Kapky deště bubnovaly o střechy domů, a také o deštníky lidí procházejících okolo mě. Podrážky bot šlapaly do kaluží a rozstříkávaly vodu všude okolo. Nedívala jsem se před sebe. Měla jsem v uších sluchátka, a tak jsem byla příliš zaneprázdněná. A p...
Trhavě jsem se probudila ze spánku. Ne, že bych nebyla ráda, že mám konečně svojí nejmilovanější a nejkrásnější lásku . Doufám, že jste si nemysleli, že to myslím vážně . Ne, vlastně tohle celé byl sen...
Jo, já si vážně srandu nedělám! Vlastně to byl sen od té blondýny. Dobrá zpráva je, že Alex s nikým nechodí, ale ta špatná, že nechodí ani se mnou. Je mi líto, že má hlava mi dělá takové bludy. Vážně jsem si myslela, že to byla realita. No, co už dělat? Odkryji peřinu, ale hned se zase přikryji. Únik tepla byl moc velký, musím na to pomalu. Lehnu si teda zpět do postele a popadnu můj mobil. Hned zaskučím, když zjistím, že vlastně jsem si ani nekoupila knihu a nebyla na veterině za Rainy. No co, dneska to napravím. Odemknu mobil a myslím, že mi prasknou oči. Tolik světla nebylo dobré, pro můj zrak . Oči si promnu, a pak si zmenším jas na mobilu. Cože!? Ony jsou tři hodiny ráno. Myslela jsem, že už bude alespoň šest.
Mám jít spát? Nemám jít spát? Já nevím... Rozhodnu se pro mléko s medem, takže pro možnost, kterou jsem si ani nedala. Vlasy stáhnu do culíku a vyskočím rychle z postele. Seberu můj chlupatý župan, který si rychlostí blesku obléknu. Nazuji bačkory a opatrně otevřu dveře.
Z lednice vytahuji mléko, když se zamnou ozve hlas .
,,Co tu děláš?" Zeptá se mě bratr. Leknu se tak, že mléko skončí na zemi .
,,Děkuji ti moc, můj milý bratříčku ! To bylo poslední mléko!" Řeknu a seberu hadru. Následovně začnu utírat podlahu. Bratr si jen něco zamumlá a odejde z místnosti. Hadru hodím do dřezu a prázdnou kartonovou krabici mléka hodím do koše. Pak si vyběhnu a unaveně lehnu do postele . Poslední pohled padne na hodiny. Dvě a půl hodiny spánku. To je dobré...
,,Vstávej!" Křičí někdo. Po hlasu hodím polštář.
,,Já si srandu nedělám, Cryst ! Vstávat a to hned!" Zakřičí hlas a vezme mi peřinu. Pak mě praští do ramene. Je to bratr ... Kdo jiný by to byl?
,,Au!" Vykřiknu a plně se proberu. Kopnu ho do břicha a vyhodím z pokoje. Nakonec se udělám ledabylý drdol, který je u mě už zvykem a obleču si nějaké oblečení, které zrovna vezmu ze skříně.
↓Outfit↓
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Seberu si svých pár švestek. V mém případě batoh a rozejdu se teď už k bratrovu autu. Nasednu a nasadím si sluchátka. Nemám náladu si s ním povídat . Už tak jsem smutná, že se mi můj sen neuskutečnil.
,,Jsme tu Cryst!" Zakřičí bratr. Jen kývnu na znamení pozdravu a vyběhnu ven. Hned venku se ke mě přidá Alex.
,,Ahoj Cryst." Řekne s úsměvem. Jen se smutně usměji. Bolí mě, že ho nemůžu políbit, nebo obejmout . Ten sen byl tak živý.
Alex si stoupne naproti mě a dá ruce na mé ramena.
,,Cryst, co ti je?" Zeptá se .
,,Nic mi není Alexi, jen mi je blbě." Zalžu .
,,Nevěřím ti Cryst. Řekni mi to. Jsme kamarádi a ti si nelžou." Řekne.
,,Kdybych ti to řekla, tak už by jsme kamarádi nebyli." Odpovím a vlítnu na dámské záchodky.
