11.

627 65 8
                                    

Cestou domů se cítím natolik šťastně, že si koupím knihu.Pak už ale pospíchám domů, sice na mě doma nic nečeká, ale ráda bych shlédla pár dílu PLL. Po chvíli se sice rozprší, ale ani to mi nemůže zkazit náladu. Ale když si to tak přiznám, déšť jsem začala milovat. Po cestě domů si někdy jen tak skočím do kaluže, nebo zkouším jazykem chytnout kapku deště. Což se mi samozřejmě povede, jelikož je přímo liják. Ani mi už nevadí být promočená. Doskáču domů, ale u branky se zastavím, stojí tam mužská postava. 

,,Pane. My nic k prodeji nepotřebujeme! Běžte pryč!" Řeknu mu a přiblížím se. Postava se pohne a odkryje si kapuci. Pod kapací na mě vykouknou teď promočené vlasy, které jsou do všech stran a ty zatraceně sexy oči. 

,,Nic neprodávám, promiň . Ale chci vědět, proč jsi na mě  nečekala. Měli jsme jít ven." Řekne mi. Usměji se, nevím, co mu mám odpovědět. 

,,Zní to blbě, ale prostě, viděla jsem tě s tou blondýnou. Já prostě... Myslela jsem... To je jedno. Na tom sakra už nesejde!" Zakřičím a skočím naštvaně do další kaluže. 

,,Ta blondýna mě políbila sama od sebe. Já ji nechtěl. Líbí se mi jiná holka. Hezčí,chytřejší, která se neobléká jako lehká děva." Odpoví mi a celou dobu, se mi divá do očí. Několikrát mu uhnu, jelikož to prostě nevydržím.

,,Já ... To jsem ... Uhh... Nevěděla." Odpovím. Takže jaká se mu líbí tentokrát?

 ,,Která holka se ti líbí, teplo?" Zeptám se. ,,Teda Alexi." Dodám hned .

,,Tobě to pořád nedochází, co? Nejdříve mi ale řekni, proč mi říkáš teplo." Řekne mi s mírným úsměvem. Ou! Druhý trapas za jeden den? No dobrá, nic ztratit nemůžu. 

,,Teplo ti říkám, protože když jsem do tebe tehdy narazila . Tak příjemně jsi hřál a já si myslela, že to byl sen a já ležím v posteli. Je to trapné, ale prostě no, je to tak." Odpovím mu.

,,Není to divné." Odpoví mi a přistoupí blíž ke mě. Pak mě nečekaně obejme. 

,,Hřeji i teď?" Zeptá se. 

,,Ano." Odpovím a obejmu ho. 

,,To ty se mi líbíš Cryst. To ty." Zašeptá. 

,,Cože!" Vykřiknu a odtrhnu se. On udělá ale něco naprosto nečekaného. Chytne mě pod zadkem a vyhoupne mě k němu tak, abych byla stejně vysoká jako on. 

,,Tohle jsem chtěl udělat už první den." Zašeptá a přiloží jeho rty na mé. 

A tak tam stojíme v dešti a líbáme se. Musím přiznat, že jeho rty byli tak jemné a osvěžující, ale zároveň teplé. Prostě to bylo úžasné. Stáli bychom tam doteď, kdyby jsme nepřišli o všechen vzduch. Pořád mě držel, což mi přišlo trochu více trapné. Nevážím zrovna nejméně. 

,,Musí ti být zima Teplo. Jdeme dovnitř a já ti udělám čaj,kakao nebo kávu?  Klidně vše ." Řeknu. Celou dobu se mi dívá do očí. 

,,Cryst, bude mi stačit tvoje přítomnost." Odpoví mi.

Tak a Boom! Jsou spolu ! Yaay! Jdeme to zapít, co vy na to? No, přinejmenším ještě takových dalších 29 části bude, takže se Crist a Alexe jen tak nezbavíte! Hezký den přeji!

RainKde žijí příběhy. Začni objevovat