That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola šedesátá devátá

Olala to číslo...

..................................................

Říkala jsem si, jak moc ho nesnáším a že ho už nechci vidět. Stejně tak jsem si však přála, aby se tam objevil, objal mě a...

Theresu Wintersonovou jsem poznala hned. Tato sebevědomá žena se nesla celým patrem jako královna, avšak bez svého asistenta. Srdce mi tlouklo při pomyšlení, že ho za včerejšek vyhodila, nebo hůř, strčila z vrcholku nejvyššího paneláku.

Napjatě jsem poslouchala za dveřmi své kanceláře a doufala, že je Seth v pořádku.

Když Wintersonová vplula do kanceláře mé šéfky, vyskočila jsem ze židle a po špičkách doklopýtala až ke dveřím Harrisové.

,,Ano," slyšela jsem Wintersonovou, ,,vaše společnost..."

Modlila jsem se, ať mě nechytí při odposlouchávání, protože za to by mě asi taky poslali rovnou k šípku. Rukou jsem odháněla své kolegy, kteří mě pozorovali jako nějakou divou zvěř.

Pravděpodobně jsem od toho neměla daleko.

,,... můj asistent..."

Zpozorněla jsem.

,,Chcete říct, že jste ho propustila?" Podivila se moje nadřízená a já v tu chvíli přestala dýchat.

Bože, ne.

,,Ne tak docela, jen jsem mu dala... dočasné volno. Takže na tu spolupráci se vrhneme, až si zařídím někoho, kdo mi pomůže s tím vším zmatkem. Ten kluk byl fakt dobrej."

,,Moje Roxy je také velice spolehlivá. Teď určitě dře na těch seznamech, co jsem jí dala ráno."

Jejda.

,,Seznámím vás!"

Do hajzlu, do hajzlu, do hajzlu!

Rychlostí, kterou byste letěli při sklouznutí se na zapomenutém psím hovínku, jsem doběhla zpátky do své kanceláře a usedla k počítači.

Nikdo nepřicházel.

Aha.

Vrátila jsem se tedy zpět na chodbu, kde se na mě smála dívka mého věku a s vrtěním hlavou mi řekla: ,,Prý není třeba. Nemusela jsi tak zdrhat."

Sem by se teď hodily tři tečky.

...

Seth má dočasné volno.

Vůbec jsem netušila, co to znamená, každopádně dobře mi z toho nebylo.

Uvažování nad tím pitomcem mě tak zaměstnalo, že jsem skoro nepostřehla, jak si ke mně o polední přestávce v bufetu sedá Zayn. Se zářivým úsměvem na mě pokynul hlavou: ,,Dneska večer, Terrencova pizzerie, co vy na to?"

On. To. Myslel. Vážně.

,,Když já nevím," zrudla jsem.

,,Jenom večeře."

Můj Bože, ano! Tolik jsem toužila po tom, aby mě někam pozval. Jenže jsem teď měla hlavu plnou Setha. Nebylo to fér vůči Zaynovi, ale ani Sethovi. Jít na rande s prvním a myslet na druhého? Ale no tak!

,,Zayne-"

,,V sedm před vchodem?"

Díval se na mě, propaloval mě pohledem. Nevěděla jsem, co si mám vlastně o tom myslet.

,,Dobře," řekla jsem nakonec.

Zayn se na mě naposledy zazubil. ,,Budu tam přesně v sedm."

Poté vstal a odešel si po svých.

....

Dokopala jsem se k tomu a další kapča bude v pátek.

Docela se za to stydím, ale víte, co mi pomáhá v psaní?

Staré Barbie filmy. Vážně nevím, jak.

:DDDDD

Sladké sny, vážení

Chrissy