LÁSKA NA PRVNÍ POHLED

11. Miluju tě

Jeli sme autem asi 15 min. Když sme dojely k restauraci, šly sme ke stolu a číšník nám přinesl menu. "Co si dáš?" Zeptala sem se Rosse. "Já nevim. Co ty?" "Ten těstovinovej salát" odpověděla sem. "Taky sem o tom přemýšlel." "Tak co si dáte?" Zeptal se číšník a mrkl na mě. Byl mladej tak kolem 20. "Ehm...2× těstovinovej salát" zamračil se na něj Ross a já se zasmála. Když odešel podívala sem se na Rosse a musela sem se usmát. Byl tak rozkošnej když se mračil. Něco hledal v kapsách. Podíval se na mě. "Čemu se směješ?" Zeptal se a taky se začal smát. "No tobě přece" musela sem se napít protože sem měla sucho v puse. "Já ti připadám směšnej jo" řekl uražené ale moc mu to nešlo. "Víš seš roztomilej když se mračíš" usmála sem se na něj. Asi sem měla nějakou usměvavou náladu. "A ty seš zase roztomilá když se směješ" řekl mi já se začervenala. "A taky když se červenáš." Koukali sme si do očí. "Tak tady máte ten salát" podal nám je číšník. Povídali sme si o různých věcech. "Máš nějaké sourozence?" Zeptala sem se ho. "Jo mám.4" když to do řekl zakuckala sem se. "Seš v pořádku??" Zeptal se. A já sem jen zvedla palec nahoru. Musela sem se napít. "4? Jako vážně?" Koukala sem se na něj jak na vola. "Nekoukej tak. Já za to nemůžu" usmál se. "Kdo je nejstarší?" Zeptala sem se. "Riker, Rydel, Rocky já a Ryland" řekl. "A co ty? Máš nějakýho sourozence?" Zeptal se. "Jo ségru ale žije v Austrálii kvůli práci a rodině." "Aha a jak se jmenuje?" "Marie. A je jí 24" odpověděla sem. "Aha" nad něčím se zamyslel. "A máš nějaký koníčky?" Zeptal se mě. "Jo jezdím na koni, zpívám, hraju na klavír a kytaru, ráda maluju, dělám gymnastiku atd." zamyslela sem se. "A ty?" "No všechno možný. Krajů na kytaru, bicí, klavír, zpívám. Všechno možný" usmál se. Povídaly sme si ale já si musela odskočit. "Musím si zavolat. Tátovi" musela sem to zakecat. "Jo počkám."
Ross:
Cassidy si musela jít zavolat a já sem toho využil. "Notak Rydel. Zvedni to..." "Haló? Rossi seš to ty?" " no kdo jinej by to měl bejt? Už je to připravený?" "Jo už můžete vyjet" odpověděla mi Rydel. "Fajn tak mi tam za chvíli budem" řekl sem jí a típl to. "Kde budem?" Zeptala se mě Cassidy, která už přišla. "Mám pro tebe překvapení" řekl sem a vstal. "Jo tak už můžem jít" vzala si věci a já šel zaplatit. "Tak a můžem." Vyjely sme. "A kam jedem?" "Kdybych ti to řekl, tak by to nebylo překvapení" zasmál sem se. Jeli sme asi 10 min. "Tak sme tady" řekl sem a Cassidy si vystoupila. Já za ní. "Měla by sis sundat ty podpatky" řekl sem nejistě. "A proč?" Usmála se. Má tak úžasnej úsměv.

"No tak půjdem pískem a myslím že se v tom nejde dobře." Pokrčila rameny a sundala si ty boty. Nechápu jak v tom můžou chodit. Šly sme asi tak 10 min. a povídaly sme si o tom proč se sem přestěhovali. Když sme došly k jedný skalce zastavil sem jí. "Počkej" řekl sem a zavázal sem ji šátek přes oči. "Proč ten šátek?" "Protože překvapení" zasmál sem se a chytl za ruku aby nespadla. Šly sme nahoru na tu skalku kde je úžasnej výhled na západ slunce. Zastavil sem se a sundal sem jí ten šátek. "Tak sme tady" usmál sem se. Jako malý sme sem chodili pořád. "Páni Rossy. To je úžasný"

"Sem rád že se ti to líbí ale to není všechno" a spustil se ohňostroj. Cassidy jen stála a koukala na to s otevřenou pusou. "Nádhera" smála se jak sluníčko. Šel sem k ní a chytil za ruku ona se na mě jen podívala a usmívala se dál. "Cassidy?" "Ano Rossi?" "Já... no.. miluju tě." Spadl mi kámen ze srdce. "Já tebe taky" řekla mi a políbila mě. Usmál sem se do polibku. Odtáhly sme se a opřely sme se o čela. "Budeš se mnou chodit?" Dala mi pusu. "Ano moc ráda." Byly sme tam ještě 15 minut a Cassidy musela domů. Když jsme dojeli k ní před vilu stálo tam auto. "Táta už je doma. Dobrou noc Rossi. Byl to pěknej večer. Děkuju" dala mi pusu. "Jo dobrou" a odešla. Než zašla zamávala mi a já ji taky. Ještě chvíli sem tam stál a jel domů.
Ahojda! Tak tady je 11. kapitola. Snad se líbí.