That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola čtyřicátá první

,,To ne," se smíchem jsem zabořila hlavu do polštáře. Seth vedle mě také potlačoval záchvat smíchu, ale jemu to šlo očividně líp než mně.

,,To nemyslíš vážně," zaúpěla jsem. Díky svitu měsíce jsem mohla rozeznat nějaké rysy Sethova obličeje, což mě v tuto chvíli bůhví proč tak uklidňovalo.

Zůstal u mě na noc. Dohodli jsme se, že ráno musí nějak rychle a hlavně nepozorovaně zmizet. Pořád jsem z něj sice nedostala, jak překonal ten balkón, ale zato jsem se o něm za poslední hodinu dozvěděla plno nových věcí. Většina z nich mě zaskočila a většině z té většiny jsem se nemohla přestat smát.

,,Profesor mě poslal do ředitelny, ale jelikož jsme si s ředitelkou vždycky docela rozuměli, nedostal jsem žádný závažný trest."

,,Jsi pako," oznámila jsem mu a palcem ho pohladila po tváři. I v tom šeru jsem postřehla, jak se usmál.

,,Tvoje?" Hlesl. Stáhla jsem ruku zpátky. Přemýšlela jsem nad odpovědí, nad něčím vtipným, protože být vážná v téhle chvíli by znamenalo si uvědomit, co opravdu dělám.

Seth ležel vedle mě a čekal. Celý týden, který jsme strávili v Santa Barbaře, si mě dobíral a já mu to oplácela. Celý týden jsem ho měla za obyčejného děvkaře. Tak ho všichni znali. Tak o něm mluvili.

Jenže to asi neznali Sethovu druhou stránku. Dokázal být i anděl, když chtěl. Poslední dobou, když byl se mnou, odešly arogance a drzost na dovolenou. Tahle jeho stránka mě uchvacovala a roznášela mi po těle příjemné teplo, které mi obalovalo i moje už tři roky chladné srdce.

Svýma očima, rty a hlasem roztápěl ledovou královnu.

,,Moje," přikývla jsem. Zaslechla jsem, jak se uculil.

,,A řekneš mi taky něco o sobě?" Zeptal se najednou. Kousla jsem se do rtu a zapřemýšlela, co bych mu asi tak mohla říct.

,,Co chceš vědět?" Zeptala jsem se ho.

Povzdechl si. ,,Všechno."

,,Ale to je na dlouho," namítla jsem s úsměvem.

,,Já mám čas, Roxy."

V hlavě mi to šrotovalo. ,,Víš, že mám bráchu? Staršího."

Přikývl. ,,Jo, to vím."

Zamyslela jsem se. ,,A ty máš sourozence? O téhle stránce tvé osobnosti jsme se ještě nebavili. Co tvoje rodina?"

Mlčel.

,,Sethe?"

Nervózně se zasmál. ,,Bavíme se přece o tobě, ne?"

Nechtěl mluvit o své rodině. To bylo celkem špatné znamení.

Bála jsem se ho dál vyptávat, tak jsem zase změnila téma. ,,Co dál?"

,,Hm," pokrčil rameny. ,,Oblíbený dezert?"

Vyloudila jsem podezřívavý úsměv. ,,Co?"

,,No?" Pobídl mě k mluvení.

Povzdechla jsem si a zamrkala do tmy. Dezert? Hm...

,,Crème brûlée," vyhrkla jsem nakonec a vzápětí dostala chuť na karamel. Zaslechla jsem tichý smích, který mi zase rozehnal krev.

,,Dostal jsem chuť na sladký," zašeptal mi do ucha. Tentokrát jsem to byla já, kdo se snažil zadržet smích.

,,Tak proto ses ptal, mlsoune?" Zeptala jsem se s neskrývaným údivem.

Neodpověděl. Chvíli jsem si myslela, že zaspal, ale potom jsem ucítila, jak mi odhrnuje pramen vlasů z tváře. Zavřela jsem oči a usmála se.

,,Roxy?"

,,Hm?"

,,Já ti neublížím."

Trhla jsem sebou. ,,Co?"

Povzdechl si. ,,Svěřila ses mi."

Polkla jsem knedlík v krku. ,,Jo."

,,Neudělám ti to, co on. Neudělám nic, co by ti ublížilo."

Zaskočilo mě to. ,,Jak to souvisí-"

Naklonil se ke mně a dal mi jednu malou pusu do koutku rtů. ,,Prostě mi věř. Neublížím ti."

........
Po dlooooouhé době se zase hlásím :D

Moc se omlouvám za tak dlouhou pauzu a ještě víc za tak nudnou kapitolu prakticky o ničem. Poslední měsíc mám blok :((

Další přidám co nejdřív, snad :)))

Vaše
Chrissy

..