That Cute Blonde || NM, Part 2

Kapitola osmdesátá

Abych byla upřímná, pauza od Setha mi udělala dobře.

Celý den jsme se ignorovali, chodili kolem sebe a až na jednu malou hádku a otázku ohledně přípravy obědu jsme neprohodili ani slovo.

Seth samozřejmě žádné letenky nekupoval. Choval se typicky jako uražený puberťák a jeho celodenní zábavou bylo koukání do zdi.

Mě úplně ignoroval.

Když jsem mu dala jasně najevo, že mu nebudu trpět tohle trucování a že bych ocenila, kdyby se sebral a omluvil se své matce, znovu mě poslal do dalekých končin. Hned nato se omluvil, ale to jsem ho zase poslala já.

On se cítil, že tu omluvu by si zasloužil on. Já se cítila, že potřebuju panáka.

Byla jsem idiot, ale nehodlala jsem tenhle boj o rodinu vzdát. Hlavně proto, že jsem věděla, že Seth odjet nechce. Bojoval sám se sebou, cítil se však podvedený a to jeho tvrdohlavému mozku bylo těžké vymluvit.

Proto jsem skoro jásala, když mi napsala Bianca, jestli nechci zajet do města.

Procházely jsme ulicemi, kterými mě včera vedl Seth. Bylo mi zvláštně nostalgicky, vdechovala jsem chladný vzduch a Bianca šla vedle mě, tmavé kudrlinky jí povlávaly kolem obličeje.

„Jedinou věc na tom nechápu, že nám vyčítá, že jsme se mu neozvali, ale ten pablb by sám ani nezavolal, jestli jsme vůbec naživu," vrčela.

Zkřížila jsem si ruce na hrudi a schovala úsměv. „Řekla bych, že to má v povaze."

Bianca přikývla. „Co si umane, to platí. A je těžký s ním pak pohnout. Nechápu to, že mu to není trapné, chovat se takhle před jeho holkou."

Neopravila jsem ji.

„Snad mu dojde, co za scénu včera ztropil," dodala tiše Bianca a kývla, že budeme zabočovat do uličky.

„Kam vlastně jdeme?" zeptala jsem se zvědavě, když jsme se ocitly před malým podnikem, z něhož útrob se ozývala country hudba.

„Řekla jsem si, že by bylo dobré přijít na jiné myšlenky," pokynula mi a já vešla.

Najednou jsem stála v příjemně vyhlížející restauraci. U stolů seděly skupinky lidí, u baru stáli barmani a míchali nějaké drinky a vedle se nacházelo vyvýšené podium. Živá hudba. Starší zpěvák vypadal mile, seděl na stoličce a zatímco jeho prsty něžně koketovaly se strunami jeho kytary, zpíval nějakou country písničku. Doprovod mu dělal bubeník vzadu.

Postavily se mi chloupky na zadní straně krku a naskočila mi husí kůže. Tohle přesně jsem potřebovala.

Bianca mě zatáhla do kouta podniku k poslednímu z volných stolů. Sundaly jsme si bundu a já se zaposlouchala do hudby, smíchu dětí a rozhovorů cizích lidí.

„Už nám chybí jen kovbojský klobouk, co myslíš?" zahihňala se Bianca a já se zasmála s ní.

„Máš pravdu, tohle je skvělý!" uznala jsem a zahleděla se do jídelního lístku.

Objednala jsem si hamburger a colu, zatímco Bianca se rozhodla, že si dá nějakou rybu a alkohol.

„Vždyť řídíš," připomněla jsem jí vyděšeně. Servírka se zarazila uprostřed psaní naší objednávky.

„Můžeš řídit ty," namítla a vykouzlila roztomilý úsměv. Tak moc se podobala Sethovi.

„Tak jo," připustila jsem a pokynula servírce, že je vše v pořádku.