That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola šedesátá sedmá

Seth

Tak tohle jsem vážně přehnal.

S touhle myšlenkou jsem nešťastně zasténal a převalil se na druhý bok. To jsem ovšem nečekal, že se natáhnu do prázdna a žuchnu na koberec.

Což mé kocovině moc nezadalo.

Zasmál jsem se nad svojí blbostí a otevřel oči. Pořád jsem ležel na břichu a zíral na hladká vlákna světlého koberce, který mě škrábal na dlaních.

Zamlžilo se mi před očima. Pomalu jsem si začal uvědomovat, že se už více nenacházím ani na večírku, ale ani ve svém hotelovém pokoji.

Zaslechl jsem zvuky aut a troubení zvenčí a nakonec i třískání nádobí a tichou hudbu.

Co to-

,,Dobrý ráno. Doufám, že máš rád lívance, protože mě fakt nic jinýho nenapadlo. Mimochodem, až skončíš s okousáváním mého koberce, mohl by ses trochu dát dohromady a zavolat svý šéfový."

Při zvuku toho hlasu jsem sebou trhl a rychle zvedl hlavu. Musel jsem vypadat jako opilý lachtan, nebo nějaký pablb provozující jógu v cizím bytě, ale to mi v té chvíli nějak nepřišlo. Spíš mě zarazil pohled na uculující se blondýnku, která postávala u plotny a v ruce třímala velkou lžičku a sklenici s džemem - nebo mi to tak přišlo.

Co mě však úplně připravilo o řeč, byl její outfit: stála přede mnou jen ve velkém tričku s potiskem... Což jí sotva dosahovalo pod zadek.

Můj ty Kriste... Roxy.

,,Přišel jsi o řeč?" Naklonila hlavu do strany a škodolibě se zasmála. ,,Kdybych s tebou kdysi nespala, řekla bych, že jsi panic," zašvitořila a v jejích zelenkavých očích se zatřpytily slzy.

Všechno mi to začalo postupně docházet. Beze slova jsem se zase vyškrábal na pohovku a opřel si hlavu o její opěrku. ,,Do hajzlu," zamumlal jsem.

Se zvědavostí jsem si začal prohlížet místnost, ve které jsem se momentálně nacházel.

Naproti pohovce stál konferenční stolek ze skla, na kterém byla položena sklenice s vodou. Vedle stolku se nacházela drobná televize a o kousek dál byly dveře, které nejspíš vedly ven z bytu.

Roxy stála u kuchyňského koutku, jenž se skládal z pár skříněk, mikrovlnky, lednice, dřezu, trouby a plotny, kde právě blondýnka něco připravovala. Celé to tu bylo takové malinké, ale útulné a kompletně se to hodilo k tomu, jak jsem Roxy kdysi odhadoval.

,,Do hajzlu?" Zopakovala nevěřícně moje slova a otočila se zase k pánvičce. ,,Hajzl je v koupelně, tamty dveře." Ukázala.

,,Jsi vtipná," zavrčel jsem sarkasticky.

,,Jsem ráda, že jsem tě pobavila."

Zněla celkem naštvaně. Ani jsem se jí nedivil.

Jediným pohledem na svoje oblečení jsem zjistil, že jsem včera musel být vážně na sračky.

Vzpomněl jsem si na to, co říkala o Harrisové. ,,Tys jí nevolala?"

Uchechtla se. ,,Aby za vás člověk všechno vyřizoval, že? Co obličej, hrdino?"

Zamračil jsem se a dotkl se svého spodního rtu.

,,Koupelna, Sethe. Fakt."

Zvedl jsem se z pohovky a s palčivou bolestí v hlavě jsem se dopotácel ke dveřím, které mi Roxy ukázala. Měla to tu vážně drobné a já se skoro musel tlačit, abych nenarazil do sprchy, když jsem se chtěl podívat do zrcadla, co je špatně.