Mí nejdražší čtenáři,
je to už několik měsíců, co jsem začala psát tuto knihu, a asi další dva měsíce, co jsem ji dokončila (jsem děsná, já vím :D). Teoreticky vzato je to úplně první kniha, kterou jsem kdy začala psát a taky ji dopsala, za což jsem nesmírně vděčná a taky jsem na sebe hrdá. Ale ani náhodou tady nejde jenom o mě.
V jedné knize jsem kdysi četla poděkování autorky a ta tam zmiňovala, že jeden spisovatel kdysi prohlásil, že nechápe, proč lidé píšou poděkování, když jsou to pouze oni, kdo sedí a píše. A ta autorka napsala, že s tímto názorem absolutně nesouhlasí.
Já taky ne.
Je sice fakt, že jsem to byla já, kdo sedl za počítač a přestože se měl učit fyziku, raději psal novou kapitolu, desetkrát to po sobě přečetl, aby tam nebyla žádná chyba, i když tam stejně vždycky nakonec nějaká zůstala, zveřejnil to a pak deset minut seděl a kontroloval každou vteřinu, jestli už si to třeba někdo nestihl tak rychle přečíst.
No, nestihl, ale stejně jsem tam vždycky těch deset minut minimálně vydržela (pokud už nebyla jedna ráno, no, prostě Vánoce jsou Vánoce a o svátcích klidu a míru člověk prostě musí zveřejnit novou kapitolu, aby se lidi nenudili, i když už má tak pět hodin spát).
Ale stejně si myslím, ne, já to vím, že nebýt vás, tak jsem možná už u třetí kapitoly skončila, zabalila to a raději si šla něco přečíst (dobře, možná bych u toho ještě nějakou dobu vydržela. Ale víte všichni, co myslím, ne?)
A tímto bych tedy chtěla poděkovat vám všem, kteří jste mi psali takové krásné komentáře, vyčarovávali mi úsměv na obličeji a vůbec nadšeně četli tenhle můj výmysl.
Nuže, jdeme na to!
AnnaMarieKajzrov - Myslím si, že si rozhodně zasloužíš čestné první místo v tomhle seznamu, protože jsi byla úplně první, kdo tuhle knihu začal číst a co je nejlepší, vydržela jsi až do konce. A já jsem jako první začala číst tu tvoji. Ze všech Wattpaďanů se "známe" nejdéle a jsem za to moc ráda. Děkuji ti za všechnu tu podporu, hvězdičky i pokusy zkombinovat několik různých jazyků do tvých praštěných komentářů :D :))
nobodysk - Jak jsme se poznaly my dvě si už popravdě moc nepamatuju. Každopádně co vím jistě je, že ty jsi byla vždycky mezi prvními, kteří přečetli každou mou novou kapitolu a nezapomněli připsat, jak jak je skvělá, což mnohokrát ani nebyla. Děkuji za to tvoje spamování v komentářích, turbo rychlost, s jakou jsi vždy zkontrolovala novou kapitolu i poněkud zneklidňující komentáře o... eh... vyvraždění celého světa? :D
Strangie001 - Spolu s nobodysk jsi vždycky byla ten úplně první člověk, který si přečetl novou kapitolu a neskutečně mě hryzá svědomí, že já jsem se ke tvé knize dostala pokaždé až o pár dnů později. Slibuji, že se polepším. Každopádně mockrát ti děkuji za krásné komentáře, pohotovost, s jakou jsi je psala, skvělé postřehy a trpělivost, s jakou jsi to vydržela číst i přesto, jak jsem ti vyhrožovala, že tě kousnu :D
Simonanajdrov a Ma-ras - Mami a tati, vám neskutečně děkuji za to, jak mi pomáháte, podporujete mě, chválíte mě před každým člověkem, který projde kolem, pomáháte mi, když nevím, jak napsat další kapitolu, zásobujete mě tunou nápadů, jak by co mohlo být a jak by co mohlo skončit a necháváte mě po večerech sedět v kuchyni psát, i když mám už dávno spát. Vlastně, děkuji vám za to, že vás vůbec mám, protože bez vás by nic nemohlo být takové, jaké to teď je 😍
ČTEŠ
Spící smrt
Science FictionKeline žije v malém městečku daleko od rušné lidské civilizace - v městečku, kde každý ví o každém, ale málokdo se skutečně zná. Na první pohled na něm není nic zajímavého - ovšem do té doby, než Keline začne zjišťovat, že hluboko pod městem se skrý...