That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola padesátá první

Seth

Jako malý jsem miloval sladké. Se svou sestrou Biancou jsme si schovávali malé čokoládové bonbóny, aby na ně nepřišli naši starší bráchové.

Ve svých dvanácti letech, kdy po mně můj bratr Ambrose vyjel, jsem si uvědomil, že takové tlusté prasátko jako já nemá žádnou šanci, a tak jsem dal na tři roky sladkému sbohem a pak začal cvičit.

V šestnácti letech jsem přemohl i Ambrose, Joela i Rickyho. Tehdy jsme se se sestrou úplně odcizili.

Je fajn trochu popřemýšlet o životě a minulosti. Myslet na to dobré, hlavně když si uvědomíte, že za chvilku nejspíš bude po vás.

,,Adriane," Lissa k němu opatrně přistoupila a střelila po nás omluvným pohledem. Chytila ho za paži a ztěžka polkla. ,,Není to naše věc."

Adrian mlčel. Stál tam a zíral.

Roxy se opatrně zvedla z lehátka a nervózně si odkašlala. Taky jsem se postavil a vzal ji kolem pasu. Což byla nejspíš ta nejvíc riskantní věc, kterou jsem teď mohl udělat.

Ale Adriana to přinutilo mluvit. ,,Vy," ukázal na nás. ,,Jste spolu?"

Roxy se otočila na mě. Chtěla se ujistit, že z toho teď nevycouvám. Tu nejistotu jsem ji vyčetl z očí a zabolelo mě to.

,,Hele, co kdybychom to probrali někde v klidu? Děláme tu lidem divadlo," navrhla Lissa tiše.

,,Dobře," přikývl Adrian.

...

Lissa seděla s Roxy na posteli v manželském apartmá, Adrian se opíral o zeď u okna a já stál na druhé straně pokoje.

,,Takže," začal Adrian, ,,kdy, ehm, tohle začalo?"

Roxy si kousala ret. ,,No..."

,,Stejně je to naše věc, Adriane," vtrhl jsem do toho. Liss zbledla a Roxy mě zpražila pohledem. S Adrianem to však ani nehlo.

,,Jo, to máš pravdu," zavrčel. Blýsklo mu v očích. ,,Můžeš na moment?" Ukázal na dveře.

Vyšli jsme na chodbu. ,,Takže?" Pobídl jsem ho.

Povzdechl si. ,,Pamatuješ, co jsem ti říkal na svatbě?"

Přikývl jsem.

,,Proč Roxy?"

Zamračil jsem se. ,,Máš s Roxy problém?"

Ušklíbl se. ,,Ne, nemám problém s Roxy. Prostě mi vadí, že jste ze mě za zády dělali debila, Sethe. Lissa to ví taky. A to mě štve ještě víc."

Ehm.

,,Lissa se to dozvěděla dneska, když nás viděla spolu v mém pokoji," bránil jsem ji.

Adrian pohoršeně nakrčil nos. ,,To si snad děláš srandu. Ty jsi s Roxy... to snad není pravda."

Založil jsem si ruce na hrudi. ,,Do toho ti nic není, rozumíš?"

Zachechtal se. ,,Hele, jinak. Roxy beru skoro jako sestru. Liss si o ni celý ty roky dělala starosti. Sice Rox neznám tak dobře jako například Lindsay, ale ujišťuju tě, že jestli se dozvím, že jsi jí něco udělal, půjdu po tobě."

Ve mně to vřelo. Hodně. ,,Já myslel, že budeš držet spíš při mně, víš?"

Pokrčil rameny. ,,Sethe, já tě znám. Ta holka tě omrzí. Všechno ti začne lézt na nervy. Roxy studuje poslední ročník v Montaně, zatímco ty vysedáváš v kanclu v Kanadě. Vztahy na dálku? Ty to nedáš."

Skoro jsem cítil, jak mi vychází pára z uší. ,,Tak to mě asi neznáš," hlesl jsem.

Složil hlavu do dlaní. ,,Ach Bože."

,,Věděl jsem, že to nepochopíš," odfrkl jsem si a sklopil zrak k zemi. Viděl jsem červeně.

Zvedl hlavu. ,,Tohle už jsem jednou slyšel. A víš, jak to dopadlo? Po několika měsících ti oznámila, že Hadley má kvůli tobě deprese a už tě v životě nechce vidět. S úsměvem tě vykoply z bytu! Za jak dlouho přijde Roxy, že jsi jí udělal to samý? Za jak dlouho přijdeš zase ty, že to nevyšlo?"

,,Nemusíš se do toho motat!" Vykřikl jsem.

Probodával mě pohledem. ,,Nech tu holku být."

Skoro jsem se rozesmál. ,,Člověk by řekl, že ji chceš sám. Jenže to je absurdní, protože jsi do Lissy tak zamilovaný, že na štěstí ostatních dlabeš! Co třeba to vzít z té strany, že mi na ní záleží? Co třeba si aspoň připustit, že ta holka pro mě znamená víc?"

Sarkastický smích. ,,To snad ne."

,,Víš, čím si prošla? Slíbil jsem jí, že jí neublížím a ten slib hodlám splnit! Viděl jsem ji na dně a znovu ji takhle vidět nechci!"

Pár lidí vyšlo z pokoje a zamračilo se na nás. Někteří zase zalezli zpátky do apartmánu, jiní zůstali na chodbě.

,,A ty víš, čím si prošla?" Vrčel.

,,Jo, protože se mi svěřila. Věří mi, Adriane. Nepleť se do toho, nechápeš to. Nech mě a Roxy být."

Otočil hlavu. Taky jsem tam nasměroval pohled a zjistil, že na mě Roxy kouká a uslzenýma očima mě tiše prosí, abych to nechal tak.

,,Adriane, přestaň," špitla Lissa. Ta stála za ní. ,,Seth má pravdu. Je to jen a jenom jejich věc. Nemáme právo jim do toho zasahovat."

Nehnul se z místa.

,,Adie?" Oslovila ho přezdívkou.

Roxy se vydala ke mně. Pořád jsem měl chuť někomu vrazit, takže to byl celkem odvážný kousek. Opatrně mě vzala za paži a zatřásla se mnou.

,,Sethe, podívej se na mě," poprosila mě. Jenže já dál skenoval pohledem Adriana. Zklamalo mě, že mi nevěřil a že si o mně myslel jen to nejhorší. Ano, viděl ty slzy, za které jsem kdysi mohl a viděl taky můj smích, když jsem ty slzy ráno opouštěl a hned ten večer způsoboval další.

Jenže tohle od něj bylo kruté.

Lissa stála u Adriana. ,,Přestaň, dobře? Buď v klidu. Zajdeme na oběd a všechno probereme?"

Otočil se k ní. ,,A tys to věděla. Chtěla jsi to přede mnou taky tajit? Myslela sis, že to neunesu? Jo, jsem v šoku. A nejsem ani trochu nadšený. Ale " zavrtěl hlavou. Liss se v očích mihla bolest.

,,Hele, přestaň mě obviňovat," ohradila se. Když si všiml, jak se jeho střed vesmíru tváři, uvolnil svůj výraz a zbledl.

Podíval se na mě. ,,Jedna blbost. Rozbuška."

,,Jdi někam, jo?" Křikl jsem po něm. Roxy mě jemně strčila loktem do žeber.

,,Jdeme, jo?" Navrhla Liss a bez dalších slov ho odvedla do pokoje. Lidé na chodbě si konečně uvědomili, že představení právě skončilo, a vrátili se na pokoje.

Roxy mi otočila hlavu tak, abych se na ni podíval. ,,Sethe, prosím. Vnímej."

Vydechl jsem zadržovaný vzduch a přitáhl si ji do náruče. Levandulová vůně jejího parfému mě udeřila do nosu jako dělová koule. Přitiskl jsem si ji k sobě ještě víc.

,,Umačkáš mě," zasmála se.

,,Říkal jsem to," zašeptal jsem jí do světlých vlasů.

Zvedla oči. ,,A co?"

S úsměvem jsem ji kousl do spodního rtu. Zalapala po dechu. ,,Je mi jedno, jestli to Adíkovi nevoní. Nenechám nikoho, aby mi tě vzal."

........

Zase kratší část. A zase o ničem, no...

Další přidám znovu co nejdřív :))) promýšlím konec a mám dvě verze, ale teď nevím, kterou sem hodím.

A já si jdu chystat šibenici.

Chrissy