7. Stres

17.2K 685 79
                                    

V předchozí části: Krev

"Ty jsi byla panna.."




Koukl jsem na ni vyděšeným pohledem.

Ano, jsem hajzl, ale vím, že když je holka panna, tak se jí to musí udělat hezky, ať jste hajzl nebo ne.

Muselo jí to hodně bolet. Nebylo to nic příjemného, ještě když jsem ho do ní vrazil celého a navíc já ho zrovna nejmenšího nemám.

Pořád tam ležela a nehýbala se. Přišel jsem k ní, rozvázal ji z provazů, které ji udělaly otisky na zápěstí, její ruce byly modré z toho utažení.

Poté jsem dal pryč i pouta. Vzal jsem jí jako princeznu, nic neříkala, pořád se nehýbala, byla úplně ztuhlá a klepaly se jí ruce.

Stres. Bylo mi to jasné, tohle jsem trošičku přehnal.

Šel jsem s ní do koupelny, položil jí na zem tak, že stála nohama na zemi, ale jak se dotkla země, její nohy jakoby si dělaly co chtěly a podlomily se. Chytl jsem ji a držel za pas. Jednou rukou jsem napustil horkou vanu a nalil tam i pěnu.

Až se vana napustila horkou vodou, vzal jsem ji a položil ji tam. Šlo vidět, že se uvolnila. Nechal jsem jí tam a odešel dolů udělat nějaké jídlo.

Nakonec jsem udělal palačinky se šlehačkou, jahodovou marmeládou, posypanými borůvkami a malinami. Donesl jsem to nahoru. Stále nehýbající se ležela, nic neříkala, jakoby neuměla mluvit. Vytáhl jsem ji z vany a posadil ji na postel, protože jsem ji rozstříhal veškeré oblečení, tak jsem jí oblékl do svého trička a tepláků.

Šel jsem pro tác a položil jsem jí ho na nohy.

"Najez se," nereágovala, byla mimo.

Zopakoval jsem to znovu a s rázem v hlase.

"Najez se! " Jak uslyšela, že můj hlas přidává na síle a rázu hned si vzala palačinku do ruky a začala jíst.

"Tak je to dobře, zlatíčko," pohladil jsem ji.

Ano teď musím být hodný. Je v šoku. Až si jí zítra vezmu zase do postele na sex, tak budu muset být něžný.

Bože to bude nuda. No, jednou to přežiju.

Lehl jsem si k ní a hladil ji nohu. Koukla na mě a cukla s ní.

"Je ti to nepříjmné kočičko?" Nejdřív nevěděla jak zareagovat, ale pochvíli řekla.

"Já ch-chci d-domů," vykoktala ze sebe. Nemůže teď jít domů. Vypadá nebo spíš nevypadá v pořádku.

"Dej mi mobil," okamžitě mi ho podala. Napsal jsem její mámě SMSku, ale né že to píšu já, ale ona

Pro Maminka:

Ahoj mami, prosím tě, nevadí ti kdybych dneska zůstala u Bieberů na přespání? Jinak večeře s Justinem byla super.

Od Maminka:

Můžeš, ale nezlobte Amy, víš že ti věřím a mám v tobě důvěru zlatíčko.

Pro Maminka:

Však mě znáš, neboj se, jdeme spát. Měj se hezky.

"Proč si chtěl můj mobil?" Zeptala se.

"Napsal jsem tvé mamce. Dnes budeš spát u mě," podívala se na mě vystrašeně.

"Neboj se, oblečení jsem ti už půjčil, napapaná jsi a já na tebe nic zkoušet už nebudu, jen si lehneš a budeš relaxovat ano? " Pohladil jsem ji po tváři. Jen kývla na znamení souhlasu

Z pohledu Amy:

Vůbec to nechápu. Proč mi to udělal.

Takovou bolest jsem dlouho nezažila. Bylo to surové. Vždyť já mu nic neudělala.

Nejdřív mě tu vlastně znásilnil, dá se říct a teď mi napustí vanu, udělá palačinky a říká mi zlatíčko?

Nechápu to. Nechápu ho. Mění povahy jako načasovaná bomba. Dokáže v jedné sekundě otočit na 360 stupňů. Je zvláštní.

Bolí mě hlava, břicho, nohy, ruce. Celé tělo. Jsem tak strašně unavená.

"Broučku chceš spinkat?" Zeptal se mě.

Broučku? To snad nemyslí vážně. Nevyznám se v něm. Co to je za člověka? Nechci se s ním bavit, proto jsem jen zase kývla hlavou na znamení souhlasu.

Vzal ze mě tác s jídlem a položil ho na stůl.

"Lehni si Amy," položila jsem se do měkkých polštářů, které měl na posteli. Zakryl mě dekou a já se schoulela do klubíčka.

Najednou jsem pocítila Justinovy ruce na mém břichu, začal dělat jemné krouživé pohyby.

"Bolí tě to,že?" Nic jsem mu na to neřekla.

"Donesu ti nějaký prášek, celá hoříš," dořekl a odešel dolů.

Z pohledu Justina:

Šel jsem dolů do kuchyně, vzal jsem ji prášek a vodu na zapití. Vyšel jsem znovu nahoru do pokoje a uviděl, že Amy má zavřené oči, snažíc se usnout.

"Amy," její rudé oči se otevřely a podívaly na mě.

"Tady máš prášek," vzala mi ho z ruky a zapila vodou.

"Děkuji," odpověděla mi.

"Není zač shawty a teď spinkej," pohladil jsem ji a začal se vyslékat do boxerek.

Sledovala mě, uviděl jsem ji na očích, že se ji mé tělo líbí.

"Chceš si šáhnout?" Řekl jsem se smíchem v hlase. Dělajíc se ji červeň na obličeji se více zamuchlala do deky. Vlezl jsem do postele a obmotal si ruce kolem jejího pasu, dal jí letmou pusu do vlasů a řekl

"Dobrou Amy, vyspi se, zítra bude lépe."

Neodpověděla mi, tak jsem zavřel oči a zachvíli ucíti, jak mě sny pohltily.

Pokračování příště.
Děkuji za liky, komenty a mé čtenáře.❤️

Zlý soused (evil neighbour) Kde žijí příběhy. Začni objevovat