na své hrudi. Nafoukl tváře a nic nedutal.

„Říkám ti tak, jelikož to je tvé druhé jméno, nezapomeň," mrkl jsem po něm a jeho koutky rtu začaly nenápadně cukat na horu. Nevydržel to a jeho rty se roztáhly do jeho typického úsměvu. Neumí hrát uraženého. Na tomhle by měl ještě trochu zapracovat. Přisedl jsem si k němu blíže a chtěl trochu zaprovokovat.
Nahl jsem se k jeho oušku „Za chvíli budeš přes celý Soul křičet daddy," vydechl jsem mu do ucha a lehce vzal jeho ušní lalůček mezi rty. Prudce se na mě s rudými tvářemi otočil. Bouchl mě pěstičkou do hrudi a snažil se nenavázat oční kontakt. No co, také umím někoho pokoušet. 
Stydně se pousmál a dělal, že nic neslyšel. „A není to snad pravda?" zkousl jsem si dolní ret a sledovat jeho oči, jak tikají po celém prostoru. Moje oči padly do jeho rozkroku, který byl zaboulený a o trochu více zvětšený. „Někdo se tady neumí kontrolovat," pronesl jsem do vzduchu s uchechnutím. Konečně se mi dostavilo očního kontaktu. Rukama si co nejrychleji zakryl rozkrok. Jako bych nevěděl, co se snaží schovat. „Nemusíš to zakrývat, mě to nevadí. Jen nemám náladu na nějaké prasečinky tady v autě," Tae na mě vyplázl jazyk a nepřestával se chovat jako malé dítě. Musel jsem uznat, že byl až moc roztomilý a že zbývala jen kapička, abych se mu nezabořil prsty do jeho vlasů, nestáhl jeho hlavu silně dozadu a neslíbal jeho krk až dolu k rozkroku. 

Zavrtěl jsem hlavou. O tomhle bych neměl přemýšlet. „Mimochodem, dnes spíš u mě," dodal Tae zcela bezstarostně, až skoro vítězně. Ani jsem mu to neodsouhlasil a on dělal, jako bych mu už skákal do postele.

- 

Nejsem moc spokojená s touhle ff, takže ji pravděpodobně přes tenhle měsíc trochu upravím (přepíšu prvních 5 dílů a ostatní jen opravím)
Omlouvám se, že ff nevychází tak často (chtěla jsem ji psát, ale jaksi to nevyšlo), ale opět mě popadly deprese, záchvaty úzkosti a další takové blbosti, ale také mi dochází pomalu, ale jistě nápady. Jelikož ff se mi zdá pořád o jednom a tom samém, tak po 25. kapitole to trochu (snad) osvěžím
Už tu pár dní píšu novou fanfiction - A je na téma závislost, v hlavní roli náš golden maknae Jungkook C: Jsou tu nějaké ochotné duše, co mají rády prasárny a přečetly by si ji? >:D