"Takže plemeno je jaký?" nechápala sem rodiče. "Kříženec arabskýho a anglickýho plnokrevníka" vysvětlil mi táta. "Takže zkráceně angloarab" usmála sem se a táta kývl. "Kam jdeš?" vyvalila sem na Marii oči, když sešla dolů. "To bys chtěla vědět co?" uchechtla se. "Jdu ven a mami ty mi teda malou pohlídáš?" obula se. Mamka kývla a ségra nám zamávala a odešla. "Už jedem?" podívala se na tátu. "Jo...ahoj" dal pusu mamce a já už běžela k autu s přepravím boxem. "Jak dlouho pojedem?" zeptala sem se taťky. "Hodinu, možná hodinu a půl" nastartoval a mohli sme vyjet.
"Takže Eclipse je hřebec, který potřebuje velký prostor a hlavně pevnou ruku. Je divoký a mladý, takže potřebuje i trpělivého jezdce. Máte nějaké zkušenosti s mladým koněm?" zeptal se mě pan Wilson. "Ano mám, sama sem vycičovala mladého koně" usmála sem se. "Dobře...kolik máte koní?" "2. Klysnu a valacha" řekla sem mu. "Aha a kdo je "vůdce" stáda a kolik komu je a kdybyste byla hodná i plemena" usmál se. "Klysna se jmenuje Midnight Lady a je to fríský kůň a hřebec se jmenuje Baron a je to morgan" vysvětlila sem mu. "A Klysna je víc vůdčí" dodala sem rychle. "Dobře a může mít hříbata?" ještě se zeptal. "Ne, nemůže" zavrtěla sem hlavou. "Dobře tak ho naložíme do přepravníku a můžete jet" usmál se a zavedl ho do přepravníku. Ještě ho uvázal a zkontroloval a zavřel vykládací rampu. "Děkuju a kdyby ste něco potřebovali, volejte" potřásl si se mnou a s tátou rukou. "Taky děkuju" zamávala mu a odjeli sme.
"Ten je nádherný" usmála se mamka, když sem ho vykládala. "Jak se jmenuje?" pohladila ho a usmívala se. "Eclipse a jsou mu 4 a půl, takže mám o zábavu postaráno" zasmála sem se a šla s ním do stáje. Odvedla sem ho do boxu a sundala mu přikrývku a bandáže. Když sem mu všechno sundala, odvedla sem ho na pastvu. "Máš pěknýho koně" ozvalo se za mnou. "Rossi? Co tady sakra děláš?!" křikla sem na něj. "Přijel sem se ti omluvit" usmál se a přišel ke mě blíž. "Prosim tě....nech si to pro Lauru jasný? Nechci s tebou mít už nic společnýho, tak buď tak laskavej a odejdi" řekla sem už s kamenou tváří. "Sem blbec, já vím, ale nech mě ti to vysvětlit" prosil mě. "Promiň Rossi, ale já teď nemám čas, musím řešit jiný věci, takže sbohem" ucechtla sem se a odcházela. "A bude to mezi namá jako dřív?" zavolal na mě a já jen zakroutila hlavou. Chci aby mi to vysvětlil, ale něco ve mě mi říká ať ho neposlouchám. Začala sem brečet a rozeběhla se pryč. Pryč od něj. Vyběhla sem na ulici a běžela po silnici. Najednou sem cítila strašnou bolest v hlavě a pak jen tmu....
Tahle kapitola je kratší, ale další bude doufám delší:-D Chtěla bych vám poděkovat za hlasy a komenty:3 jste zlatí:-D
