Rain

21.

,,Maturitní ples je za dveřmi!" Zakřičela naše učitelka a v té chvíli jsem ji přestala poslouchat. Dívala jsem se z okna na mraky na obloze a zkoumala jejich tvary. Ani v nejmenším jsem nepočítala s tím, že bych na nějaký ples šla.

,,Cryst! Cryst!" Šeptal někdo moje jméno a já se zaměřila na brunetu v tmavě modrých šatech. Myslím, že se jmenovala Alice, ale jistě jsem to nevěděla. Nadzvedla jsem ale obočí a koukla se na brunetku.

,,Je pravda, že chodíš s Alexem?" Zeptala se povýšeně a já protočila oči.

,,To už tu snad vědí všichni, ne? Ty si nebyla na party, kterou jsem pro něj pořádala?" Zeptala jsem se a uhladila si vlasy.

,,No jasně, že byla, ale zapamatuj si, že Alex je můj. Opusť ho dokud můžeš, pak budeš mít velký problém." Řekne a odvrátí zrak,  zároveň si přehodí nohu přes nohu. Protočím nad tím očima a dál se dívám do okna.

☼☼☼☼

,,Ahoj Cryst." Řekne Alex a obmotá svoji ruku okolo mého pasu a zároveň mi dá pusu do vlasů. Usměji se a dám mu pusu na líčko. 

,,Tvůj věrný šofér tě odveze kam chceš. Kam teda chceš?" Řekne a já se usměji.

,,Byla bych ráda, kdyby si mě odvezl domů." Řekla jsem a na jeho očích šla vidět úleva. Nastoupili jsme do auta a Alex mě vyhodil před domem. Takhle divně chovat, jsem ho ale nikdy neviděla. Rychle odjel a já se koukla na cestu k domu. Byla pokrytá květy růží. Usmívala jsem se a šla po cestě ke dveřím, kde byl přilepený lísteček, ať jdu hned na zahradu. Vrhla jsem se k zahradě a na tváři pořád měla ten přihlouplý úsměv. Na zahradě jsem našla další lísteček, který mi řekl, ať se kouknu za naši zahradu . Rozeběhla jsem se tedy za cestou, která byla za plotem. Rychle jsem si otevřela dveře, které vedly na silnici, která byla za plotem. Když jsem dovřela dveře, tak jsem se štěstím rozbrečela. Velkým nápisem bylo na silnici napsané, jestli s Alexem půjdu na ples a byl tu jeden obrovský balvan a jeden malý kamínek. Okolo toho byly namalované různé ornamenty, srdíčka, květy. Bylo to nádherné. Uprostřed toho byl papírek, který jsem si vzala a přečetla. 

Jestli se mnou na ples nechceš, dones mi ten větší kámen a jestli se mnou na ples chceš, stačí donést ten malý kamínek. Možná mě najdeš pře domem.

-Alex

Usmála jsem se ještě více a sebrala malý kamínek. Celé si to vyfotila a rozeběhla jsem se před dům, kde na mě čekal Alex a růžemi. Tak takhle to měl vymyšlené.

,,Ano!" Vykřiknu a skočím mu do náruče. Svrhnu ho na trávník a políbím ho. Když se od něj odtrhnu, dám mu kamínek. Ležíme na trávníku, dokud nás nevyruší něčí hlas.

,,Tak tohle je ten tvůj?!" Řekne Damian a mě úsměv hned povadne. 

,,Nech mě být!" Řeknu roztřepeným hlasem a Alex i já se zvedneme. 

,,A proč bych měl?" Řekne a zasměje se. 

,,Neslyšel jsi ji? Odejdeš buď po dobrém nebo po zlém. Vyber si." Řekne Alex a já se k němu natisknu. Strašně se Damiana bojím po tom všem, co se stalo.

,,Dobrá... Já si ji užiji někdy jindy." Řekne a já znovu vytřeštím oči.