Kapitola jedenáctá

4.4K 296 51
                                    

Teď koukám Twilight Ságu- Breaking Down :DDD a... SEEEETH :DDDD

Ty časy, když jsem ten příběh okopčila a napsala úplně stejný příběh, kde jsem jen zaměnila jména a děj čtvrtého dílu.

Sladké časy v družině.
.........

Po zbytek letu jsem se snažila si od něj udržovat bezpečnou vzdálenost, což bylo teda pěkně těžké, když se Seth roztahoval jak velká tlustá kráva. Nic proti krávám.

Když letuška oznámila, že budeme přistávat, nahlas jsem si oddechla. Nikdy jsem nebyla šťastnější než teď.

Jenže nadšení mě okamžitě přešlo, když mi došlo, že Seth mě zaraženě sleduje.

"Co?" Zeptala jsem se.

"Nic," odsekl.

Povytáhla jsem nad tím obočí. Fájn. Takže tentokrát bude hrát uraženého on.

Přistáli jsme. Skoro jsem zajásala. Lidé začali po jednom vystupovat a já se také chtěla vyřítit ven z letadla, jenže...

"Dělej!" Křikla jsem po svém letadlovém sousedovi.

"Máme čas." Odbyl mě a nechal projít další starší pár.

Ruply mi nervy. I když jsem pořád nechápala, proč jsem z něj byla ještě před chvílí tak trochu mimo, teď jsem vyskočila s cílem se kolem něj protáhnout rychle jako lasička... a ještě rychleji.

Přitiskla jsem se na sedadla před námi a zkusila projít mezi nimi a Sethem. Jenže ten vůl zrovna natáhl ty svoje debilní nohy a já zakopla.

Na poslední chvíli jsem našla svou ztracenou rovnováhu a nespadla mu přímo do náruče.

"Tos přehnal!" Vykřikla jsem a stoupla si do uličky.

Šibalsky se usmál. "Ale Roxy. Odkdy si tykáme?"

Zrudla jsem. Krypl.

"S dovolením, slečno." Ozvalo se za mnou. Ohlédla jsem se. Usmívala se na mě starší paní a za ní stála celá řada lidí, kteří by asi rádi vystoupili, kdyby jim v tom nepřekážela jedna tupá blondýna.

Tou tupou blondýnou jsem myslela mě, ale to vám asi došlo.

S omluvou jsem si přitiskla svou kabelku k tělu a vydala se uličkou k východu z letadla. Byla jsem rudá hanbou a vztekem.

Venku jsem našla Lissu, Adriana, Lindsay a Theu a přidala jsem se k nim. Seth došel hned po mně.

"Vítejte v Santa Barbaře!" Prohlásil Adrian a Liss se vedle něj roztomile zasmála.

Bylo tu o něco tepleji než v Santa Rose. Rozhlédla jsem se kolem a i navzdory tomu nesnesitelnému chlapovi, co stál vedle mě, jsem se pousmála. Počasí v Montaně určitě nebylo tak pohádkové jako v Kalifornii.

Kdyby se nestalo to, co se stalo... možná bych tu zůstala. Možná bych teď měla přítele, který by mě miloval a já jeho. Možná bych měla štěstí.

Mohla bych snad být někdy úplně šťastná po tom, co se stalo před třemi lety?

..
"Jsi v pořádku?"

Liss s Adrianem zavolali taxíky (ano, dva), které nás měly odvézt k hotelu, kde jsme měli těch deset dní bydlet. V prvním jsem seděla já, Thea a Lindsay. V tom druhém novomanželé a Seth.

Naštěstí už jsem se s ním nemusela tlačit v uzavřeném prostoru.

"Roxy!"

Polekaně jsem vzhlédla. Lindsay a Thea mě starostlivě pozorovaly.

"Co?" Zeptala jsem se zaskočeně.

Lindsay protočila panenky. "Ach jo. Zamilovala ses, nebo co?"

Kdysi...

"Do koho?" Zarazila jsem se.

Thea se rozesmála. "To byla řečnická otázka. Jsi v poslední době hrozně tichá, zlato."

"Vždycky jsem byla tichá." Namítla jsem.

"Ne. Vždycky jsi byla stydlivě tichá. Vždycky jsi měla červené tváře, úsměv na obličeji a očka ti zářila nadšením. Teď jsi prostě tichá. Jako tělo bez duše."

"Lásko? Co je?"

"Nic, Roxy."

"Fakt? Připadáš mi jako tělo bez duše. Stalo se něco? Pověz mi to."

"Roxy, řekl jsem, že mi nic není!"

Trhla jsem sebou. "Jsem unavená. To je vše." Odbyla jsem je.

"Ale-"začala Lindsay.

"Konec diskuze." Zatrhla jsem to. Obě ztichly.

A zticha byly i po zbytek cesty. Když už, bavily se jen mezi sebou.

Taxík zpomalil. Vyhlédla jsem oknem ven a oněmela úžasem. Právě jsem se dívala na Montecito Inn, hotel, ve kterém jsme měli dalších deset dní bydlet. Byl obrovský, už zvenčí luxusní a jedním slovem naprosto pohádkový.

Taxikář zaparkoval před branami postavenými kolem hotelu. Já a holky jsme vystoupily a řidič hned s námi, aby nám následně podal zavazadla z kufru auta.

"Krása, co?" Ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a zjistila, že druhé auto už tu také stojí. Adrian a Seth si zrovna brali své tašky.

"Úžasný!" Zajásala Thea a Lindsay se tomu zasmála.

"Tak se teda půjdeme nahlásit na recepci," navrhl Adrian a my všichni souhlasně přikývli a vydali se do budovy.

......

Kapča zase možná zítra.

Teď budu mít trochu složitý týden :D

:))) Love ya, babes.

Chrissy


That Cute Blonde || NM, Part 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat