Rain

23.

,,Já tě tak neskutečně miluji." Zašeptala jsem Alexovi do ucha.

,,Tak to jsme na stejné vlně." Zašeptal mi na oplátku. 

Chvíli se na sebe dívali, ale nakonec jsem se zvedla a Alex zůstal sám na houpacím křesle. Upřel na mě smutné oči, jelikož nevěděl, proč jsem tuhle chvíli přerušila.

,,Víš, já... Říkal jsi, že si budeme říkat vše a pro-." Nedořeknu a Alex ji skočil do řeči.

,,Ty mě podvádíš, že?" Řekl a dal si hlavu do dlaní.

,,Bože, Alexi ne. Nikdy bych tě nepodvedla." Řeknu a kleknu si k Alexovi. Vzala jsem mu ruce a dala mu rychlý polibek. Alex se na mě mírně usmál a nechal mě mluvit. Také jsem se smutně usmála. 

,,Já chci být upřímná a myslela jsem, že to vyřeším sama, ale bohužel to nezvládnu a potřebuji podporu. Jeden kluk v sousedství mi vyhrožuje a já to už nezvládám." Řekla jsem a sedla si na postel. Dlaněma jsem si zakryla obličej a po tvářích mi začaly stékat horké slzy. Uslyšela jsem jak se Alex zvedl z postele a pohladil mě po zádech.

,,Jak se jmenuje ten hajzl? Jak někdo může tobě vyhrožovat? Té nekrásnější, nejúžasnější holce?" Řekl mi Alex a já se na něj podívala. Oči jsem měla určitě opuchlé a obličej rudý, ale Alex se na mě pořád díval jako na nejkrásnější holku, co kdy viděl. 

,,Jmenuje se Damian. Už jsi jsi ho viděl..." Řekla jsem roztřepaným hlasem a opřela se o jeho rameno.

,,On ještě uvidí, jestli na tebe ještě jednou vůbec promluví." Řekl Alex a v očích mu tančily plamínky ohně. Byl rozzuřený. Kdo by ale nebyl rozzuřený, kdyby jeho přítelkyni někdo obtěžoval?

,,Má narážky na sex a nevhodné řeči na mou osobu a já už to nezvládám." Řekla jsem a rozbrečela se ještě víc.

,,Hajzl! Já to takhle nenechám." Řekl a rozčíleně se rozběhl z pokoje, pak se ale zarazil. Vlastně ani nevěděl, kde bydlí.

,,Kde bydlí?" Řekl a mnul si pěsti.

,,Dům napravo od nás." Zašeptala jsem a zhroutila se na postel. Nedokázala jsem už vše vydržet. Alex se ke mě ještě rozběhl a dal mi pusu na čelo.

,,Všechno se vyřeší princezno." Řekl a vyběhl z pokoje. Věděla jsem, že mu dá Alex pěknou nakládačku. Odkryla jsem teda deku a schovala se pod ní. Zachumlala jsem se co nejvíce to šlo a hlavu jsem si položila do hromady polštářů na mé posteli. 

☼☼☼☼☼

,,Vše je vyřešeno." Řekl hlas se shora a já divoce zamrkala.

,,Ty jsi spala?" Zeptal se a já odpověděla zabručením.

,,Promiň." Řekl a lehl si vedle mě.

,,Už tě nebude otravovat. Už se na tebe ani nikdy nepodívá." Zašeptal mi do ucha a já se pomalu usmála. Po chvíli, kdy jsem se rozkousla jsem se mu podívala do očí a své rty přitiskla na jeho. V té chvíli ve mě vybuchlo milion střípků pocitů jako vždy. Polibek byl  plný vášně, ale zároveň něhy. Byl tak jemný, ale zároveň tvrdý. Bylo to jako vždy šílené a já se do polibku usmívala. Rukama jsem mu cuchala vlasy, zatím co on mě držel v těsném objetí, z kterého jsem už nikdy nechtěla pryč, ale každý ví, že všechno někdy končí.

Po měsíci nový díl... Já vím... Moc se omlouvám. Raději vám už nic slibovat nebudu. Třeba bych to zase nedodržela. Nevím, jestli jsem s částí spokojená, ale to je vedlejší. Hlavně je šíleně krátká a za to se taky omlouvám.