That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola třicátá třetí

Někteří lidé mají několik stádií nálad, které se mění postupně přes jeden den. O stadium šílených nápadů se hlásí noční hodiny, zato první sluneční paprsky si přivlastňují stadium obviňování, křiku a neskutečné sebelítosti.

Teda, tohle je vlastně můj případ.

Ráno vysvitlo slunce a zaplavilo pokoj mírným slunečním světlem. Několik paprsků se rozhodlo mě otravovat a probudit z krásného snění.

Pomalu jsem otevřela oči a zamžourala na noční stolek. Unaveně jsem se pousmála a zívla. Zatím mi ještě nic nedošlo.

Neměla jsem tu svůj mobil, což bylo nejen otrávné, jelikož jsem nemohla zkontrolovat čas, ale taky divné, protože já svůj mobil nikdy jen tak někam nehodím.

A ta ta tá... pak mi to docvaklo.

Polil mě ledový pot. Rychle jsem si sedla a otočila hlavu doleva, kde, aj sakra, spal Seth. Ležel na boku, otočený směrem ke mně. Vypadal hrozně roztomile. Byl tak sladký, když spal.

Roxy, okamžitě přestaň! Tohle je průšvih!

Od pasu dolů ho sice zakrývala deka, ale od pasu nahoru ho nezakrývalo absolutně nic. Za jiné situace bych se k němu přitiskla a rozplývala se nad jeho totálně perfektním bříškem, ale teď jsem to prostě udělat nemohla. A mělo to hned několik důvodů.

Zaprvé, byla jsem tak trochu vyděšená z toho, kam až jsem byla schopná včera večer zajít. Události nabraly nečekaný spád a já si tím nejspíš dost ublížila. Za tohle se budu proklínat do konce života. Včera mi to sice došlo, ale to jsem měla mozek a tělo zaslepené touhou, která nešla ovládat. Byla jsem prostě blbá, no.

Zadruhé, věděla jsem, že Seth není ten typ, ke kterému se ráno přitulíte, budete požírat snídani v posteli a vědět, že zůstane už po zbytek vašeho nicotného života, tím pádem se k němu můžete tisknout jak dlouho chcete a oplácet mu sladké polibky na dobré ráno, nedbaje na to, že dech vás obou by nejspíš zabil nějaké malé nevinné zvířátko. Seth je právě ten typ, co zmizí, jen co vysvitne slunce. Nikdy už nezavolá. Jen co bude po všem, vyřadí vás ze svého života. Žádné závazky.

Zatřetí, měla jsem dojem, že když se okamžitě neobjevím ve svém pokoji v patře nad námi, Thea mě sežere zaživa.

A i když mě Seth někdy vyloženě štval, byl až sakra hezký a skvělý na to, aby mu Adrian něco udělal.

Byla jsem si jistá, že by toho byl schopný. Už kvůli Lisse, která s mými vztahy nikdy nesouhlasila. I když, já zatím chodila jenom s dvěma. S jedním. Ani s jedním... ve třinácti se tomu stejně nedá říkat chození a ehm, s Paulem jsem taky doopravdy nechodila.

Eeej, tak asi proto s tím Liss moc nesympatizovala.

Zpátky k věci. Upustíme od myšlenek na druhé pohlaví a Sethovo bříško a začneme se věnovat radši, hm-mm...

Jo, už vím. Kde je moje oblečení?

Rychle jsem vyskočila z postele a sebrala ze země své džíny, crop top a, jaj, tmavě fialové krajkové spodní prádlo. Můj obličej polila červeň a já se skoro zajíkla. Včas jsem se však ovládla a začala se tiše oblékat.

,,Zvláštní. Většinou jsem to já, kdo zdrhá," ozvalo se za mými zády a já strnula v pohybu. Zrovna jsem si zapínala podprsenku.

,,Dobré ráno," pípla jsem a sedla si na kraj postele, abych na sebe natáhla džíny.

Vzápětí jsem však ucítila dlaně na svém pase a to už jsem zajíknutí neudržela. Seth si mě zezadu přitiskl na svůj hrudník a schoval si obličej do mých vlasů.

,,Bylo by lepší, kdybys neutíkala," zašeptal mi do šíje. Bezděčně jsem se zachvěla.

,,Je to tvůj pokoj. Ty zdrhat přece nemůžeš," uchechtla jsem se.

,,Neutíkej mi."

Obmotal mi ruce kolem pasu a začal polibky posypávat moje levé rameno a šíji. Moje zrádné tělo se okamžitě začalo rozpouštět blahem jako jahodová zmrzlina na sluníčku. Moje svaly rezignovaly a odmítaly poslouchat.

,,Sethe, pusť mě," zaprosila jsem. Mělo to vyznít pevně a rázně, ale zněla jsem spíš jako pištící jezevčík, kterého zrovna někdo drbe po bříšku.

Jak vlastně zní pištící jezevčík, kterého zrovna někdo drbe po bříšku?

,,Nepustím," zabroukal mi do kůže a levou rukou sjel na moje obnažené stehno. Zalapala jsem po dechu a jen zadoufala, že to neslyšel- což byla trochu blbost. Musel to slyšet.

,,Thea s Lindsay mě budou hledat," upozornila jsem ho. Sice se trochu odtáhl, ale ne dost na to, abych mohla vyskočit, obléct se a tryskem se vyřítit z tohoto pokoje, možná i hotelu, dokonce i země a zahrabat se do písku na Sahaře.

,,Kdyby tě hledaly tady, můžu tě zase zamknout v koupelně. Co říkáš na společnou sprchu?"

Skoro jsem si zlomila vaz, jak jsem se snažila otočit, abych Sethovi viděla do očí.

Motýlci! Dobré ráno! Je libo ranní čokoládka?

,,Že si o ní můžeš nechat tak zdát," odsekla jsem. Jeho výraz zvážněl.

,,Udělal jsem něco?" Zašeptal a pohlédl mi do očí ve snaze rozluštit moji melancholickou náladu.

Sklopila jsem pohled k zemi. ,,Ne, to jen... musím jít."

Povzdechl si. ,,Já to věděl."

Zamračila jsem se a s pohledem pořád upřeným do země jsem se zeptala: ,,Co jsi věděl?"

Namísto odpovědi mě vzal za bradu a otočil k sobě. Sladce a něžně mě políbil, čímž mi znovu zamotal hlavu, ale já byla až moc vystresovaná na to, abych mu polibek opětovala. A i když každá část mé bytosti křičela, ať se neodtahuju, udělala jsem pravý opak.

Když jsem se nakonec odtrhla a zvedla se z postele, Seth si znovu povzdechl a zamumlal něco jako: ,,Přesně tohle."

Otočila jsem se a konečně na sebe natáhla svoje oblečení. Už jsem se nemohla dočkat, až se ponořím pod horkou vodu, ale tady jsem se sprchovat nehodlala.

,,Roxy?"

Ohlédla jsem se. Seth, už v teplácích, postával pár kroků ode mě, mírně se usmíval a pozoroval mě.

,,Co je?" Zeptala jsem se.

,,Neříkala jsi náhodou, že tohle nechceš? Záležitost na jednu noc?"

Kousla jsem se do rtu a mrkáním zahnala případné slzy. ,,Ty ale nechceš nic jiného, Sethe."

Nic na to neřekl. Se skloněnou hlavou jsem prošla kolem něj a beze slova vyklouzla z pokoje.

......

Dneska poslední :)

Chrissy