Kapitola třicátá osmá

3.9K 341 89
                                    

Pohled Seth

,,Byl pozitivní," řekla a zadívala se mi do očí. V těch jejích byla bolest a zklamání. Seděla mi na klíně, dívala se na mě a čekala na moji reakci. A já se opravdu jen držel, abych na místě nezešílel, protože to jsem rozhodně chtěl udělat.

Rozdýchával jsem to ještě dlouhou chvíli a potom prostě vyhrkl tu největší kravinu, která mi přišla na jazyk: ,,Tys byla těhotná?" A k tomu mi přeskočil hlas, za co jsem se momentálně dost nesnášel.

Zavřela oči a pevně stiskla látku mého mokrého trička. Brada se jí zatřásla.

,,Roxy, zlato?"

Pousmála se. Konečně.

,,První věc, kterou jsem udělala..." uchechtla se. ,,No, zavolala jsem Paulovi."

Zavrčel jsem. To jméno jsem začal z duše nesnášet. Přísahal jsem si, že kdybych toho parchanta teď někde potkal, zabil bych ho.

,,Musela jsem mu to říct," zašeptala Roxy směrem ke mně. Nejspíš si moje zavrčení vyložila úplně jinak.

,,Chápu to. Co na to řekl?"

Znovu se ušklíbla. ,,No víš, on to nebral. Úplně mě ignoroval. Stepovala jsem v koupelně u dveří a doufala, že Drewovi nic nedojde. Lisse ani Thee jsem taky nic nemohla říct. Vždyť ani nevěděly, že jsem někoho měla a já to už nechtěla komplikovat."

,,A řekla jsi to někomu?" Zajímal jsem se.

Usmála se. ,,Jo. Drewově snoubence Alison. Slíbila, že mi pomůže. A taky jo. A... řekla, že až to půjde vidět, pomůže mi to oznámit rodičům..."

Zastavil jsem ji. Něco na tom, co říkala, mi nesedělo. ,,Až to půjde vidět? Cože? Říkala jsi, že jsi nechtěla, aby někdo věděl... ty sis to nenechala vzít?"

Roxy sebou trhla a nasadila tak bolestný pohled, že jsem se okamžitě začal proklínat za to, že jsem se vůbec ozval. ,,Roxy-"

,,Bylo to Paulovo," zaslzela. ,,Ale já si myslela..."

Odmlčela se. Mezi zuby drtila spodní ret a znovu mi koukala na hrudník. Odmítala se mi podívat do očí.

,,Byla jsem děsně pitomá. Alison mi řekla, že to bude v pohodě, když si to nechám, ale musíme na to připravit rodiče. A já už si připravila, co řeknu Lisse a Thee. Opravdu jsem uvažovala o tom, že jsem na dítě přece mladá a byla jsem. Jenže bylo to všechno, co mi po té ohromné lásce zbylo. Říkala jsem mu Malý zázrak. Dva týdny malých zázraků."

Dva týdny?

,,Vlastně tři dny. Protože po třech dnech mě Alison vzala ke své lékařce a tam zjistili, že opravdu těhotná jsem," usmála se. ,,Ale dítě se rozhodlo usadit trošku jinde, než by mělo."

Zamračil jsem se. ,,Jak to myslíš?"

Vzlykla. ,,O dva týdny později jsem o svůj malý zázrak přišla."

Ale ne...

,,To mě mrzí," řekl jsem.

,,Nemusí. Doktorka říkala, že jestli nechci okamžitě podstoupit zákrok, mám s tím stejně počítat, protože šance byla extrémně malá. To jsem zrovna byla u Alison doma, koukaly jsme film a mně začalo být špatně. Ten pocit, když jsem si uvědomila, že je konec... jako by jedna moje část zemřela s ním. A potom jsem prostě odjela. V lednu jsem nastoupila na univerzitu a začala od začátku. A nikomu jsem nic neřekla."

Povzdechla si a setřela si slzy, které jí znovu stékaly po tváři. Zase ode mě odvracela pohled. Docela mi to ubližovalo. Chtěl jsem se jí podívat do očí, chtěl jsem spatřit její úsměv. Nemohl jsem se dívat na její smutné já. Na tu sklíčenou Roxy, která mi teď seděla na klíně a odhalovala mi svoje tajemství, které ji po celé tři roky tolik sužovalo. Už jsem chápal, proč si mě tolik nechtěla pustit k tělu. Proč vždycky tak vyváděla.

Jenže teď s tím byl konec. Musela mi věřit, když se mi svěřila. A já chtěl, aby mi věřila už ve všem.

,,Roxy?" Oslovil jsem ji. Vzhlédla. Natáhl jsem se k ní a uchopil její tváře do dlaní. Přiblížil jsem svůj obličej co nejblíž k tomu jejímu a bez varování ji políbil. Cítil jsem, že mi obmotala ruce kolem krku a sám pro sebe jsem se usmál. I ona vyloudila úsměv.

Odtáhl jsem se jen na pár centimetrů. Pozorně jsem si ji prohlédl a zaznamenal, že už není tak mrtvolně bledá jako před chvílí. Do jejích tváří se nahrnula krev a do očí zase její kouzelná jiskra.

,,Nedokážu na ten včerejšek zapomenout," hlesl jsem. Zavřela oči.

,,Nedokážu si tě vymazat z mysli," přiznal jsem. Tentokrát oči šokem vyvalila. ,,A ať už namítneš cokoliv, nezbavíš se mě."

Sladce se zasmála. ,,Sethe-"

,,Děsně mě mrzí, co se ti stalo. Popravdě, nejradši bych tomu volovi jednu nebo dvě střelil. Nezasloužil si tě. A já si tě taky nezasloužím a vím to. Ale budu se snažit a... otravovat tě tak dlouho, dokud mi nekývneš na společný duet ve vaně."

Viděl jsem už plno pohledů, které dokázaly zabíjet, ale ten Roxyin by vykuchal i slona.

,,Aha, jasně," zavrčela.

,,Můžeme zůstat oblečení. Vana taky nemusí být plná, zlato. Budeme prostě sedět v prázdné vaně, brnkat na kytaru a zpívat Derulovu Stupid love," navrhl jsem a tím Roxy zase rozesmál. Ten zvuk mě hřál na duši. Dal bych všechno za to, aby se takhle smála pořád.

,,Jsi trubka," setřela si poslední slzy a zasmála se.

,,Tvoje?" Hlesl jsem. Smích ji rázem přešel. Upřela na mě své hnědozelené oči a jenom se mírně uculila.

,,Myslím to vážně," zašeptal jsem.

,,Co? Tu vanu?"

Zasmál jsem se. Věděla moc dobře, o čem mluvím. ,,Tu taky. Ale především to, že na tu noc s tebou nechci a nemůžu zapomenout. Byla až moc výjimečná. Byla s tebou."

Polkla. ,,Mám strach," naznačila rty a znovu se zasmušila.

Chápal jsem ji. ,,Já taky. Ale můžeme to spolu zkusit a až pak dělat závěry, co myslíš?"

Zalapala po dechu. ,,Počkej, ty se mnou chceš mít vztah?" Vypadala, že teď mi nevěří už ani slovo.

,,Chci to zkusit."

,,Ne, nechceš."

,,Jo, chci."

,,Je to moc narychlo," namítla a skousla si ret. ,,Nemůžeme spolu... ty..."

Beze slova jsem znovu spojil naše rty, tentokrát s větší dravostí. Chtěl jsem, aby věděla, že svou 'nabídku' myslím zcela vážně.

Odtáhla se a lapala po dechu. Tak roztomilá.

,,Přísahám, že ti neublížím. A ráno budu ležet vedle tebe a už nikomu nedovolím, aby ti udělal něco podobného, co ten zmetek. Roxy, no tak. Dej mi šanci."

Hleděla mi do očí a nejspíš přemýšlela. Nakonec se jen usmála a tentokrát to byla ona, kdo spojil naše rty v polibku.

Odtáhla se a já se zamračil. ,,Mám to brát jako odpověď?"

Uchechtla se. ,,Ber to jak chceš. Ale jestli mě teď hned odtud nedostaneš, bude ti to na nic, protože mrznu. Dívej," ukázala ven a lípla mi jednu sladkou pusu na tvář. ,,Už neprší."

.....
Snad to není moc narychlo :)

Tak snad jste spokojení <3

Love your
Chrissy


That Cute Blonde || NM, Part 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat