That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola čtyřicátá čtvrtá

Znáte to, když se vám kamarádka plete do milostných záležitostí?
,,Uhni, Šímo! Kdybys furt nekoukala po XYZ..."
A on to slyší a vy se hodláte propadnout až do jádra země?
... samozřejmě, taky na to reaguje svým ,,Ooooou". Přičemž znovu vytasí svůj rozkošný kosti-rozpouštějící úsměv...
Však počkej na dveře, drahý.

Zpět k příběhu.

Kapitola o ničem. Tři, dva, jedna:
....... . ......... . ........
,,To nemyslíte vážně," rozesmála se Lissa a při pohledu na velké ruské kolo zavrtěla hlavou.

,,Taky můžete jít s námi, víte?" Nabídl jim Seth a opřel se o plechový sloupek za ním.

Adrian si prohrábl své husté tmavé vlasy a nervózně si mě prohlédl. Jako by nemohl uvěřit, že to byl všechno můj nápad.

,,Tak a co kdybychom šli taky?" Přidala se Thea a dloubla loktem do Lindsay. Ta si zrovna přihlížela svůj nový úlovek, tedy porcelánovou rybku.

Liss si skousla spodní ret. ,,Já nevím."

Rozhodla jsem se to vzít do vlastních rukou. ,,Dřív s tebou byla větší zábava, Liss."

Vytřeštila oči. Nakonec se jen ušklíbla a otočila se k Adrianovi. ,,Jdeme taky, ne?"

Oslovený se nejdřív zamračil, ale když pohlédl na mě a Setha, jeho mračení nahradil potměšilý úsměv. ,,Sethe, ty už se nebojíš výšek?"

Seth se zasmál. ,,Asi si mě s někým pleteš, Adíku."

Adrianovi zacukaly koutky. ,,To určitě. Až nahoře omdlí, shoď ho." To patřilo mně. Rozesmála jsem se.

Seth Adriana zpražil pohledem. Potom se otočil k Lisse. ,,Je to zbabělec. Bude pištět jako holka, uvidíš."

Liss se zasmála. Thea si odfrkla.

,,Až bude pištět, Liss ho umlčí," poznamenala Lindsay a Lissa zčervenala.

Zhoupla jsem se na patách. ,,Dobře. Tak pojďme pro lístky, jo?"

Dvojice byly jasné hned. Podle všeho si Lindsay a Thea povídaly o něčem soukromém a Adriana s Lissou ani nenapadlo se rozdělit. Seth si tak sedl se mnou na dřevěnou lavici pro dva. Obsluha přes nás zahákla kovovou zabránu a já se jí pevně zachytila.

Kolotoč se rozjel.

Zbytek party ,,jel" před námi, takže Seth mohl sedět těsně vedle mě a nikdo si ničeho nevšiml.

,,Nemyslíš, že něco tuší?" Zeptala jsem se ho tiše a opřela si hlavu o opěradlo.

Nechápavě svraštil obočí. ,,Kdo? Co?"

,,No ostatní. Jestli jim nepřijde divný... že jsme třeba pořád spolu a že po tobě neštěkám."

Zasmál se. ,,Pořád spolu? Neboj se. Myslím, že mají svých problémů až nad hlavu. Kašli na to."

Přikývla jsem. Měl pravdu.

Když jsme vyjeli výš, naskytl se mi pohled na nádhernou santabarbarskou krajinu. S úžasem jsem si povzdechla a zadívala se na palmy, domy a vrcholky hor v dálce.

,,Krása," žasla jsem.

Otočila jsem hlavu k Sethovi, který mě upřeně pozoroval. Ani jen netušil, co se mnou každý pohled do jeho temně hnědých očí dělal. Propaloval se do mě jako žhavé olovo.

Unikl mi slabý vzdech.

Překvapením povytáhl obočí, ale bouřlivé jiskry v očích už skrýt nedokázal. Najednou jsem úplně zapomněla na opatrnost a to, že když Lissa třeba jen trochu pootočí hlavu, uvidí nás a všechno praskne. V tu chvíli mi to však bylo úplně jedno.