Rain

14.

Volný den! 

Vyklouznu z postele a nazuji si bačkory, které si ale skoro okamžitě sundám, protože se začnu oblékat a dělat ranní hygienu. Po dodělání těchto nudných činností seběhnu po schodech dolů a nasypu mě vločku a Rainy granule. Když to obě sníme, tak ji dám vodítko a vezmu si z linky klíče. 

Vykročíme s Rainy z domu a svižným krokem si to pochodujeme do parku na místo, kde je vidět celé město. Cestou si pobrukuji melodii, kterou myslím znám z nějakého filmu . Také pozoruji Rainy, která čenichá kolem . U brány parku Rainy pustím z vodítka a ta se rozběhne nejdřív ke mě, ale pak si to rozmyslí a vrhne se za prvním psem, kterého uvidí. Rozběhnu se za ní, ale někdo mě chytí pevně za paži. 

,,Kampak kočičko?" Zeptá se mě mladík v mém věku. Snažím se mu vytrhnout, ale nepovede se mi . Obličej mám celý bílý, jak jsem vyděšená. 

,,Tak odpovíš mi?" Zeptá se a stisk víc upevní. 

,,Nech mě být!" Vykřiknu roztřepeným hlasem a druhou rukou se ho pokusím odstrčit, což se mi bohužel nepovede. 

,,Ale nedělej, že to nechceš!" Řekne a v očích se mu zablýskne . Po tváři mi začnou stékat slzy. 

,,Ale holčička brečí? Tak to mám rád." Řekne a já se rozbrečím ještě víc. Nemám ani sílu zavolat na pomoc. Kde je vůbec Rainy? 

,,Nech ji být!" Zakřičí zezadu známý hlas. Kluk mi vezme i druhou ruku a ďábelsky se usměje. 

Otočím hlavou a uvidím Alexe. 

,,Řekl jsem ať ji necháš!" Vykřikl a vrhl se na něj. V poslední chvíli mě kluk pustí a já jen tak uhnu. Alex skočí na kluka a mlátí ho pěstmi všude, kde se dá. Pro upřesnění do břicha,ramen,obličeje... Kluk ho ale převrhne a začne mlátit Alexe. Vrhnu se mezi ně a pokouším se kluka odstrčit, ale loktem mě uhodí do obličeje. Zatmí se mi před očima a ujde jen pár kroků než spadnu na zadek. Otřu si obličej a udělám bolestnou grimasu . Rainy mezitím doběhne ke mě a já ji vezmu za vodítko a zatím uvážu kolem stromu. Znovu se mezi ně vrhnu . Oba vypadají hrozně. Vší silou kopnu kluka do břicha. Ten se skácí na zem a já vezmu Alexe za ruku . 

,,Pojď!" Řeknu. Alexe jen pokyne hlavou a oba se vrhneme k Rainy, kterou bleskurychle odvážu a podepřu Alexe, který kulhá a skuhrá. Dům je od parku kousek, takže po chvíli dorazíme a já posadím Alexe do křesla  obývaku. Já jdu mezitím do kuchyně, kde otevřu mrazák a vezmu zamrazený hrášek. Jak zavřu mrazák, tak začnu hystericky brečet. On mě chtěl znásilnit! Uslyším za mnou kroky a následovně ucítím Alexovi ruce okolo mého pasu. 

,,To bude dobré Cryst." Zašeptá mi do ucha. 

,,On mě chtěl znásilnit!" Zašeptám a on upevní stisk. Jeho ruce dám pryč a vyhoupnu se na kredenc . 

,,Ta-tady máš ten h-hrášek." Řeknu mezi vzlyky a opatrně mu ho položím na hlavu. Ten se jen uchechtne .

,,Tebe málem znásilní a myslíš na mou hlavu?" Řekne.

,,Já na tebe myslím pořád." Řeknu šeptem, aby to neslyšel. Ten to ale očividně uslyší a zvedne mě za bradu. 

,,Vážně?" Zeptá se vážným hlasem. Utřu si slzy a odpovím ,,No .. Ano." 

Těch pár centimetrů mezi námi zničí a spojí naše rty. Tentokrát doopravdy. 

Tak a teď už vážně! :D Doopravdy spolu budou, jinak mě můžete zabít :) . No a ještě nepřídávala jsem tak dlouho, ale nebavilo mě to psát, ale teď už baví! :D