That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola sedmdesátá devátá

Než začnete číst: ani nevíte, jak strašně jsem se těšila na vydání téhle kapitoly!

....

Seth pořád upíral oči na svoji matku. Bianca se dívala na svůj talíř a hrabala se vidličkou v jídle.

V jídelně převládlo napětí.

„Sethe," Andie polkla a zavrtěla hlavou.

Idylka skončila. Nechtěla jsem se ptát, snažila jsem se sedět jako myška, bála jsem se něco říct. Sethova slova jsem měla zabodnutá v srdci, hluboko uvnitř. Koutkem oka jsem zaznamenala, že pár papírů ze složky vypadlo. Lékařské záznamy.

„Co tohle má znamenat? Tys o tom věděla?" tentokrát se obrátil k sestře, která na něj vrhla všeříkající pohled. Seth rezignovaně svěsil ramena.

„A chtěla jste mi to některá z vás říct?"

Andie vstala a přešla k Sethovi. Ten si prsty pravé ruky hrál s deskou stolu, uvědomila jsem si, že se snaží nezhroutit.

„Sethe, já přece neumírám," řekla mu Andie tiše.

„Podle toho, co je napsaný v těch zprávách, bych řekl opak."

Tohle se nevyvíjelo dobře. Přišlo mi, že bych u toho neměla být, že tohle se mě rozhodně netýká. Měla jsem pocit, že tam zavazím, rozebíral se přece zdravotní stav ženy, kterou jsem poznala teprve před hodinou.

„Byl to jen jeden infarkt," řekla Andie s úsměvem na rtech a mně skoro zaběhla slina.

„Mami, četl jsem ty zprávy, nebyl to jen infarkt. A navíc, mohla jsi umřít!"

Seth vyšiloval.

„Přeháníš, Sethe."

„No to teda nepřeháním! Co kdyby se ti něco stalo? Proč mi nikdo nezavolal?"

Dýchal hrozně rychle, v obličeji byl pro změnu úplně rudý. Andie ho pozorovala s mateřskou láskou.

„Sethe, prosím. Nekřič. Nemůžeme si užít hezkou rodinnou chvilku, než zase odjedeš?"

Bianca je pozorovala se starostmi v očích.

„Proč se všechno dozvídám poslední?" hlesl Seth a hned nato si taky sám odpověděl, „Protože už sem nepatřím."

„Sethe!" řekly Bianca i Andie najednou.

„Promiňte, ale je toho na mě moc. Asi bych to rád zaspal."

Seth si vjel prsty do vlasů. Andie zavrtěla hlavou a chytila ho za paži. „Ty zase utíkáš."

Trhalo mi to srdce. Andie nevypadala, že by byla silná na další zlomené srdce. Už tak ho měla křehké.

Bianca začala panikařit. Blekotala něco o tom, že přece nemůžeme zase odjet, dívala se na mě, ale já jen vrtěla hlavou, protože tohle nebylo na mně. Nevěděla jsem, co mám dělat.

„Roxy, pojď, pojedeme."

Ach ne.

„Ale co dezert?" vydala ze sebe Andie zoufale, měla na krajíčku. „Ještě dezert. Pekla jsem tvoji oblíbenou buchtu."

Seth zavřel oči a vydechl. Potom upřel svůj bolestný pohled na matku a vynutil ze sebe úsměv. Zvedla jsem se ze židle a popošla blíž k nim.

„Potřebuju to jen strávit," řekl jemně.

„Nemůžeš zase odjet," zavrtěla hlavou Andie.