That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola sedmnáctá

S ospalým zívnutím jsem se svezla na postel a pro sebe se usmála. Možná jsem včera šla spát celkem brzy, ale přitom jsem se neustále budila kvůli nočním můrám, v mém případě maličko zkresleným vzpomínkám z podzimu před třemi lety.

Strávila jsem potom asi hodinu na pláži. Půl hodiny běhu a půl hodiny sezení na vhlkém písku, který mi totálně zničil tepláky. Nadávala jsem celou cestu na hotel.

A i když jsem se potom snažila znovu usnout, pokaždé mi myslí proběhl ten děsivý obraz v koupelně. Já stála u zdi, Alison vedle mě. Třásla jsem se jako osika. A třásla jsem se ještě dlouho potom, v nemocnici. Alison to zařídila tak, aby se rodiče nic nedozvěděli, protože kdyby zjistili, co se opravdu stalo...

Nejspíš by mě vyhodili z domu.

A jelikož jsem byla po té události, teda více událostech pěkně vyčerpaná, bylo mi jasné, že by ty moje deprese nikdo nenechal jen tak. A když už jsem seděla týden zavřená v pokoji, proklínala celý svět a křičela na koberec, že jsem tupá, naivní a úplně k ničemu, přišel Drew s tím, že chce vědět, co se stalo.

A tahal to ze mě tak dlouho, dokud jsem nepřišla s tím, že chci jít studovat do Montany.

Ten výraz rodičů byl nezapomenutelný.

Znovu jsem zívla a přetočila se na bok. Zabořila jsem hlavu do polštáře a zavřela oči. Byla jsem maximálně unavená, takže příchod sladkého spánku netrval dlouho.

Dobrou noc, pánové.

Pohled Liss

Rozesmála jsem se nad tím, co právě Thea řekla. Lindsay složila hlavu do dlaní a nahlas zavyla smíchem.

"Theo, ty jsi pako!"

Moje černoška se také zasmála. "Jen jsem vyjádřila svůj názor."

Obrátila jsem svoji pozornost na Adriana, který mě pevně objímal kolem ramen. Díval se mi do očí, což mi na tváři znovu vyvolalo ten šťastný úsměv.

Bože. Nemohla jsem uvěřit, že jsem si ho vzala. Bylo to tak neskutečné. S ním jsem se opravdu cítila jako v pohádce. S ním jsem věřila na šťastné konce.

"Co je?" Zašeptala jsem.

"Seth je pryč dlouho," zavrtěl hlavou. Se zamračením jsem se otočila k východu z restaurace.

"Myslíš, že se Roxy něco stalo?" Zamumlala jsem směrem k mému manželovi, tak, aby nás Thea a Lindsay neslyšely. Obě však věnovaly pozornost mobilu a smály se na plné kolo.

"Jakože, třeba omdlela a tak?" Zajíkla jsem se.

Adrian zavrtěl hlavou. "To asi ne. Jenom znám Setha."

Kousla jsem se do rtu. "Ty myslíš... že..."

Pokrčil rameny. "Já nevím Liss."

Zapřemýšlela jsem nad tím. "Ale Roxy taková není. Doufám, že si to o ní nemyslíš?" Šeptla jsem a podívala se Adrianovi do jeho oceánsky modrých očí.

"Samozřejmě, že ne," usmál se na mě a dal mi sladkou pusu na čelo. Přitiskla jsem se k němu.

"Půjdeme zpět do hotelu, zavřeme se v pokoji a už nikdy nevylezeme," zabroukal mi do ucha. Zasmála jsem se tomu. Nedala jsem na sobě znát, jaký na mě měla jeho slova účinek.

"To víš, že jo. Dneska jdeme na pláž," oznámila jsem mu.

"Hej, Lisso, Adriane! Vím, že ta otázka není moc vhodná, ale už máte nějaká jména pro svý budoucí potomky?" Vyhrkla najednou Lindsay.

Žaludek se mi stáhl jako předtím. Děti. V poslední době pěkně nepříjemné téma. O tomhle jsem se rozhodně bavit nechtěla. Celou noc po rozlučce jsem kvůli tomu probrečela a teď hrozilo, že mi slzy zase potečou proudem.

"Ne, nemáme," odbyl ji Adrian jemně a pevně stiskl moji dlaň. Věděla jsem, že ho to taky nenechalo chladným. To mě právě trápilo nejvíc a měla jsem z toho výčitky svědomí. Cítila jsem se, jako bych měla v zádech vyrytý nápis VADNÁ.

Bylo mi z toho špatně.

"Hele, kdo jde," poznamenala Lindsay. Vrhla jsem pohled ke vchodu, kterým zrovna Seth vcházel do restaurace. Málem jsem vydechla úlevou.

Ano, byla jsem hodně paranoidní. A možná i zlá. Hodně zlá. Setha jsem neznala zas tak dobře na to, abych ho mohla soudit, ale znala jsem Roxy.

A slyšela jsem, co se o Sethovi povídalo. Nějak jsem podvědomě tušila, že takový býval kdysi i Adrian, ale Seth byl podle všeho takový i teď. K ženám neměl přílišnou úctu, bral je jako hračku, se kterou, když si dohraješ, prostě ji odhodíš jako smetí.

V žádném případě jsem nechtěla, aby si něco zkusil i na Roxy. Možná jsem ho měla ráda jako kamaráda, ale bez mrknutí oka bych byla schopná vraždit, kdyby si na naši nevinnou Roxy něco dovolil. A kdyby zase ona něco dovolila jemu, měla jsem pro ni připravenou pěknou promluvu do duše.

A myslím, že Adrian by mi milerád pomohl.

"No nazdar, kde ses zdržel tak dlouho?" Houkla na něj Thea.

Seth si sedl vedle ní na lavičku a nasadil svůj obvyklý arogantní úsměv.

"Doprovodit bloncku," zasmál se.

Adrian ho zpražil pohledem. "Má jméno."

Seth protočil panenky. "Roxy."

Bylo to definitivní. Nemusela jsem se ničeho bát. Roxy přesně takové typy neměla ráda.

A troufám si tvrdit, že ona Setha asi taky moc nezaujala.

Myslím.

..........

Půlnoční kapča :)

Snad vás potěšil pohled Liss ;) :)))